Vlády mají řešit rostoucí hospodářskou nerovnost

Hospodářská nerovnost kromě ekonomických negativ vede ke krizi legitimity vlád i demokracie.

Rostoucí hospodářská nerovnost je problémem současnosti a dostává se jí v posledních letech pozornosti řady akademických studií a analýz, ale i od politiků a dalších aktivistů, uvádí Blerim Mustafa na stránkách webu Other News. Všechny zajímají příčiny a důsledky nerovnosti pro ekonomický růst, pro sociální soudružnost a pro enviromentální degradaci. Informace o tom, že 1 % lidí má globálně příjmy na úkor těch 99 % ostatních, se rovněž stala motivem pro debaty.

Nerovnosti příjmu a bohatství se považují za zdroje obav středních tříd. Jedním z klíčových zdrojů nerovnosti je tržní moc podnikatelských elit a nadnárodních korporací – protože právě oni, a ne lidé, mají přístup ke zdrojům. A jsou zde vážné pochybnosti o tom, zda globalizace, technologický rozvoj a ekonomický liberalismus osvobodili lidi od nemocí, chudoby a nerovnosti.

Hrubý domácí produkt a jeho růst se považoval dlouho za nástroj boje proti nerovnosti a chudobě. Jenže hospodářský růst není proporční ani rovný, negativně dopadá na už hospodářsky marginalizované. Nevede k odpovídajícímu rozdělení výhod. Pracující, obyvatelé venkova anebo střední třídy nedosáhnou zvýšení životních standardů, což vede v mnoha zemích ke krizi vlád a demokracie – to umožňuje nástup populismu či exkluzivní formy nacionalismu.

Po finanční krizi v roce 2008 se nerovnosti celosvětově zvýšily. Vlády v odpovědi na krizi sáhly ke škrtům. Populární disent spolu s tím narostl, zatímco důvěra ve vlády poklesla, protože lidé mají dojem, že nesli hlavní břemeno krize a mají pocit, že nemají na nic vliv. Záchrana finančního systému a bank stála národní vlády celkem neuvěřitelných 117 bilionů dolarů. Není pak divu, že drakonické škrty vyvolaly v mnoha zemích protesty.

V této souvislosti se předpokládá, že dopady škrtů budou negativně ovlivňovat společenské a hospodářské podmínky v Evropě: Oxfam odhadl, že dalších 15 až 25 milionů lidí v Evropě se v roce 2025 ocitne v chudobě. Ekonom Joseph Stiglitz upozornil, že škrty nejen poškodily hospodářský růst Evropy, ale také přispěly k nerovnostem, což povede k dlouhodobé ekonomické slabosti Evropy.

Sociální stabilita a soudružnost, politická participace, omezení chudoby – toto všechno bylo negativně ovlivněno hospodářskou nerovností. Ty ovšem také brání ve využití sociálních, kulturních a ekonomických práv lidí a v realizaci základních veřejných služeb, které padají za oběť fiskální stabilitě.

V roce 2012 na konferenci OSN o udržitelném rozvoji v Rio de Janeiru ti, kdo rozhodují, přislíbili dosažení udržitelného rozvoje za podpory udržitelného, inkluzivního a rovného ekonomického růstu. Cílem má být omezení nerovností ve společnostech, rovnější příležitosti, sociální soudružnost apod.

Od vlád se tedy požaduje, aby řešily příjmovou nerovnost a nerovnost bohatství a také bránily jejímu šíření. Základnou pro takovou politiku mají být lidská práva a na lidi zaměřený přístup.

Články zveřejněné v rubrice Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.

Dočetli jste jeden z našich článků? Nezapomínejte, prosíme, na dobrovolné předplatné, které je příspěvkem k další nezávislosti a na fungování !Argumentu a také investicí do jeho budoucnosti. Více o financování zdola se dozvíte zde.