EU je postavená na tom, že trh je důležitější než člověk, proto se nebavíme jen o kosmetických změnách, ale o radikální změně kostry celé EU, vysvětluje kandidát do EP Andrej Bóna

Rozhovor: S občanským aktivistou a dvojkou na kandidátce KSČM-Česká levice společně Andrejem Bónou jsme mluvili o reformě EU, o smyslu krize EU nebo o perspektivách Czexitu.

!Argument: Ptám se na stejnou otázku všech kandidátů, takže neporuším tradici ani zde. Čeští občané se evropských voleb účastní výrazně podprůměrně. Naposledy to bylo ani ne 19 % oprávněných voličů. Proč by lidé měli jít letos volit?

Andrej Bóna: Nemá se sice odpovídat otázkou, ale tady se alespoň jedna přímo nabízí: Proč bychom se měli vzdávat kteréhokoliv ze svých práv, v tomto případě práva volit? Procházka do volební místnosti je dobrou prevencí proti ohnutému hřbetu. A jestli je to marný, marný, marný, to se nedozvíme, pokud zůstaneme doma. A k tomu se ještě hodí dodat jednu věc – těch jednadvacet lidí tam bude zvolených tak jako tak, takže se vyplatí jít se přičinit o to, aby se do Evropského parlamentu dostali ti, o kterých si myslíte, že vám budou schopni pomoct. To jsou všechno dost očividné důvody, ale samy o sobě by měly být úplně dostačující.

!A: Jste dvojka na společné kandidátce české levice pro evropské volby a zatím jste, pokud vím, působil v komunální politice. Takže bude namístě, abyste nám o sobě něco ve stručnosti řekl.

A.B.: Na první pohled si skoro každý všimne, že jsem mladý. To je často pro dost lidí dostatečný základ pro dalekosáhlé závěry, ovšem značně povrchní. Jistěže je tím výrazně ovlivněn můj osobní život a to, co s ním souvisí. Jsem student, žijící s přítelkyní, s výdělky ze situací odpovídajících zaměstnání. Někdo by řekl krátkodobých, ale když něco děláte třeba pětinu svého dospělého života, tak vám to tak nepřijde. Mé veřejné působení bych spíš než do komunální politiky, popsal jako občanské činnosti. Někdo mě představuje jako mírového aktivistu, jiní – a častěji – ekologického. Mě samotného nejvíc zajímá ekonomie, teorie i praktické působení, to všechno ostatní patří k tomu. Chápu sám sebe jako součást všech jevů a dějů neživého i živého světa, a tedy také lidského rodu. Jejich zkušenosti jsou mými zkušenostmi.

!A.:  Jak hodnotíte celkovou situaci v současné Evropské unii? Všichni skloňují slovo „krize“, ale často to nemá moc konkrétní obsah.

A.B.: Nebuďme pesimisté. Jakápak krize, vždyť nikdy nebyly žádné zlaté časy. Takže máme docela normální stav. Jako když si stavíte domek. Nikdy nemáte hotovo, aby to bylo jako z titulní stránky časopisu a člověk si jen tak seděl na vzorové zahrádce: tamto je ještě potřeba dodělat, tohle už zase přetřít, tudle to schodiště fakt vymyslel úplný debil, a ještě navíc odpad ve sklepě praskl a pod střechou to někde teče… a pořád dokola. No a EU není žádná kůlnička, ale hergot už nějaká hacienda. A střecha nad hlavou je střecha nad hlavou, lepší proti bouřím globální síly přece jenom ta festovnější evropská, než térák na chatce – teletníku, byť náš. Takže současný stav berme jako potíže růstu, doprovázené holt nezbytným růstem potíží – ale to už se poddá.

!A.: V českém prostředí se nedají už zcela ignorovat euroskeptické hlasy, které volají dokonce po Czexitu. Je to řešení krizových projevů v rámci EU, nebo slepá cesta?

A.B.: Tady se hodí vrátit se k té metafoře s domem z předchozí otázky. Když víme, že potřebujeme zrekonstruovat trámy, aby nám střecha nespadla na hlavu, ale místo toho se rozhodneme věnovat se barvám koberců v modrém salónku, tak se můžeme rychle dočkat toho, že se ocitneme v haldě sutin. Takže ne, že by bylo špatně bavit se o tom, jestli v takovém případě budeme prchat dveřmi nebo oknem – ale lepší varianta je se zvednout a dát si ten náš unijní dům do pořádku.

!A.: Vím, že to jsou do značné míry labely, ale podle toho co říkáte, zníte spíš jako eurooptimista nebo dokonce spíš jako „proevropský“ reformista? Opravte mě.

A.B.: Přesně jak říkáte, nálepky jako „eurooptimista“ nebo „euroskeptik“ (a jejich různé odvozeniny) mi vždycky přišly trochu z cesty. Já se vždycky o věcech snažím přemýšlet v kontextu jejich potenciálu, ať už je to pracovní projekt, výběr kolegy nebo něco tak masivního jako Evropská unie. A ta ten potenciál směřovat k organizaci založené na solidaritě a internacionalizmu má. Ale samozřejmě má i potenciál stát se opakem tohoto – Evropská unie jako společenství států vedených populistickou krajní pravicí nebo nějaký druh hluboce konzervativní pseudo-křesťanské federace, to jsou jen dvě varianty budoucnosti EU, které by pro mě byly nepředstavitelné.

!A.: Když se řekne „reforma“ Evropské unie, tak to mnohým voličům zní jako klišé. Evropská levice po reformě či dokonce po plánu B volá dlouhodobě. Jak vidíte programově základní kroky takové reformy?

A.B.: Základní linie vidím tři – sociální, demokratickou a ekologickou. Evropská unie dlouhodobě opomíjí sociální rozměr politiky, čímž paradoxně nahrává svým největším odpůrcům. Naprostým základem musí být minimální důstojná mzda. V Evropské unii v současné době žije více než 20 % obyvatel pod hranicí chudoby. Bez dostatečného materiálního zázemí trpí zdraví, vzdělání a zájem o občanskou společnost vůbec. Vždyť právě tyto deprivované skupiny nejčastěji balamutí krajní pravice a populisté. Proto je v životním zájmu Evropské unie vypořádat se s neustále rostoucími sociálními rozdíly.

!A.: Pardon, že Vám do toho skáču. Proč myslíte, že „balamutí“?

A.B.: Specialitou krajní pravice je odvádět pozornost od skutečných příčin problémů k těm zástupným a navrhovat řešení v podobě jednoduchých chytlavých hesel. Učebnicový příklad (byť nesouvisející s EU) je „zneužívání“ sociálních dávek. Nebudu tvrdit, že tento problém neexistuje, ale jeho dopad na státní rozpočet je naprosto minimální. Kdyby opravdu tato hnutí chtěla zaplácnout díry, odkud utíkají peníze, šla by mnohem aktivněji po daňových rájích, nebo by navrhovala sektorové daně. Ale to už by potom ostatně nebyla populistická krajní pravice, ale byli by na naší lodi 🙂  

!A.: Dobře, mluvil jste o linii sociální. Jak je to s tou demokratickou a ekologickou?

A.B.: Další věc, bez které se nová EU neobejde, je její demokratizace. Pokud má být Evropská unie životaschopná i v budoucnosti, musí být nejen transparentnější, ale především musíme posílit hlas jejich občanů. Evropský parlament jako jediný přímo volený orgán musí disponovat právem zákonodárné iniciativy. Zároveň rozhodování v zásadních otázkách nesmí být ponecháno pouze na prosté většině přítomných europoslanců. Svoje místo v opravdu demokratickém uskupení států najde například i celoevropské referendum a posílený institut občanské iniciativy.

Co se týká ekologie a ochrany životního prostředí, je nutné rozloučit se se systémem předpokládajícím nekonečný růst. Náklady spojené s přechodem na bezuhlíkovou a cirkulární ekonomiku by měli nést především ti, kteří jsou v dnešní době zodpovědní nejen za vznik klimatické krize, ale také za zpomalování boje proti ní využíváním svého dominantního ekonomického postavení. Vůbec bych se nebránil například zavedení tzv. uhlíkové daně, jejíž výnosy by byly určeny na restrukturalizaci ekonomicky znevýhodněných regionů.

!A.: Nemyslíte si, že EU má ekonomické a sociální nerovnosti zabudované v základech, což znesnadňuje nebo znemožňuje její reformu?

A.B.: Současná EU se ani nepokouší skrývat, že je postavená na filozofii, že trh je důležitější než člověk. My to víme, a proto se nebavíme o kosmetických změnách, ale o radikální změně samotné kostry EU. Autentická levice se nikdy nevyznačovala zálibou v polovičatých řešeních. Takže ano, základy EU tuhle reformu dost komplikují. Na druhou stranu, vždycky jsme věděli, že jestli chceme dosáhnout vytvoření společnosti, kde každý člověk bude moct žít svobodně, v bezpečí a důstojnosti, tak nás čeká těžký boj. A toho se nebojíme. Ani já, ani kdokoliv další z naší kandidátky.

Rozhovor s Andrejem Bónou vedla Veronika Sušová-Salminen.

Ilustrační foto: Archiv Andreje Bóny.

Dočetli jste jeden z našich článků? Nezapomínejte, prosíme, na dobrovolné předplatné, které je příspěvkem k další nezávislosti a na fungování !Argumentu a také investicí do jeho budoucnosti. Více o financování zdola se dozvíte zde.