EU musí při hledání bezpečnosti překonat tabu studené války

Hlavní roli pro vybudování garancí bezpečnosti mají mít Německo a Francie, které ale musí překonat šest překážek či tabu.

Francois Heisbourg a Maximilian Terhalle volají na stránkách vlivného webu POLITICO po překonání tabu studené války, které pak EU umožní garance vlastní bezpečnosti. Vztahy mezi USA a EU budou bezprecedentně podřízeny americké snaze postavit se růstu moci Číny a ta se bude snažit odloudit Americe Evropskou unii. Revanšistické Rusko bude hledat každou možnost, jak od sebe oddělit NATO a EU a americký prezident Donald Trump sám přispěje k podkopání dobré vůle a důvěry mezi USA a jejich spojenci (zatímco článek píše stále o „Evropě“, míní tím většinou Evropskou unii, v naší rešerši tyto dva pojmy odlišujeme – pozn. red.).

Rezignace ministra obrany USA Jamese Mattise ukázala na to, že spojenci se budou muset stále více spoléhat na sebe. A Francie a Německo, jako dva hlavní hráči, musejí najít inspiraci a posílit ty oblasti, které garantují bezpečnost EU v budoucnosti. Na první pohled ale není situace růžová, varují oba autoři.

V Německu panuje mezi elitami nervozita z toho, že by Německo ztratilo americkou ochranu. Ovšem vláda i občané zůstávají v této věci pasivní. Tedy kromě odporu k „Donaldovi“. To ale není strategie.

Ovšem ve Francii není situace o nic lepší, je zde kombinace provokace a neschopnosti. Prezident Emmanuel Macron sice mluvil o „skutečně“ evropské armádě, ale nejsou zde ani politické, ani vojenské základy pro takovou možnost. Souvisí to s domácí politikou i s frustrací z německé nehybnosti.

Okno příležitosti se ale otevírá s koncem éry Angely Merkelové. Je zde ale celkem šest tabu, která musejí obě země překonat k tomu, aby posílily kohezi i efektivitu kontinentu. O která se podle autorů článku jedná?

První: Evropané musejí přestat ignorovat čínský faktor ve vzájemných vztazích s USA. Spojené státy se budou více orientovat na situaci ve východní Asii. Situace na východním křídle NATO by mohla přivést Rusko k tomu, že se bude snažit změnit verdikt studené války. S ohledem na zájem USA v Asii by se evropské země měly připravit na to, že převezmou obranu do svých rukou. Z řad aliance by měla vyjít nová dělba nákladů na obranu. Rusko ani Čína nemají spojence, ale NATO i USA spojence má.

Druhé: Role jaderného odstrašení Francie v kontextu amerického zájmu o Asii, a tedy znovuodkrytí východního křídla NATO Rusku. Evropská unie tak potřebuje odstrašení vedle toho, které existuje v NATO a je spojeno s USA. Znamenalo by to podle návrhu autorů rozšíření jaderného deštníku Francie o nejaderné evropské partnery. Například by se jednalo o rotaci jaderných ozbrojených složek Francie na území spojenců NATO, včetně Německa. O nutnosti těchto kroků se musí přesvědčit veřejnost. Musí se také zabránit stažení amerických jaderných sil z Evropy.

Třetí: Francie a Německo se dále musejí domluvit o budoucnosti vojenských operací na Blízkém východě a v Africe na základě kompromisu: žádné intervence bez dohody, žádné intervence bez společného rozdělení nákladů. Levant může být testovací oblastí takové dohody.

Čtvrté: Velmi těžké se bude vyrovnat s tabu o fiskálních a peněžních základech, které rozdělují Francii a Německo a jejich přístupy k evropským trhům. Německo by se podle článku mělo zbavit svého výmarského traumatu z inflace a umožnit menším evropským zemím, aby se mohly vyhnout potřebě fondů z Číny. Znamenalo by to jinou politiku evropských fondů.

Dalším tabu je podle autorů potom existence rozdílných představ mezi Německem a Francií ohledně politické organizace Evropské unie. Němci dávají přednost jednohlasnému hlasování 27 členských zemí, ale Francie mluví o dvourychlostní Evropě. Inspirací k řešení by mohl být plán Schäubleho a Lamyho z roku 1994, píše článek. Tento plán počítá s vytvořením jádra zemí, které jsou nejvíce zainteresované v peněžní, obranné a politické integraci. Tato skupina by se pohybovala dopředu před ostatními zeměmi.

Nakonec se autoři zmiňují o překročení posledního tabu, kterým je podle nich ošuntělé vyprávění o roli EU ve světě jako „mírovém projektu“. To prý mladé generaci nic neříká. Nahradit jej má silné a sebevědomé vyprávění o Evropě založené na svobodě, bohatství a kultuře, které je připravena v současném světě bránit všemi silami.

Překonání těchto překážek povede podle autorů sice k tomu, že transatlantická obrana bude zátěží, ale bude zátěží, kterou bude mít smysl nést. Navíc ale bude výhodná za podmínky, že USA budou či nebudou hrát aktivní konstruktivní roli v transatlantické alianci.

Články zveřejněné v sekci Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.

Dočetli jste jeden z našich článků? Nezapomínejte, prosíme, na dobrovolné předplatné, které je příspěvkem k další nezávislosti a na fungování !Argumentu a také investicí do jeho budoucnosti. Více o financování zdola se dozvíte zde.