Významy ostře sledované mexicko-americké hranice

Historik Vít Rouč píše o mexicko-americké hranici a o jejích významech pro dnešní mezinárodní vztahy a vztahy mezi Mexikem a USA.

Začátkem tohoto měsíce byla podepsána bilaterální dohoda mezi USA a Mexikem o migraci. Jedná se zatím o poslední vyvrcholení aktivit v této v současné době velmi ostře sledované části světa. Detaily dohody nejsou známé, Mexiko dostalo 45 dní na zastavení stále narůstajícího proudu imigrantů, kteří se snaží dostat na území USA. Pokud se to mexické straně nepodaří, lze s největší pravděpodobností očekávat zavádění cel na zboží dovážené z této země do USA.

Problémy spojené s mexicko-americkou hranicí nejsou záležitostí pouze současné doby, ale tato hranice měla svůj velký význam i v minulosti. Není pouze hranicí mezi dvěma státy, ale odděluje dva velmi různorodé světy. Tyto světy mají jiné kořeny, jiné myšlení, jinou historii, jinou kulturu, jazyk, společensko-politické i ekonomické zřízení atd. Proto je vývoj v této oblasti tak důležitý a nemá pouze regionální, ale především celoamerický dopad.

Od dobyvačné války k NAFTA

Samotná hranice byla vymezena na základě válečných událostí, a kromě jiného se stala symbolem převahy jednoho „světa“ nad druhým. Výsledek americko-mexické války v letech 1846-1848 a následně uzavřená smlouva v Guadalupe Hidalgo stanovila geopolitickou realitu mezi USA a Mexikem, která trvá do současnosti. Hranicí se stala řeka Río Grande del Norte a z hlediska reálných zisků USA získaly 1,4 miliónů km2 mexického území. [1] Vítězství v americko-mexické válce z USA učinilo regionální mocnost a určilo její budoucí převahu na americkém kontinentu. Dosažením pacifického pobřeží byl současně vytvořen základ pro budoucí expanzi do oblastí Tichého oceánu a dále do Asie.

Mexiko muselo novou geopolitickou realitu přijmout a najít cestu k překonání tohoto neúspěchu. Hořkost ale zůstala a tento pocit se znovu objevuje v souvislosti se současnou zostřenou rétorikou. Z pohledu Mexika je právě nejvíce kritizována forma, kterou prezident Trump používá při vzájemné komunikaci: „…zvláště twitter, rozhovory nebo tiskové konference, místo aby byly použity diplomatické kanály.“[2]

Neměnnou skutečností je, že společná hranice se táhne v délce 3142 km. Kopíruje tok Río Grande del Norte, prochází nehostinnou krajinou, pouští, ale i městskou zástavbou. Do začátku 90. let 20. století tato hranice nepředstavovala větší problém, ani v rovině bilaterální, ani mezinárodní. První zlom přišel v souvislosti s vytvořením zóny volného obchodu (NAFTA) mezi Mexikem, USA a Kanadou k 1. lednu 1994.  Další rozměr ve vnímání této hranice přinesl boj proti terorismu po 11. září 2001.

NAFTA však přinesla nejenom pozitiva z pohledu možnosti volného pohybu zboží a služeb, vzrůstu HDP, nárůstu zahraničních investic zejména v Mexiku atd., ale současně přinesla i řadu problémů. Ve vztahu k mexicko-americké hranici bych viděl několik zásadních problémů, které jsou vzájemně propojené: nemožnost volného pohybu osob, vynětí imigrační politiky a vznik maquiladoras – montoven.  Podpora spíše velkých producentů v zemědělství na druhé straně znamenala velké komplikace pro drobné rolníky, kteří začali odcházet do měst. Vzhledem většinou k nízké kvalifikaci se z nich stali nezaměstnaní, kteří mnohdy začali být verbováni a využíváni mexickými drogovými kartely. Současně, ať již z vlastní vůle nebo v zájmu zločineckých organizací, se snažili překročit hranici a dostat se do USA. Nárůst imigrantů a zločinnosti v pohraničních oblastech pak vedl americké vlády k postupnému zpřísňování režimu na hranicích a vrcholí současnou snahou o dokončení bariér v celé délce společné hranice.

V následující dekádě se ještě více zhoršila situace v oblasti Střední Ameriky. Salvador, Honduras, Guatemala a Nikaragua se začaly potýkat s podobnými problémy jako Mexiko. Na rozdíl od Mexika byla situace v těchto zemích ještě horší, takže i následné negativní dopady jsou hlubší. Extrémní chudoba velké části populace, velice problematická bezpečností situace a rezignace na brzké zlepšení jsou klíčovými faktory, které vedou zdejší obyvatele k imigraci a snaze se dostat na území USA. Tyto „karavany migrantů“ pak na území Mexika vyvolávají často další problémy, které eskalují na mexicko-americké hranici.

Trumpova politika a hranice

Nový impuls a důraz na řešení problémů spojených s mexicko-americkou hranicí přinesla kandidatura a následné vítězství D. Trumpa v prezidentských volbách na podzim roku 2016. Během návštěvy sídla Ministerstva národní bezpečnosti v lednu 2017 prezident D. Trump mimo jiné řekl, že „národ bez hranic není národem“ a „…že USA obnoví kontrolu svých hranic.“ Tímto krokem „…se zachrání tisíce životů, miliony pracovních míst a miliardy dolarů.“ [3]

Skutečností však je, že otázka „zabezpečení“ hranice se začala řešit již mnohem dříve. První železné desky oddělující oba státy byly postaveny u města Tecate již v roce 1994, v době administrativy Billa Clintona.[4]

Tento způsob ochrany americko-mexické hranice začal potom v daleko větší míře realizovat G. W. Bush, který v roce 2006 podepsal Secure Fence Act, na jehož základě bylo vybudováno kolem 1100 km opevněné hranice.[5] Projekt následně dokončovala nově nastupující administrativa B. Obamy.[6]

Samotný projekt zdi byl a je velmi grandiózně pojat, celkově bude procházet čtyřmi americkými státy a šesti státy v Mexiku. Samotná výstavba je náročná nejenom finančně, ale i z technického hlediska.  Problémem nejsou ani tak samotné přírodní oblasti, byť vzhledem ke klimatu je stavba velmi obtížná a specifická, ale především osídlené oblasti na obou stranách hranice.

Jak je výše uvedeno, zhruba jedna třetina hranice již nějakou ochranu má, současná fáze projektu počítá s dostavbou zejména v oblasti státu Texas, kde v minulosti byly realizovány pouze kratší úseky. Vzhledem k blížícím se novým prezidentským volbám v USA v příštím roce, je prezident Trump čím dál tím více nucen k tomu, aby jeden ze svých hlavních bodů předcházející prezidentské kampaně naplnil. Při letošní návštěvě Kalifornie zopakoval, že „…imigrační systém je plný“[7]

Pokud pomineme realizačně technické faktory opevněné hranice, které jsou velmi specifické, tak v rovině politické musí prezident Trump překonat následující překážky. Jedná se o politickou opozici demokratů, kteří ve sněmovně reprezentantů získali většinu, zvládnutí finančních nároků spojených se stavbou a konečně i získání větší podpory veřejného mínění, neboť dle Pew Research Center zeď odmítá 58 % Američanů, zatímco pouze 40 % ji podporuje.[8]

Dalším výše zmiňovaným problémem je otázka ceny. Rozdíl mezi oficiálními a neoficiálními odhady se pohybuje mezi 12 miliardami USD a 70 miliardami USD. Pokud porovnáme zeď z období éry G. W. Bushe, 650 mil převážně pletivové bariéry vyšlo na 7 miliard USD.[9] Prezidentův záměr je ale postavit zeď mnohem bytelnější, takže cena takové zdi bude úplně někde jinde než pletivové bariéry deset let staré. Dle americké celní a pohraniční stráže by průměrné výdaje činily na jednu míli „…přibližně 6,5 milionu USD na stavbu nové zdi nebo výměnu stávající pletivové bariéry.“[10] Této skutečnosti si je velmi dobře vědom i prezident Trump, a proto začal hovořit již o nikoliv betonové zdi, ale ocelových zábranách. Důvodem není patrně jenom rozdíl v ceně, ale i rychlejší a snazší způsob výstavby a v neposlední řadě i možnost odbytu pro americký hutní průmysl.

Z hlediska ilegální migrace bylo v roce 2000 zadrženo na 1,6 milionu lidí, kteří se pokusili ilegálně překročit hranici, v roce 2018 počet zadržených činil 400 tisíc lidí.[11] V porovnání s rokem 2017 se však rok 2018 jeví jako horší, neboť počet zadržených vzrostl o 100 tisíc lidí a počet žádostí o udělení azylu vzrostl o 16 000 (43 %).[12] Tento stav souvisí s velice špatnou situací v zemích Střední Ameriky, odkud prchá stále více lidí, kteří se pokoušejí dostat na území USA.

Z hlediska ilegálních imigrantů však nemůžeme tyto skupiny považovat za největší problém USA v této rovině. Pouze je více medializovaným a tím se o něm více hovoří. Jestliže tedy bylo v roce 2018 zadrženo na 400 tisíc ilegálů na hranici, tak za stejné období zůstalo v USA 700 tisíc lidí, kterým vypršelo pobytové vízum a přesto zůstali v USA. Největší skupina se týká Kanady a až potom následují Mexičané a Brazilci.[13]

Obdobný problém představuje otázka transferu drog z Mexika do USA. Mexické drogové kartely se v minulých letech úspěšně internacionalizovaly, navázaly styky s producenty ve Střední a Jižní Americe a převzaly kontrolu nad „dovozem“ do USA. Dle americké protidrogové agentury (DEA – Drug Enforcement Agency) však větší část drog do USA vstupuje přes legální přístavy a přechody, než nelegální cestou.[14]

V rovině politické musí prezident Trump čelit nesouhlasnému stanovisku demokratů a ani v republikánské straně není úplně jednotný názor na tuto stavbu.  Převaha demokratů ve sněmovně reprezentantů rovněž celkem úspěšně blokovala uvolnění finančních prostředků na realizaci stavby. Toto soupeření vedlo k tzv. „shutdownu“ , kdy bylo mimo jiné i zastaveno vyplácení mezd federálním zaměstnancům. Stav trval 35 dnů.  Po následné kompromisní dohodě s demokraty bylo uvolněno 976 milionů USD na dokončení zdi s tím, že 789 milionů USD bude prostavěno v Texasu a 187 milionů USD v Montaně a Arizoně. Stavební práce by provedly ženijní jednotky USA.[15]

Problém je však v tom, že dohodnuté finanční prostředky zdaleka nestačí na realizaci původního plánu. Z tohoto důvodu prezident Trump přistoupil v únoru letošního roku k vyhlášení stavu nouze, díky kterému získá přístup k prostředkům na realizaci projektu. Sněmovna reprezentantů následně v polovině března 2019 schválila rezoluci ukončující stav nouze; ta byla podpořena i Senátem. Prezident však rezoluci vetoval a v Kongresu se nenašla potřebná většina na přehlasování prezidentského veta.

Kromě toho, vyhlášení stavu nouze bylo kritizováno některými federálními státy. Za vyvrcholení politického boje v této oblasti lze považovat vytvoření koalice 16 států, vedených Kalifornií, které v této souvislosti podaly žalobu. Jejím hlavním bodem je obvinění z porušení ústavy.

Možnosti dalšího vývoje?

Z hlediska dalšího vývoje lze asi očekávat sérii právních opatření a protiopatření, které budou spor dále vyostřovat a prohlubovat rozdílné názory v americké společnosti.

Mexiko je zostřující se rétorikou USA jednoznačně znepokojeno. Již na samém počátku mandátu D. Trumpa Mexiko jednoznačně odmítalo Trumpovy výroky, že to bude mexická strana, která plánovanou zeď zaplatí.

Hlavními argumenty prezidenta Trumpa ve vztahu k Mexiku jsou výtky, že z Mexika do USA nekontrolovatelně proudí nelegální migranti, drogy a zbraně, což ohrožuje národní bezpečnost USA. Tyto tíživé aspekty bilaterálních vztahů však již byly řešeny během předchozích administrativ konkrétními výstupy – jednalo se zejména o plán „Iniciativa Mérida“, který v roce 2007 dojednali prezidenti Bush a Calderón. Jednalo se o spolupráci a podporu mezi USA a Mexikem v boji proti narkotrafikanství. Tento plán potom potvrdila znovu administrativa prezidenta Obamy v červnu 2009 podpisem zákona o podpoře a připojení USA na stranu Mexika v boji proti narkotrafikanství.[16]  Tato spolupráce se posléze rozšířila na další středoamerické země – Belize, Kostarika, Salvador, Guatemala, Honduras, Nikaragua a Panama.

Otázka výstavby zdi s sebou nese i další témata, která nejsou tak často zmiňována. Kromě politických, bezpečnostních a ekonomických dopadů, je to rovina sociální. Při společné hranici žije mnoho milionů lidí, pokud by došlo k jejímu úplnému uzavření, znamenalo by to často narušení nebo dokonce přerušení velkého množství vazeb. Otázkou je, jak by na tento vývoj dotčení lidé reagovali. Dalším velkým rizikem je otázka environmentální. Zvýšená stavební aktivita, činnost těžké techniky i samotná výstavba zdi bude znamenat riziko možného přerušení biokoridorů pro živočichy, pravděpodobné poškození nebo zničení části flóry a v neposlední řadě i riziko narušení vodních pramenů.

Pro Mexiko je klíčové udržení jeho vnitřní identity a nezávislosti, pro zájmy USA to je především stabilita Mexika a s tím související zabezpečení na jižní hranici. Pokud nebude z politických důvodů na straně USA vedena vyhrocená rétorika, která by zásadně narušovala vnitřní identitu a nezávislost Mexika, je velká pravděpodobnost, že bude nalezena společná cesta, která by uspokojila zájmy obou aktérů. Je to konečně v zájmu obou aktéru, neboť například zaměstnávání Mexičanů a dalších imigrantů v americkém průmyslu, zemědělství a v posledních dekádách zejména ve službách, je téměř podmínkou fungování těchto částí americké ekonomiky.

Je nesporné, že problémy na mexicko-americké hranici jsou realitou, ale jednostranná řešení, navíc podpořená hrozbami sankcí všeho druhu, rozhodně nepovedou ke zklidnění situace ani k vyřešení problémů. Naopak, tento přístup může být využit radikály, kteří budou vzájemné napětí eskalovat.  Pokud se vývoj bude ubírat opačným směrem, je nebezpečí, že se otevřou staré rány a stále narůstající hispánská komunita v jižních státech USA ovlivní vytvoření nové geopolitické situace.

Poznámky:

[1] KREJČÍ, Oskar: Zahraniční politika USA. Ideje, doktríny, strategie. Praha: Professional Publishing, 2009, s. 70.

[2] SCHIAVON, Jorge: Las relaciones méxico-estados unidos en la era Trump. [online]. [cit. 2019-05-01]. Dostupné  na internetě.

[3] JUEZ, Beatriz: Donald Trump firma la orden ejecutiva para levantar el muro con México. In:  El Mundo [online]. 25.  ledna 2017, [cit. 2019-05-01].

[4] Viz blíže: GARCÍA, Jacobo: Al nuevo muro de la  verguenza le faltan 2.000kilómetros. In: El Pais [online]. 26.  ledna 2017, [cit. 2019-05-1].

[5] Viz blíže: AYUSO, Silvia: El muro fronterizo de Trump costará 21.600 millones de dólares. In El Pais [online]. 10.  února 2017, [cit. 2019-05-01].

[6] Viz blíže: Great Wall of Mexico/US Mexico Border Fence  [online]. In:  GlobalSecurity.org., 2017, [cit. 2019-05-01]. Dostupné na internetě. 

[7] VAZQUEZ, Maegan: Trump heads to US-Mexico border after a week of confusing threats. In: CNN [online]. 6. dubna,  2019, [cit. 2019-05-01]. Dostupné  na internetě.

[8] RODGERS, Lucy; BAILEY, Dominic: Trump wall – all you need about US border in seven charts. Great Wall of Mexico/US Mexico Border Fence. In: BBC  [online]. 21. ledna, 2019, [cit. 2019-05-01].s.3. Dostupné  na internetě.

[9] Viz. Blíže: Tamtéž, s. 4.

[10] Tamtéž.

[11] Viz blíže: Tamtéž, s. 7.

[12] Viz blíže: Tamtéž.

[13] Viz blíže: Tamtéž, s. 15.

[14] Viz blíže: RODGERS, Lucy; BAILEY, Dominic: Trump wall – all you need about US border in seven charts. Great Wall of Mexico/US Mexico Border Fence. In: BBC  [online]. 21. ledna, 2019, [cit. 2019-05-01].s. 9. Dostupné  na internetě.

[15] Viz blíže: BROWNE, Ryan: Pentagon awards nearly S 1 bilion in emergency funds to build Trump´s border wall. In: BBC [online]. 9. dubna, 2019, [cit. 2019-05-01]. Dostupné  na internetě.

[16] Viz blíže: VELÁZQUEZ FLORES, Rafael: La política exterior de Estados Unidos hacia México bajo la administración de Barack Obama: cambios y continuidades. In: Nortoamérica. Aňo 6, numero 2, 2011, [online]. [cit. 2019-05-01].s. 107.  Dostupné  na internetě. 

Dočetli jste jeden z našich článků? Nezapomínejte, prosíme, na dobrovolné předplatné, které je příspěvkem k další nezávislosti a na fungování !Argumentu a také investicí do jeho budoucnosti. Více o financování zdola se dozvíte zde.