Jazzové okénko Jana Schneidera: Arka, Clarence’s Place a Chi Lu Tempu

Jan Schneider pokračuje ve svém jazzovém průvodci a představí další tři skladby.

Izraelský kontrabasista s částečně moravskými kořeny Avišaj Kohen miluje též hru na klavír. Poslechněte si ho v jeho půvabné skladbě „Arka“, za doprovodu basisty Yagila Barase a velmi nápaditého bubeníka Antonia Sancheze.

Trumpetista Freddie Hubbard hraje se svou kapelou skladbu „Clarence’s Place“, která z počátku i z konce zní jako klasický jazzový „standard“, kdyby … kdyby po úvodním tématu nebylo sóla Erica Dolphyho! Hned jsem si vzpomněl, jak charakterizoval ideální freejazzové sólo Vráťa Brabenec – musí se podobat ptačí řeči. Eric Dolphy byl prostě úžasný. Věnováno Vráťovi!

Fantastická stará sicilská lahůdka Chi Lu Tempu (Les Nouvelles Polyphonies Corses). Člověk by chtěl, aby trvala déle, ale netrvá. Nutno se soustředit na každý tón, je jich poskrovnu, a zcela úmyslně možná o trošičku méně. V tom je ta pointa! Asociace? Torberg: Teta Joleschová! Když se ponachýlil její život a rodina se shromáždila kolem lože, dodala si její vnučka odvahy: „Teti – přece si ten recept nevezmeš s sebou do hrobu. Nechceš nám ho odkázat? Neřekneš nám konečně, čím to, že ty tvý halušky se zelím byly vždycky tak dobrý?“ Teta Joleschová se z posledních sil nepatrně nadzvedla na loži: „To že sem jich nikdá neudělala dost …“ Tak pravila, usmála se a skonala.

 

Dočetli jste jeden z našich článků? Nezapomínejte, prosíme, na dobrovolné předplatné, které je příspěvkem k další nezávislosti a na fungování !Argumentu a také investicí do jeho budoucnosti. Více o financování zdola se dozvíte zde.