Evropská centrální banka není schopna zařídit ekonomický růst

ECB použila k odvrácení dluhové krize všechny možné nástroje. Ale cena za to je dosti vysoká.

Webové noviny Deutsche Wirtschafts Nachrichten patří k těm německým médiím, které na politice Evropské centrální banky „nenechají nit suchou“.

Deutsche Wirtschafts Nachrichten tvrdí, že k odvrácení dluhové krize ECB použila všechny možné nástroje. Ale cena za to je dosti vysoká, protože v „bezúročném kapitalismu“ strádají banky a spořitelny. Problémy nemají jen střadatelé, ale také ti, kteří si spoří na stáří.

Článek se navíc domnívá, že tento postup otevřel cestu pro společné dluhopisy, což prý znamená, že Německo ručí za celou Evropu. Jako mušketýři: jeden za všechny.

K dalším negativním jevům prý patří to, že se ztrácí konkurenceschopnost a to kvůli „měnovému plánování“, které přispívá k tomu, že riziko se neodráží ve výnosech státních cenných papírů. A pak chybí tlak na reformy.

Řízení proti zemím, které porušují dluhová kritéria (jsou to dluhoví hříšníci, tvrdí DWN), k ničemu nevede, taková Itálie si může dovolit vše. Je tu právo na lenost, tvrdí článek a říká, že to je důvod, proč podnikatelé budou mířit do USA nebo do Asie.

ECB je tvrdohlavá jako osel, když si myslí, že uvolněnou monetární politikou způsobí oživení ekonomiky. Vždyť už zase uvažuje o tom, že začne nakupovat cenné papíry. DWN v této souvislosti připomíná také návrhy na vysoce záporné úroky, pokud by byla odstraněna hotovost, nebo návrh na „peníze rozhazované z helikoptéry“.

Neustále jsou porušována pravidla, stěžuje si DWN, protože taková opatření jsou mimo mandát ECB. Očividně ale platí, že účel světí prostředky. Je to jako závislost na drogách, ta závislost na dostupných penězích, tím se ničí výkonnostní principy.

Jenže pak musí také reagovat fiskální politika. Je potřeba více investovat, nabádá DWN a uvádí příklady od dopravní infrastruktury po digitalizaci a především vzdělávání. Není možné mít za fetiš nulový schodek. Uspořit se k smrti nevede ke zbohatnutí. To základní investice vytvoří příznivé prostředí pro rozvoj dalších podnikatelských investic. Jako v Německu v 50. a 60. letech.

Pokud by se další země přidaly k masivní investiční činnosti, pak by další záplava peněz z ECB nenafukovala bubliny na trhu nemovitostí, ale plnila by nakonec svůj účel. Pak by bylo víc pracovních míst, spotřeby, ale i daňových příjmů a sociálního smíru. Pro evropskou myšlenku by to bylo moc dobré, nemluvě o akciových trzích, které by už nemusely ohlodávat kosti.

A jen tak mimochodem na závěr: tohle taky dělají USA a Čína. Úspěšně.


Články zveřejněné v rubrice Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.

Dočetli jste jeden z našich článků? Nezapomínejte, prosíme, na dobrovolné předplatné, které je příspěvkem k další nezávislosti a na fungování !Argumentu a také investicí do jeho budoucnosti. Více o financování zdola se dozvíte zde.