Boj o Bílý dům se rozhořívá. Kdo je a co nabízí senátorka Elizabeth Warrenová?

Stanislav Perkner přímo ze Spojených států představuje první kandidátku počínajícího boje o Bílý dům.

Přestože do příští prezidentské volby zbývá ještě přes dvacet měsíců, už teď se počíná formovat protitrumpovská opozice. První oficiální kandidátkou za Demokratickou stranu je senátorka Elizabeth Warrenová (*1949), která spustila svou kampaň hned v prvních dnech nového roku; dodejme, že Trump oficiálně zformoval svůj předvolební tým už v roce 2017, nedlouho po zvolení prezidentem. Podle názoru našeho severoamerického spolupracovníka Stanislava Perknera, rozhodnutí Elizabeth Warrenové málokoho překvapuje.

Příznivci Elizabeth Warrenové ji vidí jako „zastánkyni zájmů prostých lidí, inteligentní, důvěryhodnou, výmluvnou a progresívní“. Těší se značné popularitě jak díky svým reformním názorům na roli státu v řízení hospodářství a při ochraně spotřebitelů, tak několikaletým osobním útokům ze strany Donalda Trumpa. Lze předvídat, že naději na prezidentské vítězství v roce bude mít demokratický nebo tzv. nezávislý – kandidát, jehož názory se budou zásadně odmítat ideologii trumpismu.

Dlouhodobá strategie demokratů a každého z jejich kandidátů před primárními volbami se proto zjevně zaměří nejen na stranickou základnu, ale i na následující skupiny potenciálních voličů: “ideologickou levici”, nejmladší generaci (narozenou v letech 1982 až 2004), Afroameričany, Hispánce a Američany asijského původu.

Nespornou výhodou Elizabeth Warrenové bude skutečnost, že přes padesát procent příznivců těchto skupin jsou ženy – s výjimkou “ideologické levice”, kde převládají muži. To by ovšem skýtalo výhodu i ostatním potenciálním kandidátkám, včetně senátorek Kamaly Harrisové, Amy Klouboucharové a Kirsten Gillibrandové.

Strastiplné začátky: studium, nebo manželství?

Warrenová vyrůstala v Oklahoma City jako nejmladší ze čtyř sourozenců. Jak píše ve svých memoárech (A Fighting Chance, 2014), společnost tří bratrů jí poučila jak “bojovat o sesterská práva”. Její dnešní sociální cítění formovaly existenční nezdary jejích rodičů. Otec Donald Herring sloužil za druhé světové války jako letecký instruktor, ale poválečné plány živit se jako pilot se kvůli jeho věku nenaplnily. Ani pokus o provozování autosalonu se nezdařil. Navíc se vážně zranil při dopravní nehodě, po níž následoval infarkt.  “To vše se událo ráz na ráz, a rodina byla na dně,” vzpomíná Warrenová. Rodina závisela na minimální mzdě její matky zaměstnané v obchodním domě Sears. Už jako třináctiletá začala Elizabeth vypomáhat v restauraci svých příbuzných.

Na střední škole se Elizabeth vyznamenávala jako vynikající debatérka. Díky tomu získala v šestnácti letech plné stipendium od prestižní Univerzity George Washingtona. Škola jí ale příliš nebavila, a tak po dvou letech univerzitu opustila a v devatenácti se provdala za svou středoškolskou lásku Jima Warrena.

Nakonec ale přišla k rozumu a vystudovala práva na Rutgersově univerzitě. Přestože mladá rodina měla dvě děti, manželství skončilo po deseti letech rozvodem. Zanedlouho uzavřela druhé manželství, tentokrát s profesorem práv Bruce Mannem; ponechala si však původní jméno Warrenová.

Podezřelí bankrotáři

Přestože vystudovala práva, Warrenovou od dětství lákala kantořina. Nakonec si sen naplnila: na začátku osmdesátých let se stala profesorkou na právnické fakultě Texaské univerzity. Odtud přešla na Pennsylvánskou univerzitu, a nakonec vyučovala na proslulém Harvardu. Od počátku se specializovala na otázky insolvence a bankrotu v kontextu obchodního práva. Až dosud publikovala jedenáct knih; většina z nich se věnuje této tematice, jak dokládají jejich názvy: As We Forgive Our Debtors: Bankruptcy and Consumer Credit in America (Oxford, 1989), The Fragile Middle Class: Americans in Debt (Yale, 2001) a The Law of Debtors and Creditors (Aspen, 2008) ad.

Warrenová se na rozdíl od většiny teoretizujících profesorů práva rozhodla pro empirický výzkum otázek insolvence. Jak sama přiznává, zprvu i ona pohlížela na bankroty jako na důsledek leckdy podezřelých spekulací a nerozumných rozhodnutí. Analýza stovek soudních případů v různých regionech Spojených států ji a její spolupracovníky však přesvědčila, že mnozí dospívají k osobnímu bankrotu pod tlakem nezaviněných okolností. V tom se jasně odrážela šokující zkušenost jejích rodičů postižených celým řetězcem finančních a zdravotních pohrom.

Odtud to byl jen krok k politickému aktivismu.  Warrenová si vybudovala pověst neúnavného zastánce spotřebitelských práv. Po finanční krizi z let 2007 a 2008 přešla do služeb federální vlády. Prezident Obama ji jmenoval svým zvláštním asistentem pro reformu soukromého peněžního sektoru. Její úsilí vyvrcholilo v roce 2011 založením Federálního úřadu pro finanční ochranu zákazníků. Před příchodem Donalda Trumpa do Bílého domu se tento úřad zasloužil o navrácení 12 miliard dolarů do rukou 29 milionů zákazníků – obětí finančních institucí všeho druhu. V uplynulých dvou letech se úřad stal trnem v oku nejen prezidenta, ale i jeho kongresových spojenců, kteří se postarali o podstatné omezení jeho působnosti.

“Nikdo v této zemi nezbohatne pouze vlastním přičiněním“

Přestože se očekávalo, že Warrenová jako hlavní architektka a organizátorka Federálního úřadu pro finanční ochranu zákazníků bude postavena do jeho čela, president Obama usoudil, že by jmenování narazilo na odpor kongresových republikánů. Pro zklamanou Warrenovou bylo zadostiučiněním, že Obamův okruh inicioval a podporoval její úspěšný pokus o zvolení do Senátu v roce 2012.

V průběhu massachusettské kampaně rozbouřil hladinu veřejného mínění její názor ospravedlňující progresívní daňový systém. Na obvinění, že tím propaguje „třídní boj“, Warrenová odpověděla, že “nikdo v této zemi nezbohatne pouze vlastním přičiněním”, aniž by netěžil z infrastruktury financované ze společenských zdrojů. Mluvčí Americké obchodní komory označil “profesorku Warrenovou za největší odpůrkyni svobodného podnikání” mezi kandidáty na senátorské křeslo. Vzdor tomu se jí podařilo získat 39 milionů dolarů na volebních příspěvcích. The New York Times to komentoval slovy: “Warrenová prokázala, že lze bojovat proti wallstreetským bankám bez jejich darů, a přitom zvítězit”.

Loni v listopadu jí vyslali massachusettští voliči do Senátu podruhé; rozdrtila svého republikánského konkurenta procentuálním poměrem hlasů 60:36.

Ze Senátu do Bílého domu?

V průběhu předlouhé prezidentské kampaně, která vyvrcholila šokujícím vítězstvím Donalda Trumpa v roce 2016, se na čas uvažovalo, že by se Warrenová mohla dobře vyjímat na viceprezidentské kandidátce s Hillary Clintonovou. Volba nakonec padla na nevýrazného senátora Tima Kaina.

Elizabeth Warrenová bude mít v průběhu nadcházející kampaně mnoho soupeřů nejen na republikánské, ale i na demokratické straně; jejich seznam bude dle všeho zahrnovat dobře známá jména – Joe Biden, Bernie Sanders, Sherrod Brown, Beto O’Rourke, Michael Bloomberg ad.  V těchto dnech senátorka sestavuje předvolební tým, na který čeká perná práce spojená s primárními volbami a celonárodní nominační konferencí v roce 2020.

Díky její popularitě, veřejnost už zná ideologické obrysy její kampaně. Tón udává její volání po “systemické změně” zahrnující hrozivou příjmovou nerovnost, dlouhodobý hospodářský úpadek střední třídy a zkorumpovaný politický systém ovládaný penězi, který “otravuje naši demokracii”.

Ilustrační obrázek: Autor – ElizabethForMA – 2018 Massachusetts Democratic Convention, CC BY 2.0, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=74744161

Dočetli jste jeden z našich článků? Nezapomínejte, prosíme, na dobrovolné předplatné, které je příspěvkem k další nezávislosti a na fungování !Argumentu a také investicí do jeho budoucnosti. Více o financování zdola se dozvíte zde.