Zpráva o vyšetřování pokusu o sebevraždu upálením

Bezpečnostní analytik Jan Schneider se zastavil u letošního výročí sebeobětování Jana Palacha z prozaičtějšího a archivního úhlu pohledu.

Zastavme se nad 50.výročím Palachova sebeobětování z jiného, mnohem prozaičtějšího úhlu pohledu. Je jím vyšetřovací zpráva majora Slabého z Krajské správy SNB Praha ze 4. dubna 1969. Celou zprávu si čtenáři mohou otevřít a stáhnout zde – (arg) Palach.

Z odborného hlediska je tato zpráva velmi dobrá. Dokládá, že počátkem roku 1969 policie odvedla profesionální práci, aniž by přitom podléhala nějakým vnějším vlivům.

Vyšetřovací verze jsou stanoveny i zpracovány důsledně, závěry jsou logické.

Nutno si uvědomit, že nikdo tehdy nevěděl to, co o Palachově případu víme teď, nehledě k tomu, že ani teď nevíme všechno.

Významnou roli (nejen) v Palachově životě sehrál evangelický farář Jakub Trojan. Jeho vliv je ve zprávě korektně charakterizován jako nepřímý (ostatně Palach byl z Trojanových posluchačů jediný, kdo učinil takový fatální krok), a co je zajímavé, je v podstatě v souladu se samotným Trojanovým hodnocením, jak dnes zaznělo na čt24.

Státní moc však s postupující normalizací měnila svůj náhled na Trojanovu roli, a StB započala s ideologicky motivovaným vyšetřováním. 23. září 1970 byl Trojan šest hodin vyslýchán. StB se snažila prokázat, že Trojan „duchovně připravil Jana Palacha na smrt“, avšak naštěstí pro něj se StB nikdy neodhodlala ho formálně obvinit.

Tak mu alespoň státní moc v den pátého výročí Palachova činu odňala státní souhlas k duchovenské činnosti. To byl ostatně osud většiny evangelických duchovních, tvořících neformální sdružení tzv. Novou orientaci. Tomuto morálně energetickému zřídlu, tak inspirujícímu v těžkých minulých dobách, historici dluží ještě mnoho pozornosti!

A ještě poznámku. Lze se (trochu povýšeně) pousmívat nad stylistikou zprávy. Problém však je v obecné (nikoliv časové či ideologické) rovině. Policisté přijdou do kontaktu s mnoha různými oblastmi lidské činnosti, a jak je vidět, měli by se trochu vyznat i v religionistice a nemělo by jim být úplně cizí ani akademické prostředí teologických seminářů. Kdyby někdo tvrdil, že by mu orientace a vyjadřování v těchto oborech nedělaly problémy, mohlo by být naopak úsměvné číst jeho pojednání zase třeba z oblasti trestního práva. Na kvalitě odvedeného výkonu kriminalistů to prostě nic nemění.

Ilustrační foto: Autor –  Ondřej Žváček, CC BY 2.5, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=5821204

Dočetli jste jeden z našich článků? Nezapomínejte, prosíme, na dobrovolné předplatné, které je příspěvkem k další nezávislosti a na fungování !Argumentu a také investicí do jeho budoucnosti. Více o financování zdola se dozvíte zde.