Ruská FSB využila „amnestie kapitálu“ jako důkazu v trestním případě

Amnestie kapitálu přitom slibovala lidem, kteří převedou své finance zpátky do Ruska, beztrestnost.

Federální bezpečnostní služba Ruské federace (FSB) využila  kapitálové amnestie jako důkazu proti ruskému podnikateli. Stalo se tak navzdory slibům politiků (včetně prezidenta Vladimira Putina) a jde o precedent, který narušuje důvěru v celý projekt.

Kapitálová amnestie měla pomoci návratu ruského kapitálu domů. Experti v Rusku nazvali případ podnikatele Valerije Izrajlity „nebezpečným precedentem“. Podle mínění žalobce se Izrajlit měl dopustit převádění peněz, které byly ušetřeny na dodávkách nekvalitních trubek pro stavbu přístavu, do zahraničí. V roce 2016 byl podnikatel zatčen a společně se svými spolupracovníky vyšetřován. FSB v rámci případu zjistila, že Izrajlit požádal o kapitálovou amnestii. Ruský soud jeho žádost vydal FSB a stala se základem pro obvinění z odvádění financí do zahraničí, vyšetřovatelé podnikatelovu žádost o amnestii využili jako důkaz.

Vladimir Putin při vyhlašování kapitálové amnestie v roce 2014 řekl, že v případě, že „člověk legalizuje svoje prostředky v Rusku, dostane závazné právní garance, že nebude tahán po různých úřadech…“.

Izrajlitovi advokáti upozorňují, že takto využít žádost o amnestii nejde i proto, že je to v přímém rozporu se zákonem o amnestii. Problém ovšem je, že soud jim nevyhověl a žádost obhajoby o vyloučení deklarace z důkazního materiálu odmítl.

Většina právníků je toho názoru, že soud hrubě narušil zákon o amnestii. Někteří právníci pak tvrdí, že soud tak může vytvořit nebezpečný precedent. Ruský byznys si stěžuje, že tato situace je obrazem podnikatelského klimatu v Rusku. Logika soudního rozhodnutí ovšem spočívá na tom, že tato konkrétní žádost o amnestii je použita pouze jako důkaz trestného činu, kterého se samotná kapitálová amnestie netýká. Vedle toho soud podtrhnul, že vyšetřovatelé pracovali v rámcích zákona o vyšetřovací činnosti, pro který výjimka podle zákona o kapitálové amnestii není stanovena. Pak by ovšem bylo možné deklaraci k návratu kapitálu do Ruska využít i v jiných případech, což je v přímém rozporu s podstatou tohoto zákona a zákon tak ztrácí smysl. Nejde však jenom o vymezení zákonné platnosti, jde i o to, že bez důvěry se návrat kapitálu do Ruska, který měla amnestie zaručit, neobejde.

Amnestie kapitálu proběhla od července 2015 do června 2016, ale příliš velký úspěch nepřinesla. Případní žadatelé se obávali, že se informace dostanou k silovikům (bezpečnostním složkám). Druhá vlna amnestie už byla úspěšnější, žádost k červnu 2019 podalo na 19 tisíc lidí. Ministr financí Anton Silujanov řekl, že v rámci amnestie bylo v roce 2018 do Ruska převedeno 10 miliard euro, takže probíhá další vlna amnestie, která má skončit v březnu 2020.

Dočetli jste jeden z našich článků? Nezapomínejte, prosíme, na dobrovolné předplatné, které je příspěvkem k další nezávislosti a na fungování !Argumentu a také investicí do jeho budoucnosti. Více o financování zdola se dozvíte zde.