Čína dál posiluje ekonomickou přítomnost v Bělorusku

Mezitím se ekonomické vztahy mezi Běloruskem a Ruskem stále zhoršují, i díky s politickému tlaku z Moskvy.

Zatímco bělorusko-ruské ekonomické vztahy prožívají krizi, Čína stále aktivněji posiluje vztahy s Běloruskem, nejen ekonomické, ale i vojensko-politické. Číňané nyní stavějí v Bělorusku průmyslový park „Veliký kámen“ a pomáhají Bělorusku i s obnovou vojenské techniky.

Nebylo tedy překvapením, že si běloruský prezident Alexandr Lukašenko na druhém fóru k iniciativě Jednoho pásma, jedné stezky vzájemné vztahy s Čínou pochvaloval. Bylo oznámeno, že běloruská banka Bělarusbank získala od Rozvojové banky Číny kredit v hodnotě 100 milionů euro a běloruské železnice získaly další půjčku v hodnotě 65,7 milionů euro na elektrifikaci části železničních tratí.

Spolupráce mezi oběma zeměmi sahá do 90. let. Také později, na začátku 21. století, Čína pomáhala Bělorusku ve finanční sféře, poskytovala Minsku půjčky. Novým testem vzájemných vztahů se stala iniciativa Jednoho pásma, jedné stezky. Bělorusko má klíčovou zeměpisnou pozici poslední „zastávky“ před Evropou, hraje tedy v čínských plánech strategickou roli. A význam Běloruska ještě posílila ukrajinská krize, protože Čína obrátila svou pozornost na Minsk jako na spolehlivějšího partnera.

Strategická pozice spolu s čínskými finančními zdroji, investicemi a novými technologiemi je zdrojem pro modernizaci běloruské ekonomiky. Bělorusko a Čína každoročně zvyšují vzájemný obchodní obrat a čínské investice v Bělorusku rostou. V roce 2018 se zvýšil export do Číny o 25 % a čínské investice vzrostly o 20 %. Obě země mají řadu společných projektů, například už zmíněný průmyslový park Veliký kámen nebo stavbu automobilky BelGee u Minska.

Odborníci jsou toho mínění, že Čína se může stát pro Bělorusko významným partnerem pro diverzifikaci její zahraniční politiky v kontextu tlaku ze strany Ruska. Zatímco ruská strana brání vstupu běloruských výrobků na svůj trh, Bělorusko vyváží stále více své mléčné a masné produkce do Číny, vývoz mléka se například jen v roce 2018 zvýšil čtyřikrát. Ovšem objem vzájemného obchodu mezi Čínou a Běloruskem nedosahuje objemu současných obchodních vztahů s Ruskem. V minulém roce byl běloruský vývoz do Ruska na úrovni 12,9 miliard dolarů, do Číny jen 482 milionů dolarů.

Bělorusko a Čína posilují také oblast vojenské spolupráce a očekává se, že se tato spolupráce bude dál rozvíjet. Například Bělorusko ve spolupráci s Čínou vyrobilo systém Poloněz, který je reakcí na ruské rakety Iskander. Důvodem pro užší spolupráci ale nejsou jen současné vztahy s Ruskem, vztahy v této oblasti jsou starší a hlubší.

Hlavní výzvou vztahů mezi Běloruskem a Čínou je vzájemná výhodnost. Bělorusko nyní nemá institucionalizovaný přístup na evropský trh, nemá podepsanou dohodu s EU a není členem WTO. Tato skutečnost představuje problém, který například může zpomalit dokončení průmyslového parku Veliký kámen. Je to také jeden z důvodů pro snahu o zlepšení vztahů se západními evropskými zeměmi hlavně z hlediska obchodu.

Bělorusko má ohledně spolupráce s Čínou velké ambice. Čína Bělorusku poskytuje vázané půjčky podmiňující realizaci projektů nákupem vybavení v Číně a ve spolupráci s čínskými specialisty. V praxi to znamená, že Čína půjčuje sama sobě, vytváří pracovní místa pro svoje lidi v Bělorusku a buduje odbytiště pro svoje výrobky.

Nicméně ne všechny společné projekty v Bělorusku jsou úspěšné, příkladem neúspěšného projektu je celulózně-kartonový kombinát v Světpogorsku.

Dotázaný německý expert Janis Kluge ale vnímá kroky Číny v Bělorusku jako expanzi, šíření ekonomického vlivu s cílem získat odbytiště pro vlastní výrobky. Kluge vidí i souvislost mezi tlakem Moskvy a tím, že Minsk Číně otevřel dveře na svůj trh. Za primární cíl čínské aktivity v Bělorusku však Kluge považuje expanzi do EU, protože v Bělorusku zase tolik investičních možností není.

V krátkodobé perspektivě se ale nedá očekávat, že by Čína ovlivňovala vývoj v Bělorusku politicky. Na rozdíl od EU nemá Peking vůči Bělorusku žádná politická očekávání, zájem má o ekonomickou stránku vztahů, a hlavně o splatnost svých půjček. S ekonomikou ovšem souvisí čínský zájem o politickou stabilitu v Bělorusku, což prezident Lukašenko dobře ví a účast Číny na projektech v Bělorusku proto podporuje.

Články zveřejněné v rubrice Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.

Dočetli jste jeden z našich článků? Nezapomínejte, prosíme, na dobrovolné předplatné, které je příspěvkem k další nezávislosti a na fungování !Argumentu a také investicí do jeho budoucnosti. Více o financování zdola se dozvíte zde.