Hra s ohněm v Perském zálivu

Částečné odstoupení Íránu od jaderné dohody JCPOA je snahou íránského vedení ukázat obyvatelstvu sílu. Země je totiž pod stále větším vnějším tlakem.

Německá Tagesschau v článku Reinharda Baumgartena rozebírá bod po bodu problémy s částečným odstoupením Íránu od jaderné dohody. Jak velká je pravděpodobnost eskalace napětí v regionu?

Částečné odstoupení Íránu od jaderné dohody Baumgarten popisuje jako snahu íránského vedení ukázat sílu vlastnímu obyvatelstvu. Je to ale spíš akt zoufalství, vnější tlak na Írán totiž dramaticky roste. Článek pak připomíná, že když Trump od dohody jednostranně odstoupil, dostal se Írán do problémů s exportem ropy, a tedy i s devizovými příjmy. V Íránu dochází denně ke stávkám a protestům.

Částečné vystoupení Íránu z dohody, co to znamená?

Ve hře jsou stále ostatní smluvní partneři dohody, tedy Francie, Velká Británie, Německo, Rusko a Čína. Mají 60 dní na to, aby předložili návrh na zajištění bezpečnosti jaderné dohody. Pokud se tak nestane, íránské vedení zřejmě zváží obohacování uranu nad dohodnuté hodnoty.

Dohoda papírově sice platí, ale poté, co od ní USA odstoupily, mnoho z ní v reálu nezbylo. Banky a investoři se zemi vyhýbají a Evropané nebyli schopni Íránu nic nabídnout. K nechuti USA se v Iránu stále více angažuje Rusko a Čína.

Mezinárodní jaderná agentura IAEA zhruba dvanáctkrát potvrdila, že Írán dohodu dodržuje. Tedy, nemá žádné jaderné zbraně a nevyvíjí je. I hlavní americké tajné služby to potvrdily, ovšem není jasné, píše Baumgarten, jestli jejich analýzy Trump čte.

Írán také absolutně nemá v úmyslu útočit na Irák. Mocensky už tam silně přítomen je, ale nemá vojenské kapacity, aby mohl vést otevřenou válku, proto vsadí na „válku v zastoupení“ jako v Sýrii, Libanonu či Jemenu. V Iráku se stále nachází asi 5000 amerických vojáků (a asi 90 tisíc kontraktorů, pozn. red.). Baumgarten zároveň rozvíjí spekulace o tom, jak by se Írán zachoval, kdyby byl napaden USA. Domnívá se, že Írán by vedl asymetrickou válku pomocí teroristických útoků, raketových útoků na Izrael a spojence USA v Perském zálivu, útoků na ropné tankery i na americké jednotky v Iráku.

Baumgarten se obává, že Trumpova administrativa vážně zvažuje útok na Írán. Nabízí se paralela s Irákem, který byl falešně obviněn, že vlastní zbraně hromadného ničení, které ovšem nikdy nebyly nalezeny. Írán se dnes také nafukuje jako obrovské nebezpečí, podobně jako v roce 2003 Irák. Jestřábi v USA se domnívají, že útok by způsobil, že by se lidé postavili proti íránské teokracii, píše Baumgarten pro Tagesschau.

John Bolton, bezpečnostní poradce Donalda Trumpa, patří mezi ty, kteří si změnu režimu v Íránu přejí, v minulosti o tom často hovořil. Írán je postaven pod ekonomický tlak, v první etapě. Trump potřebuje úspěch, takže postup by mohl být následující: srazit na kolena íránský režim a předložit mírový plán pro celou oblast Blízkého východu, což má na starosti Jared Kushner, jeho zeť.

Články zveřejněné v rubrice Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.

Dočetli jste jeden z našich článků? Nezapomínejte, prosíme, na dobrovolné předplatné, které je příspěvkem k další nezávislosti a na fungování !Argumentu a také investicí do jeho budoucnosti. Více o financování zdola se dozvíte zde.