Demokraté mají příliš ortodoxní zahraniční politiku

Útoky demokratů na prezidenta Trumpa za to, že „není dost tvrdý“ v zahraničí politice jsou politická chyba, která ale vypovídá o tom, že strana nemá zahraniční agendu vůbec promyšlenou.

Pro Financial Times Janan Ganesh píše o tom, že útočit na Donalda Trumpa, že není dost tvrdý, je intelektuální selhání a politická chyba.

Demokraté v minulosti byli kritizováni za svou „umírněnost“ v zahraniční politice a následně jim bylo předhazováno, že v korejské válce „ztratili Čínu“ (když se přeci dalo vtrhnout i tam), že John F. Kennedy byl měkký vůči Nikitu Chruščovovi, že Carter si nedokázal poradit se záchranou rukojmí v Íránu atd.

I proto jsou dnes demokraté tak citliví na to, aby nebyli vnímáni jako „měkcí“ v zahraniční politice. A také to vysvětluje, píše Ganesh, proč strana, která v domácí politice vše promýšlí tak nějak od začátku, nic takového v zahraniční politice nedělá.

Demokraté diskutují o dani pro bohaté, o zrušení trestu smrti, Sanders se označoval za socialistu před tím, než to bylo moderní. A skoro všichni demokratičtí kandidáti se pozitivně vyjadřují ke zdravotnímu pojištění pro všechny.

Jenže v zahraniční politice je to pak jinak. Není tu zásadní střet světového názoru, snad s výjimkou Sanderse. I zde by politika vůči Číně nebyla zrovna přátelská, asi by se obnovila dohoda s Íránem a se spojenci by se zacházelo přátelštěji než s autoritáři.

Zásadní otázky ale leží stranou.

Například, měly by USA usilovat o absolutní dominanci ve vojenských výdajích, když jejich podíl na světovém HDP klesá? Jaký smysl dávat zadržovat zemi jako je Čína, která byla největší ekonomikou světa v posledních 18. stoletích (tedy s výjimkou jen dvou)? Opravdu mají mít USA na Blízkém východě tak jasné přátele (Izrael, Saúdská Arábie) a nepřátel (Írán)? Musí se tam skutečně tak moc angažovat, vzhledem k vlastním zásobám ropy a plynu?

Sami demokraté Trumpa kritizují, že není dost tvrdý na Kima, případně na Saúdy. Demokraté se zasekli v 90. letech, pořád je potřeba „velet“, ukazovat svaly a trvat na amerických „hodnotách“.

Tohle není jen intelektuální selhání, píše Ganesh, to je politická chyba. Ano jistě, Trump by demokratům začal nadávat do zbabělců. Ale to by snad demokraté měli snést, vždyť sám Trump nevyhrál volby tím, že sliboval hru s ohněm na Blízkém východu, ale spíš klid. A to ho odlišovalo od jiných republikánů a ovšem i od Hillary Clintonové.

To, že Trump není schopen tento „klid“ zajistit, dává otevřený prostor jeho protikandidátům, kterého se oni ovšem odmítají chopit. S výjimkou radikální levice, demokraté stále chtějí vidět USA jako spasitelskou zemi.

Kandidáti pro volby v roce 2020 představují budoucí návrhy u řady důležitých témat. Ale u jednoho z nejdůležitějších se zasekli v čase.

Články zveřejněné v rubrice Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.

Dočetli jste jeden z našich článků? Nezapomínejte, prosíme, na dobrovolné předplatné, které je příspěvkem k další nezávislosti a na fungování !Argumentu a také investicí do jeho budoucnosti. Více o financování zdola se dozvíte zde.