ECB spustila další stimulační program

ECB spustila další nakupování dluhopisů a snížila úrokové sazby.

Mario Draghi už sice odpočítává poslední dny svého mandátu ve funkci guvernéra ECB. Přesto se ale rozhodl k dalšímu stimulačnímu programu. Jeho dnes již slavná fráze „whatever it takes“ (vše co bude potřeba) znamenala radikální posun politiky Evropské centrální banky. Financial Times tvrdí, že eurozónu zachránila před kolapsem.

Ve čtvrtek se ECB rozhodla použít téměř všechny nástroje, které měla k dispozici, aby se pozastavilo ochlazování evropských ekonomik.

Draghi ale znovu zopakoval, že vlády členských zemí „musejí dělat mnohem více“. Hovořil i o fiskální politice, kdyby ta byla aktivní, pak by nebyly tak silné vedlejší efekty monetární politiky.

Obnoven byl program kvantitativního uvolňování. Zastaven byl v prosinci 2018, a spuštěn bude znovu v listopadu tohoto roku, i když s menší částkou: jen 20 mld. eur měsíčně. Jedná se o expanzivní politiku a o výzvy vládám, aby emitovaly více dluhu a využily těchto příznivých podmínek.

Kvantitativní uvolňování se ovšem netěší všeobecné podpoře. Například v Německu je považováno za nástroj, který vede k nafukování bublin a který penalizuje střadatele. Také guvernéři některých centrální bank – jedná se o Německo, Estonsko, Nizozemí a Rakousko – dali najevo svůj nesouhlas s novým kolem kvantitativního uvolňování.

ECB je prý rozhádaná a to vše jen kvůli tomu, že Německo odmítá fiskální stimul. Draghi přiznal, že v této oblasti, tedy opětovného kvantitativního uvolňování, nebyl jednotný postoj, ale dle jeho slov, jasná většina se postavila za další kolo této politiky.

ECB se také uchýlila k dalšímu snížení úrokových sazeb, depozitní facilitu poslala na mínus 0,5 %. Kritici zdůrazňují, že tyto kroky ukazují, jak centrálním bankám obecně dochází munice.

Objevují se obavy, že efekty této politiky se začínají projevovat spíše v negativech, poškozuje se například ziskovost bank.

Draghi odrážel kritiku, která byla v této oblasti silná. Uvedl, že právě Německo mělo dlouho velký prospěch z politiky centrální banky.

Banky ovšem dostanou pomoc, protože úrokové sazby budou odstupňovány. Dále se bude pokračovat v programu TLTRO, což znamená vlastně levné úvěry pro banky. Draghi popřel, že by se jednalo o dotace pro banky, uvedl, že jde o „ochranu transmisního kanálu monetární politiky“.

Nelze vyloučit ani radikálnější kroky, když nastoupí do funkce guvernérky Christine Lagardeová. FT hovoří o možné změně inflačního cíle, či o tom, že by centrální banka přímo připsala občanům na účet určitou částku.

Dočetli jste jeden z našich článků? Nezapomínejte, prosíme, na dobrovolné předplatné, které je příspěvkem k další nezávislosti a na fungování !Argumentu a také investicí do jeho budoucnosti. Více o financování zdola se dozvíte zde.