Zatčení Mengové je obrovská provokace vůči Číně

Zatčení manažerky čínské firmy Huawei je v řadě ohledů nejen šokující, je naprosto bezprecedentní.

Zatčení šéfky Huawei paní Meng Wan-čou je nebezpečným krokem Trumpovy administrativy, který jen zintenzivní konflikt s Čínou, napsal na stránkách novin Asia Times ekonom Jeffrey D. Sachs.

Kontext zatčení je velice důležitý, uvádí Sachs. USA požádaly Kanadu o zatčení (a následné vydání do USA) Mengové při přestupu na letišti ve Vancouveru, když letěla z Hong Kongu do Mexika. To je vyhlášení americké války čínské obchodní komunitě. Je to bezprecedentní krok a vystavuje Američany, kteří cestují do zahraničí, obrovskému riziku, že i jiné země se mohou zachovat obdobně.

USA málokdy zatýkají podnikatele, ať už své nebo zahraniční, za údajné zločiny, které spáchala jejich firma. Manažeři jsou obvykle zatýkání za osobní trestnou činnost typu úplatkářství, zpronevěry nebo násilí, ale ne za údajné trestné jednání firmy.

Ano, korporátní manažeři by měli nést odpovědnost za selhání svých firem, ale začít tuto praxi zatčením jedné z nejdůležitějších čínských podnikatelek, a ne některým z desítek provinivších se amerických vrcholných manažerů, je neuvěřitelná provokace vůči čínské vládě, obchodní komunitě i veřejnosti.

Meng je obviněna, že porušila americké sankce vůči Íránu. Jenže, zvažte její zatčení v kontextu velkého počtu firem, které porušily sankce proti Íránu. Například JP Morgan Chase v roce 2011 zaplatila pokutu přes 88 milionů dolarů – porušila sankce vůči Kubě, Íránu a Súdánu. Ale její tehdejší hlavní šéf Dimon nebyl odtažen z letadla do vazby.

Sachs následně uvádí výčet finančních institucí, které platily pokuty za to, že porušily americké sankce: začíná u Banco de Brazil a Bank of America a končí u Wells Fargo (asi 25 institucí).

Nikdo ze šéfů těchto institucí nebyl zatčen. Ve všech případech to byla korporace, kdo byl potrestán, tedy zaplatil pokutu. Nemluvě o tom, dodává Sachs, že ani žádný ze šéfů nebyl potrestán za porušování zákonů finančními institucemi v souvislosti s finanční krizí v roce 2008 (banky pouze zaplatily pokuty ve výši skoro 250 miliard dolarů).

Zatčení Mengové je v tomto ohledu šokující. Znamená riziko vyvolání nového globálního konfliktu.

Americká akce proti Mengové je součástí snahy oslabit čínskou ekonomiku cly, zavřít západní trhy čínským technologickým exportům a zablokovat čínské nákupy amerických a evropských firem. Je to prostě součást ekonomické války proti Číně, a to naprosto bezohledně vedené.

Huawei je jedna z nejdůležitějších technologických čínských firem, a proto také hlavní cíl Trumpovy administrativy ve snaze zastavit či zpomalit nástup Číny do vysoko-technologických sektorů.

Americká motivace je částečně komerční – chránit a favorizovat zaostalé americké firmy – a částečně geopolitická. Určitě ale nemá co do činění s dodržováním mezinárodního práva.

Huawei je v hledáčku, protože firma úspěšně globálně propaguje technologii 5G. USA ovšem tvrdí, že firma představuje zvláštní bezpečností riziko, totiž že ve svém hardwaru používá špionážní zařízení, žádné důkazy pro toto tvrzení ale americká vláda nedodala.

Sachs se opírá do Financial Times, které se, přestože nemohly dokázat, že k zneužívání opravdu dochází, uchýlily ke konstatování, že „nemáte vkládat svou bezpečnost do rukou protivníka“. Takže: nemůžeme dokázat, že se Huawei chová špatně, ale i tak ji dáme na černý seznam.

Když globální pravidla nevyhovují Trumpově gangsterské taktice, musí být zrušena. Mike Pompeo to koneckonců řekl, když zdůraznil, že Trumpova administrativa odchází ze škodlivých dohod, které už nevyhovují suverénním zájmům USA. A než z těch dohod odejde, dodává Sachs, pouští se do bezohledných unilaterálních akcí.

Bezprecedentní zatčení Mengové je ještě větší provokací v tom smyslu, že je založeno na extrateritoriálních sankcích, tedy na tom, že USA mohou nařídit jiným zemím, aby přestaly obchodovat s Kubou či Íránem. USA by asi těžko tolerovaly, kdyby jim Čína nebo někdo jiný říkal, s kým americké firmy mají nebo nemají obchodovat.

Mezinárodní sankce by měly být v souladu s dohodami Rady bezpečnosti OSN. V této souvislosti je třeba vzít v úvahu její rezoluci 2231, která vyzývá země, aby zastavily sankce na Írán. Ovšem USA, a pouze USA, roli Rady bezpečnosti v těchto otázkách odmítají.

Ne Huawei, nebo Čína, uzavírá Sachs, to Trumpova administrativa je dnešním největším nebezpečím pro vládu práva a globální mír.

Články zveřejněné v sekci Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.

Dočetli jste jeden z našich článků? Nezapomínejte, prosíme, na dobrovolné předplatné, které je příspěvkem k další nezávislosti a na fungování !Argumentu a také investicí do jeho budoucnosti. Více o financování zdola se dozvíte zde.