Ruská finanční podpora protiimigračních hnutí se míjí s cílem

Myšlenka, že pár milionů dolarů dokáže v zemi s miliony obyvatel vyvolat občanskou válku, je pochybná.

Americký bezpečnostní expert George Friedman se ve své analýze věnoval tomu, jak Rusko podporuje svými penězi protiimigrační skupiny v Evropě. Naposledy o tom informoval deník New York Times a mělo se jednat konkrétně o podporu těchto skupin ve Švédsku. Nejde o novou myšlenku, Rusko z toho bylo viněno už před tím. Otázka je, zda je to pravda a jaký to bude mít efekt.

Friedman píše, že při hodnocení podobných příběhů je nutné si vzpomenout, že Rusko vidí USA jako zodpovědné za to, čemu říká „barevné revoluce“ v ruském sousedství. Zvláštní obavy v Rusku vzbudilo v roce 2014 povstání na Ukrajině, a to s ohledem na její zeměpisný význam. USA tuto revoluci podporovaly. A Moskva Majdan nechápe jako spontánní akci ukrajinského lidu, i když na to, aby na něj Rusko odpovědělo, nemělo dost možností. Připojení Krymu a podpora separatistů na východě Ukrajiny nebyly dost na to, aby nový režim na Ukrajině padl. Takže to skončilo strategií destabilizace.

Nic nového

Ovšem Rusko má velmi dlouhou tradici takových operací, připomíná dále Friedman. V době SSSR existovalo pro takové operace jméno „agitprop“. Jednalo se o spojení slov agitace a propaganda. Jejich cílem ale nebyla jen podpora komunistických stran v zahraničí, snažily se také o vytváření nepokojů na levici a oslabení protivníků, zmatku a neshod mezi zbytkem národa. Později se spíše snažily o destabilizaci geopolitických rivalů než o to, že by se snažily o vytvoření komunistické revoluce. A Friedman uvádí například 80. léta a sovětské snahy podpořit skupiny v evropské nové levici.

Nejzajímavější na těchto útocích je ale to, že nikdy nedosáhly svého cíle. Přese všechno žádná vláda nepadla, pocit nejistoty nevedl k paralýze, a nakonec zkolaboval Sovětský svaz. A nikdy nebylo jasné, co vlastně Sověti chtějí. Mohli chtít, aby členské země opustily NATO, ale celkově, míní dále, se jednalo spíš o podráždění, a ne významný problém. Platilo to pro různé sovětské kampaně, článek uvádí příklady z doby korejské války, kubánské krize a podobně. Také Spojené státy, připomíná Friedman, se snažily o podporu opozičních skupin v různých zemích – například na Kubě nebo v Polsku. V Polsku byla Solidarita ve své politice proti komunistické vládě úspěšná, ale nikoliv díky podpoře USA.

Polský případ je podobný tomu s ruskou protiimigrační podporou v Evropě. Protiimigrační skupiny v Evropě neexistují díky ruské kampani, ale proto, že v těchto zemích už existuje opozice proti migraci. Stejně jako tu existuje podpora migrace.

Migrace je rozdělující téma i bez Ruska

Myšlenkou za operacemi typu agitprop je, že v místech, kde je podstatná podpora pro diametrálně odlišná hnutí, by měl být podpořen ten slabší, a přitom by se měla posílit vzájemná hořkost mezi oběma, jejich vzájemná démonizace a jednání, která rozštěpí společnost až k bodu, který bude paralyzovat stát.

Friedman upozorňuje, že v Evropě i USA už existuje dost silné rozdělení ohledně tématu migrace. Ani jedna strana debaty nepotřebuje vnější podporu, i když vnějškový hráč může zvýšit úroveň zlé rétoriky jedné strany vůči druhé.

Co tím Rusko získá? ptá se dále Friedman. Cílem agitprop je oslabení státu tak, aby už nemohl jednat navenek i dovnitř. K tomu ve Švédsku nedošlo. Nedošlo k tomu ani jinde v Evropě. Problémem agitprop je to, že pokud je vybrán problém, který nemá pro společnost význam, vnější peníze na tom nic nezmění. Pokud je ale vybráno téma, pro které není vnější podpora nutností, možnosti kontroly jsou pro vnějšího hráče omezené.

Myšlenka, že pár milionů dolarů dokáže v zemi s miliony obyvatel vyvolat občanskou válku, je podle Friedmana pochybná. Je tak jen možné vyvolat značné nepříjemnosti, ovšem pokud se stát nekymácí, nejde takto dosáhnout strategického cíle.

Friedman nepochybuje o tom, že Rusko podporuje evropskou pravici a že ta ráda ruské peníze přijímá. Ruští operativci pak hlásí nahoru o tom, jaké nepříjemnosti ohledně migrace vyvolávají a jejich šéfové jim nejspíš věří. Ovšem nevytvořili antiimigrační hnutí a nejsou příčinou jeho nárůstu. Maximálně vytváří víc nepříjemností než předtím. Ovšem nijak nemění korelaci sil.

Články zveřejněné v rubrice Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.

Dočetli jste jeden z našich článků? Nezapomínejte, prosíme, na dobrovolné předplatné, které je příspěvkem k další nezávislosti a na fungování !Argumentu a také investicí do jeho budoucnosti. Více o financování zdola se dozvíte zde.