Nové americké sankce proti Rusku jsou horší, než se zdá

Další balíček sankcí se zaměřil na ruské dluhopisy. Ruští emitenti i ministerstvo financí nebudou moci vydávat dluhopisy v amerických dolarech. A nejen to…

Po dalším osobním kontaktu, telefonickém rozhovoru, ve kterém Donald Trump Vladimiru Putinovi nabídl pomoc s hašením požárů na Sibiři, americký prezident podepsal další balíček sankcí proti Rusku. Podle deníku Gazeta.ru se jedná už o pravidlo – po každém osobním kontaktu mezi prezidenty dojde na sankce. A tyto jsou nebezpečnější, než by se zdály, upozorňuje článek.

Nové sankce proti Rusku USA zavedly kvůli tomu, že podle americké strany Rusko nedodržuje dohody o kontrole chemických zbraní. Má se tak jednat o odpověď na případ Skripalových z března 2018 a jde o druhý balíček sankcí. Ten první byl zaveden v srpnu 2018.

Hlavním bodem sankcí je to, že se americkým bankám zakazuje investovat do státních dluhopisů Ruska a také půjčovat ruské vládě v jakékoliv měně, kromě rublu. Dále ale USA budou odmítat podpořit půjčky pro Rusko od mezinárodních finančních institucí jako je Světová banka a MMF. A i když Rusko dávno o něco takového neprojevuje zájem, jeho vliv v těchto institucích bude oslaben.

Dále nové sankce omezily dodávky technologií a materiálu dvojího významu, tj. takové, které mohou být využity pro výrobu chemických zbraní.

Americký úřad pro kontrolu nad zahraničními aktivy pak přesně definoval pojmy „americké banky“ a „ruský suverén“ v rámci nově zveřejněných sankčních kroků. Americké banky jsou nejen banky samotné, ale také finanční společnosti a investiční fondy. A to je velmi důležité – hlavními držiteli ruských dluhopisů nejsou banky, ale jsou to investiční fondy a nestátní penzijní fondy z USA. Pod pojmem ruský suverén se rozumí nejen stát sám, ale i státní společnosti. Fakticky to znamená následující: ruští emitenti i ministerstvo financí nebudou moci vydávat dluhopisy v amerických dolarech. Americké banky nemohou provádět podobné platby, protože nesmějí obchodovat s valutovými dluhopisy Ruska. Je pak vysoce pravděpodobné, že se Rusku nepodaří vydat ani eurobondy, které by byly nominovány v nejen dolarech, ale i jiných valutách.

Formálně se zákaz netýká státního dluhu v rublech a ani už vydaných eurodluhopisů. Platí ale také, že ruské dluhopisy v rublech patří k velmi populárním cenným papírům mezi zahraničními investory. Od začátku roku nerezidenti aktivně ruské dluhopisy zkupovali, v dubnu činil jejich podíl 27 %. To je také jednou z příčin nových amerických sankcí.

Nicméně nyní bude investorům hrozit možnost amerických sankcí, a to dokonce v případě zájmu o dluhopisy v rublech. Psychologický dopad nové vlny sankcí je proto nepříjemný a nebezpečný, i když v praktickém smyslu nové sankce USA nepřinášejí velké změny. Už nyní je Rusko (jeho banky a společnosti) odříznuto od „dlouhých“ peněz na finančních trzích. Ale samotný fakt omezení ze strany nejvlivnější země světa vůči částem ruského dluhu, resp. jeho nákupu, vytvoří podle článku negativní kontext pro investice v Rusku. Efekt tohoto kroku se může posílit v souvislosti s dalším možným propadem cen ropy. A je tu nebezpečí dalších sankcí USA v souvislosti s prezidentskou kampaní v roce 2020.

Každopádně nedošlo k tomu, o čem hovořili mnozí, včetně členů ruské politické elity, že Trumpovo prezidentství povede k umenšení sankcí proti Rusku a že zde bude možnost využít rozpory mezi USA a EU. Spojené státy sice nepřistupují k těm nejtvrdším krokům vůči Rusku, sankce ale zavádějí znovu a znovu.

Přičemž závislost americké ekonomiky na té ruské je narozdíl od EU fakticky minimální. Spojené státy zavedením sankcí ztrácejí jenom málo. Adaptování se na americké sankce, o kterém hovoří mnozí ruští představitelé, je jen malou útěchou. Dokonce v kontextu mírného ekonomického oživění ruské reálné příjmy padají už šestým rokem. Takže i kdyby platilo, že sankce s tím nemají nic společného, ukazuje se, že Rusko není ve stravu na tom něco změnit, píše článek v závěru.

To, čemu se říká stabilní a posílený rubl, znamená fakticky jeho dvojnásobnou devalvaci vůči dolaru od začátku sankční války. Vedle toho nedošlo v souvislosti s ruskými protikroky ke slibovanému spotřebitelskému boomu, který byl na začátku 21. století zdrojem ekonomického růstu. Možná, že není možné nazývat ruskou ekonomickou situaci jako „krizi“, ale o rozkvět se nejedná. Adaptovat se sankcím není ekonomickým rozvojem a miliony Rusů tak pociťují Damoklův meč sankcí přímo na obsahu peněženek.

Články zveřejněné v rubrice Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.

Dočetli jste jeden z našich článků? Nezapomínejte, prosíme, na dobrovolné předplatné, které je příspěvkem k další nezávislosti a na fungování !Argumentu a také investicí do jeho budoucnosti. Více o financování zdola se dozvíte zde.