Čínská hysterie nenalézá v Evropě sluchu

Evropský přístup k Číně se teprve formuje, ale už nyní je jasné, že se od toho amerického liší.

Christopher Scott píše pro Asia Times, že v Bruselu zatím není jasno, jak k Číně přistupovat, ale už je jisté, že EU nebude kopírovat americký postoj.

Čínský prezident navštívil Itálii a titulky se pohybovaly mezi zděšením v Bruselu a oslavou, že se Řím připojí k Nové hedvábné stezce. Čínský prezident ovšem navštíví také Francii, a to už se bez napětí neobejde.

Zatímco se EU zmítá v nejistotě, za jaký konec uchopit iniciativu Jednoho pásu a jedné stezky, USA se znepokojením pozorují pokles svého vlivu, tvrdí Scott.

USA se snaží vyřadit Čínu ze světového i regionálního dění a způsobit tak její ekonomický pokles. Tvrdě oponují nejen Jednomu pásu, jedné stezce, ale také například Asijské investiční a infrastrukturní bance.

Když se Itálie připravovala na podpis memoranda, které znamená začlenění do Jednoho pásu, jedné stezky, vydala Národní bezpečnostní rada USA varování. Na jejím oficiálním twitterovém účtu se objevilo tvrzení, že Itálie je velká ekonomika a důležité místo pro investice. Podpisem memoranda prý dává čínský projekt Jeden pás, jedna stezka legitimitu čínskému predátorskému přístupu k investicím a pro italské občany nebude mít žádný přínos.

Na první pohled se může zdát, že kritika zaznívající z Trumpovy administrativy nachází odezvu v jiných státech EU. Jak Francie, tak Německo jasně odmítly začlenění do projektu Jeden pás, jedna stezka, zazněly i obavy, že se Itálie příliš vystavuje čínskému vlivu.

Jenže evropské obavy se diametrálně liší od amerických.

Scott cituje Chase Freemana, bývalého amerického velvyslance. Ten tvrdí, že USA jsou prostě proti, kdežto Brusel chce ujištění, že projekt bude sloužit evropským zájmům. Výhrady vůči italskému zapojení jsou jen součástí hysterie vůči Číně, která posedla Washington, říká Freeman. Pro USA je Jeden pás, jedna stezka otázkou vojenskou a strategickou. Pro Evropany je to ekonomické téma vyžadující obezřetnost.

Je jasné, že EU americkou politiku odmítá, což ukázalo i rozhodnutí Německa či Británie nevyřadit čínského telekomunikačního giganta Huawei z budování sítě 5G. I tak ale rozhodnutí Itálie vyvolává znepokojení.

Prozatím totiž byly nadšenými partnery Číny spíše menší země. Jenže nyní je to země velká, zakládající země EU, která je navíc obtěžkána značným dluhem. Proto ony obavy, že v delším časovém horizontu může tento postup ohrozit evropské zájmy. Je ale možné, že italské rozhodnutí přispěje k „prolomení ledů“. Podobně tomu bylo u Asijské investiční a infrastrukturní banky. Nejprve podepsala Velká Británie a pak se přidaly další země.

Jeden pás, jedna stezka ovšem v řadě případů „nedodala nic zásadního“ a spočívá spíš na symbolických gestech a velkých prohlášeních. Podepsat memorandum je snadné, nabídnout kvalitní projekty bude těžší, upozorňuje jeden z amerických expertů, který ovšem vůči Číně neprojevuje hysterii.

Jenže evropská debata se primárně netýká Jednoho pásu, jedné stezky. Evropané se musejí smířit s tím, že Čína je globální velmoc. V širším měřítku jde o čínské investice a konkurenci v technologické oblasti.

V USA ovšem žádná debata není, tam panuje čistý anti-čínský konsenzus.

Články zveřejněné v rubrice Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.

Dočetli jste jeden z našich článků? Nezapomínejte, prosíme, na dobrovolné předplatné, které je příspěvkem k další nezávislosti a na fungování !Argumentu a také investicí do jeho budoucnosti. Více o financování zdola se dozvíte zde.