Jak dostat Babiše na lopatky

Milan Daniel píše o tom,  jak by spolek Milion chvilek pro demokracii mohl dostat premiéra Babiše na lopatky…?

Mezi signatáři spolku Milion chvilek pro demokracii lze nalézt mnoho mladých lidí, nejen studentů, jejichž nespokojenost se současnou politickou skutečností v ČR byla po čtyři roky živena kauzou Čapí hnízdo. Spolek na svých stránkách dosud nabízí ke sdílení banner hlásající „Trestně stíhaného premiéra v ČR nechceme“.

Pravomocné zastavení trestního stíhání premiéra Andreje Babiše a dalších obviněných osob spolku sice na chvíli vyrazilo dech, ale nepřesvědčilo jej, protože by fakticky ztratil důvod ke své existenci. Hledá cestu jak znovu převzít iniciativu: blíží se výročí listopadového převzetí moci a bylo by dobré mít v ruce materii, která by celé pracně budované síti aktivistů vrátila váhu.

Obávám se ale, že Andrej je se svým šikem advokátů natolik mazaný, že na něj studenti teologie podpoření aktivistickými novináři plus lidmi upřímně přesvědčenými o tom, že demokracie v této zemi zachází na úbytě, najdou kladivo jen stěží.

Mohou ale zabodovat jinak. Kontroverzně, leč užitečněji.

Studenti po celém světě, tedy i v Česku, jeví starost o klima. Ta starost je tak vážná, že někteří z nich jí přes těžko překonávanou frustraci dokonce obětují možnost účastnit se v pátek vyučování, pořádají demonstrace před úřady a protestní pochody.

Nejsem si jist, zda to je cesta dost efektivní k tomu, aby odvrátila klimatickou krizi. Obávám se také, že český ostrůvek globální klima není schopen příliš ovlivnit. Není ale tak úplně bezmocný. Existuje totiž cesta k tomu, jak zlepšení v naší zemi reálně dosáhnout. Stačí k tomu množina chvilek a vůle vyhrnout si rukávy.

„Nejjistější místo, kde naleznete pomocnou ruku, je na konci vašeho ramene“, je moudrost, již takto neformulovala švédská školačka Greta Thurnberg, ale americký novinář a spisovatel Mark Twain.

V místě kde bydlím, chodím denně do lesa, vlastně do toho žalostného torza, které z něj zbývá po kůrovcové kalamitě. Česko má v plánu vysázet v příštích letech v zemi deset milionů stromů. A protože jde o miliony, napadl mne ten Milion chvilek pro demokracii, který teď jaksi nemá co na práci.

A Babišovi by vyfoukl téma!

To spojení se přímo nabízí. Spolek má vybudovanou organizační strukturu, takže stačí otočit kormidlo a pomoci této zemi v situaci, která je pro ni v jistém ohledu kritická. Zajistit sazenice, ve spolupráci s lesními správami určit místa výsadeb a o víkendech na ně dovést studenty, šťastné, že jim ve škole nic neunikne. Dostali by se od počítačů na zdravý vzduch a strávili by tam všichni dohromady miliony šťastných chvilek praktickou pomocí přírodě. Pro jiné demonstrující aktivisty by nebylo nic snazšího než se připojit.

Zbývá jen to, aby statečný Mikuláš Minář pozvedl svůj hlas a prapor spolku, na webu vyměnil banner za nový, na němž by stálo „Milion chvilek pro miliony stromů“ a spolu s ostatními vyrazil do přírody s cílem Babišovi to pořádně natřít. Efekt? Lze jej zjistit prostým dělením jednotek milionů chvilek a stromů, což zvládnou i někteří demonstranti proti povinné maturitě z matematiky.

Babiš se chlubí, že prý vysadil šest stromů. Milion chvilek by jich mohl vysázet – jéje. A ještě na ně z pilnosti instalovat ptačí hnízda!

Tedy kdyby chtěl…

Dočetli jste jeden z našich článků? Nezapomínejte, prosíme, na dobrovolné předplatné, které je příspěvkem k další nezávislosti a na fungování !Argumentu a také investicí do jeho budoucnosti. Více o financování zdola se dozvíte zde.