Británie chce novou vojenskou námořní základnu v Asii

V úvahu připadá Singapur či Brunej. Londýn tak chce z Británie po Brexitu udělat „skutečného globálního hráče“.

Velká Británie se chystá na otevření svojí nové námořní základy v Asii, nejspíše v Bruneji nebo v Singapuru. Pokud Británie skutečně letos opustí Evropskou unii, dá se očekávat, že se bývalá koloniální velmoc zaměří na Asii, míní článek Davida Hutta. Potvrzuje to podle něj to, že ministr obrany Británie Gavin Williamson nedávno potvrdil, že země chce otevřít novou námořní základnu někde v Asii.

Williamson mluvil o tom, že jde o největší krok v dějinách Británie od konce druhé světové války, moment, kdy se může stát skutečným globálním hráčem. Vojenské síly v tom mají mít významnou úlohu.

Uvažuje se o Bruneji nebo Singapuru, což jsou bývalé britské kolonie, jak sdělil novinám zdroj blízký ministrovi. V Bruneji už malá britská základna je, zatímco Malajsie z politických důvodů nepřipadá v úvahu. Zdá se také jako nepravděpodobné, že by si Británie vybrala asijskou zemi mimo Commonwealth, píše Hutt.

Bez ohledu na místo i velikost plánované základny autor hodnotí tento krok jako znamení toho, že Británie chce hrát větší roli v asijských záležitostech. Konzervativní strana v Británii razí heslo „globální Británie“. Ovšem děje se tomu v dost zmatené době pro Evropu i pro Asii.

V současné době roste geopolitické napětí mezi Čínou a Spojenými státy. Čína se snaží o asertivní politiku, diplomacii a investiční programy jako je Jedno pásmo, jedna stezka. Spojené státy jsou revanšistické, snaží se udržet si svůj vliv a moc navzdory Číně, hodnotí Hutt dále.

Británie, která nebyla v regionu přítomna padesát let od dekolonizace, cítí příležitost k tomu se zde stát znovu „skutečným globálním hráčem“. Má v tom regionální podporu. Na prvním místě Tchaj-wan, o němž čínský prezident hovořil v souvislosti se znovusjednocením (psali jsme zde).  Tchajwanská prezidentka uvítala možnost britské námořní základny.

Jen málo vlád v Asii veřejně britské plány na asijskou základnu komentovalo. Plány by mohly najít pochopení v těch zemích, které se staví čínskému expanzionismu v Jihočínském moři, tj. v případě Vietnamu, Malajsie, Filipín a už zmíněného Tchaj-wanu.

Po referendu v roce 2016, ve kterém těsná většina Britů souhlasila s odchodem z EU, konzervativní vláda bojuje s tím, jak provést odchod samotný, ale i jak definovat místo Británie po Brexitu.

Premiérka Theresa Mayová mluvila v roce 2017 o „globální Británii“, Boris Johnson jako ministr zahraničí zase o tom, že jeho země se bude více orientovat na oblast Asie a Tichomoří. Mnozí analytici tato slova ale nepovažovali za nic jiného než iluze, a podle kritiků dokonce snahu o to, udělat z Brexitu pozitivní událost.

Nicméně Británie v dubnu 2018 otevřela novou námořní základnu v Bahrajnu, letos chce otevřít základnu pro vojenský trénink v Ománu. Dohromady má Velká Británie 16 vojenských základem po celém světě, je na druhém místě za USA.

Také v uplynulých letech a navzdory tomu, že země neměla nějakou „pivotovou“ koncepci své politiky, si Británie udržovala svoji přítomnost v Asii. Jednalo se o pravidelná cvičení s partnery z Commonwealthu – s Malajsií, Singapurem, Austrálií a Novým Zélandem. V září 2018 se britská loď objevila v Jihočínském moři v rámci operace za „svobodu mořeplavby“.

Jak se nechal slyšet nedávno při projevu v Singapuru ministr zahraničí Jeremy Hunt, Británie chce být „neviditelným řetězem“, který spojuje světové demokracie dohromady a mají s Británií společné její hodnoty otevřené společnosti a volného trhu.

Další možností pro britskou námořní základnu je Brunej, píše dále Hutt. Je to stát bohatý na ropu, v čele se sultánem, který zatím očividně neplánuje systém demokracie mnoha politických stran. Huntova slova o volném trhu tak budou asi přijata s větším zájmem.

Čína, Japonsko, Jižní Korea a Vietnam – ty všechny považují Británii za důležitého obchodního partnera. Po odchodu z EU budou asijské vlády a Británie uzavírat dohody o volném obchodu. Británie pro tento bilaterální model už hledá v Asii podporu, i když formální jednání mohou začít až po Brexitu. Kromě Jižní Koreje a Japonska, má ale řada asijských zemí s Británií deficit. Pro většinu exportérů je zajímavé mít dobré obchodní vztahy s Británií, ale obchod sám o sobě nestačí, varuje Hutt. Navíc, například Vietnam obchoduje více s Německem než s Británií.

Nová námořní základna by tak demonstrovala britské záměry stát se dalším ochráncem mezinárodního práva a svobodné plavby s ohledem na Jihočínské moře. Tato strategická role by se podle Hutta mohla promítnout i do většího ekonomického přístupu v asijském regionu.

Články zveřejněné v sekci Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.

Dočetli jste jeden z našich článků? Nezapomínejte, prosíme, na dobrovolné předplatné, které je příspěvkem k další nezávislosti a na fungování !Argumentu a také investicí do jeho budoucnosti. Více o financování zdola se dozvíte zde.