Polsko rekordně zbrojí a Bělorusko má problém

Militarizace západního souseda zbavuje Minsk geopolitické samostatnosti ve vztahu k Rusku. Poroste tlak na bližší alianci Běloruska s Ruskem.

Běloruský prezident 1. března vystoupil ve svém pořadu Velký rozhovor s prezidentem a celkem 7 a půl hodiny odpovídal na otázky, uvádí svůj článek pro Rosbalt Michail Petrovskij, a mimo jiné se dotkl i tématu, které je principiálně důležité pro východní Evropu. Když mluvil o zahraniční politice Běloruska jako politice mnoha vektorů, Lukašenko zdůraznil, že sousední Polsko plánuje do roku 2026 utratit na obranu 50 miliard dolarů. „Nevím, proč Polsko posiluje svoji armádu až na 50 miliard dolarů. Už jsem tisíckrát řekl: z území Běloruska nikdy nepřijdou žádné konflikty a války, především ve vztahu k Polsku. Nemáme to zapotřebí.“

Na stránkách vlády Polské republiky se opravdu v posledním únorovém dni objevil plán modernizace armády země. Polsko na ni plánuje dát rekordních 48,9 miliard dolarů. Informaci potvrdil ministr obrany země Mariusz Błaszczak. Ten také mluvil o úkolech armády především s ohledem na „posílení východního křídla NATO“ a o vytvoření nové divize Ozbrojených sil Polska, má vzniknout nová polská armáda pro budoucnost. Rekordní suma se má utratit do roku 2026 a už v roce 2019 se Polsko chystá na realizaci modernizačních plánů v hodnotě 2,91 miliardy dolarů. Armáda má dostat podle slov polského ministra obrany „moderní techniku“, včetně celkem 32 letadel páté generace, protiraketové obrany, úderných vrtulníků, dronů, lodí pobřežní obrany a ponorek.

Už v polovině února Polsko zakoupilo americké rakety PC30 HIMARS M142 s délkou doletu 300 km v ceně 414 milionů dolarů. Polský prezident Andrzej Duda zopakoval, že systém posílí obranu východního křídla NATO a zmodernizuje polskou armádu. V roce 2018 Polsko nakoupilo americký systém protiraketové obrany Patriot v hodnotě 4,75 miliardy dolarů. A v lednu 2019 podepsalo nákup čtyř amerických vrtulníků Black Hawk v ceně 160 milionů euro.

Ovšem musí se počítat i s výdaji na počítačové války, uvádí článek, 790 milionů dolarů se má investovat do kyberbezpečnosti.

Lukašenkova slova ve vztahu k polským krokům jsou pochopitelná. Jistě, Polsko se nechystá zaútočit na Bělorusko či „východní země“. Jenže další vojenské posilování už tak jedné z vojensky nejsilnějších zemí NATO v sousedství Svazového státu Běloruska a Ruska povede ke snížení geopolitické samostatnosti Minsku, varuje autor.

Bělorusko poslední roky opakovalo, že NATO nevidí jako hrozbu, což bylo v souladu s Lukašenkovým sbližováním se se Západem po roce 2015, které Minsku umožňovalo balancovat v rámci svých povinností k Rusku a Organizaci kolektivní bezpečnosti. Sice došlo k problémům, například během společného cvičení „Zapad 2017“, ale ruské vojenské základny v Bělorusku nevznikly. I když se o spolupráci Běloruska a NATO hlasitě nemluví, existuje. Vysoce postavení důstojníci americké armády často Minsk navštěvovali.

Polsko může tuto „idylku“ zničit. Vojenské posilování Polska a aktivity USA ve vojenské oblasti na polském území zvyšují bezpečnostní význam Běloruska pro Moskvu, jako území sousedícího s Polskem a Litvou. Jedna věc je mít systémy rychlé reakce a protiraketové obrany v okolí Smolenska, druhá potom v okolí Brestu a Grodna (v Bělorusku).

Prezident Lukašenko se k Rusku staví stále méně přátelsky, uzavírá Petrovského článek, takže ze strany generálního štábu Ruska poroste tlak na Kreml, aby byl Lukašenko „vyměněn“ za někoho více přátelského – což je nejlevnější způsob, jak posílit obranu Ruska západním směrem.

Na Lukašenka poroste také tlak doma, kde je dost zastánců sjednocení s Ruskem. Obvykle se jedná o lidi, kteří mají strach z běloruských Poláků a z katolíků, kterých je v Bělorusku asi 20 %. Otevřená militarizace Polska tak povede k tlaku na posilování spojenectví s Ruskem. To by zase mohlo vést k ostřejší reakci ze strany Ukrajiny, která už nyní a navzdory vojenské spolupráci s Minskem hledí na Bělorusko s podezřením.

Články zveřejněné v rubrice Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.

Ilustrační foto: Autor – Ministerstwo Obrony Narodowej – www.do.wp.mil.pl, Attribution, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=6526804

Dočetli jste jeden z našich článků? Nezapomínejte, prosíme, na dobrovolné předplatné, které je příspěvkem k další nezávislosti a na fungování !Argumentu a také investicí do jeho budoucnosti. Více o financování zdola se dozvíte zde.