O čem se hovořilo na summitu mezi Kimem a Si?

Andrew Salmon míní, že oba dva lídři si nechávají výsledky pro sebe.

Čínský prezident Si Ťin-pching se setkal se severokorejským lídrem Kim Čong-unem, ale tento summit nedodal moc informací.

Čínská státní média před návštěvou uvedla, že hlavním bodem budou ekonomické otázky, i když se čínský prezident objevil v hlavních severokorejských novinách a dal jasně najevo, že chce mít silnější vliv na otázky týkající se korejského poloostrova.

Kim nic neřekl, ale je jasné, že chce úlevu od sankcí a ekonomickou pomoc. Oba dva mají dobré důvody, proč držet při sobě, myslí si Salmon.

Nejasnost výstupů ze summitu bude nejspíš záměr. Čínský prezident má důvod, proč chce vzbudit zájem USA.

Mezinárodní zájem o setkání byl značný, píše Salmon. Přichází po selhání v Hanoji, a zároveň se summit konal těsně před setkáním G20 v Ósace. „Nízký profil“ setkání mezi čínským prezidentem a severokorejským vůdcem dosti kontrastuje se setkáním s ruským prezidentem, které se uskutečnilo ve Vladivostoku. Články zveřejněné v rubrice Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce. Vladimir Putin je samozřejmě vůči médiím přátelštější než Si a samozřejmě i Kim, ale výsledek jejich summitu je také zahalen mlhou.

Z perspektivy čínského prezidenta vyplývá, že úspěch summitu se plně projeví až při setkání s prezidentem Trumpem. Setkání s Kimem mohlo čínskému prezidentovi přinést „zajímavé body“ pro konverzaci s americkým prezidentem. Čína je samozřejmě pro Severní Koreu klíčovou zemí, hlavním obchodním partnerem a ekonomickou záchranou, ale zda to pomůže při vyjednávání s USA, není jasné.

Kimovy se podařilo posílit bilaterální vztahy, které byly v troskách po popravě Kimova strýce, Jang Song-taeka, který měl na Peking úzké vazby.

Kim potřebuje vědět, že pokud vyjednávací proces s Trumpem nikam nepovede, pak „ho Čína podrží“. Kim navíc stanovil USA lhůtu do konce tohoto roku, než „bude zvažovat jiné možnosti“. Kim má dvě strategická aktiva. Jedním je jaderný arzenál. Tím druhým je Čínsko-severokorejská smlouva o vzájemné pomoci a spolupráci z roku 1961, která by se měla obnovit v roce 2021. Kima zajímá zejména článek 2, protože ten obě dvě země zavazuje, aby bránily jakékoliv zemi, či koalicím zemí, které by napadly Čínu nebo Severní Koreu. Právě o obnově této smlouvy určitě mluvil Kim s čínským prezidentem.

Není jasné, zda byly učiněny dohody v ekonomické oblasti. Kim chce úlevu od sankcí, ale k tomu asi nedojde, myslí si Salmon. Čína má totiž jiné téma, už dlouho naléhá na Pchjongjang, aby změnil svou ekonomiku podle čínského vzoru. Prozatím tyto návrhy nebyly akceptovány, i když se někteří severokorejští úředníci seznamují s čínskými reformami přímo v Číně.

Číňané navíc se Severní Koreou čile obchodují, a protože tam není moc konkurence, mají velkou moc nad cenami. Což se ovšem Pchjongjangu moc nelíbí.

Severní Korea by raději čínské investice, ale těch je opravdu minimum. Čína také neprojevila zájem o „grandiózní plány“ Severní Koreje ve zvláštních ekonomických zónách. Ty tak leží bez povšimnutí, Číňané se tam nehrnou, plus trpí pod sankcemi OSN.

Články zveřejněné v rubrice Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.

Dočetli jste jeden z našich článků? Nezapomínejte, prosíme, na dobrovolné předplatné, které je příspěvkem k další nezávislosti a na fungování !Argumentu a také investicí do jeho budoucnosti. Více o financování zdola se dozvíte zde.