EU musí začít investovat jako Čína

EU sice může vítat krátkodobé přínosy Jednoho pásu a jedné stezky, ale nemůže ignorovat geopolitické dopady projektu.

Financial Times píší o tom, že Itálie musí být schopna rozpoznat geopolitické cíle projektu Jeden pás, jedna stezka.

Úvodník Financial Times tvrdí, že čínský projekt Jeden pás, jedna stezka je velice ambiciózní a zatím se týká především nižších a středně příjmových zemí. Jenže nyní je tu nyní je tu Itálie, která zvažuje, že se k projektu přidá. A společný postoj EU k projektu Jeden pás, jedna stezka tu už dávno měl být, tvrdí FT.

Čínský cíl, propojit asijský kontinent infrastrukturními projekty je záslužný a prospěšný. Bylo by ovšem naivní nevidět geopolitické důsledky Jednoho pásu, jedné stezky. Jeho účel není čistě ekonomický, píší FT.

Je naprosto jasné, že se vše točí kolem Číny, to ona financuje a samozřejmě při tom zohledňuje vlastní zájmy. Je to pochopitelná strategie pro rostoucí velmoc, která se připravuje na to, že se stane největší světovou ekonomikou. Čína může mít velký prospěch, když soustředí infrastrukturu a produkční řetězce kolem sebe, asi jako to je dnes u Německa v Evropě.

EU sice může vítat krátkodobé přínosy Jednoho pásu a jedné stezky, ale nemůže ignorovat geopolitické následky takového projektu, protože může být v rozporu s evropskými zájmy, píší FT.

Peking se přitom soustředil na bilaterální vztahy s některými zeměmi EU a začal s těmi nejchudšími. Formát 16+1 slibuje zemím východní Evropy infrastrukturu, kterou intenzivně potřebují. Memorandum je již podepsáno s Řeckem a nyní Čína doufá, že se totéž povede s Itálií. Jistě to mohou být užitečné investice, ale v obou případech bude mít Čína navrch. V případě jednotné EU by byla pozice vyváženější.

FT upozorňují na to, že Malajsie a Pákistán již musely některé projekty přehodnotit a to kvůli nákladům financování.

A jedna věc jsou sliby, varují FT a jiná realita. Čína zatím toho moc v Evropě nepostavila, ale spíš schramstla atraktivní aktiva. Co se týká investic na zelené louce, pak jich jde mnohem víc z Evropy do Číny než obráceně.

To, že je projekt Jeden pás jedna stezka pro Evropu atraktivní jen zvýrazňuje její vlastní selhání. Bohatý kontinent s dostatkem úspor by se neměl dívat k Číně k financování jejich infrastrukturních projektů. Jenže v Evropě byla dekáda obsese deficity a peníze na infrastrukturu nebyly. Portugalský premiér pro FT jasně řekl, že v krizi to byla jediná Čína, kdo byl ochoten investovat v zemích periferie eurozóny.

EU má peníze i moc, aby se vyrovnala Číně. Jenže musí mít stejný drajv jako Peking a stejné porozumění pro geopolitiku.

Články zveřejněné v rubrice Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.

Dočetli jste jeden z našich článků? Nezapomínejte, prosíme, na dobrovolné předplatné, které je příspěvkem k další nezávislosti a na fungování !Argumentu a také investicí do jeho budoucnosti. Více o financování zdola se dozvíte zde.