„Rosenholz“: Kartotéka agentů Stasi

Špionážní thriller „Wendezeit“ německé stanice ARD se vrací do doby pádu berlínské zdi. Jedná se o fiktivní příběh, který je inspirován skutečnými událostmi.

Píše se rok 1989. Dvojitá agentka Saskia Starkeová se dostane do emocionálně výjimečného stavu, když byl oznámen zánik NDR. Žije jako agentka Stasi v západním Berlíně, je vdaná za Američana, má s ním dvě děti a oficiálně pracuje na americkém velvyslanectví. Neoficiálně to znamená, že pracuje pro CIA. Stasi se tak povedlo umístit agenta přímo u třídního nepřítele. Ale pak se stane něco, co nikdo ještě před pár měsíci nečekal: blíží se rozpad NDR. Tímto otřesem se hroutí Saskiin život, který byl od začátku založen na lži.

Film „Wendezeit“ jede od začátku naplno. Počátkem října 1989 se na zahradní slavnosti v západním Berlíně Saskia Starkeová dozví, že Američané chtějí toho dne z východního Berlína propašovat přeběhlíka rozvědky HVA (Hauptverwaltung Aufklärung – Hlavní správa rozvědky) východoněmecké Stasi. Tento přeběhlík mohl údajně odhalit „krtka“ HVA v srdci mise CIA. Pro Saskii Starkeovou, která si vybudovala v misi Stasi falešný život s manželem a dvěma dětmi na Západě, je to šok. Předstírá migrénu, následně se vytratí z domu a v převlečení jede do východního Berlína, kde zabije potenciálního přeběhlíka dříve než ho CIA vyzvedne.

Všechno se to stane během prvních deseti minut filmu. Skutečnost, že příběh pak pokračuje hodinu a 50 minut docela rychle, souvisí s historií. Ve východním Berlíně pár dní po zahradní párty začal systém SED (Sozialistische Einheitspartei Deutschlands – Jednotná socialistická strana Německa) erodovat, zeď padá, Stasi je rozpuštěna. Důstojníci tajné služby NDR náhle sedí v čekárně mise CIA v západním Berlíně, aby prodali své znalosti a materiály.

Saskia nyní musí zabránit tomu, aby se kartotéka agentů HVA (později známá pod termínem „Rosenholz“) dostala k Američanům. Saskia, podezřívavě sledovaná lovcem „krtků“ z centrály CIA v Langley Jeremy Redmanem (který se na ni brzy zaměří), začne chytrou hru, aby vymazala svoji identitu ze záznamů „Rosenholz“.

Film je možné zhlédnout v němčině na webu ARD do 1.11.2019. K dispozici jsou německé titulky.

CIA a „Operace Rosenholz“

Podle výpovědi bývalého agenta CIA získaly americké tajné služby po převratu v roce 1989 mikrofilmy obsahující kartotéku agentů špionážního oddělení HVA od důstojníka KGB. Podle časopisu Spiegel v roce 1992 zavolal na jedno americké velvyslanectví ve východní Evropě muž z KGB a nabídl k prodeji špatné, ale stále čitelné kopie mikrofilmů, dostal za ně 75 000 dolarů. Nákup filmů, které byly německými úřady pojmenovány kódovým slovem „Rosenholz“, byl jedním z největších úspěchů CIA v letech po převratu. S pomocí záznamů „Rosenholz“ CIA odhalila téměř všechny východoněmecké špiony, včetně agenta v NATO, který měl krycí jméno „Topas“.

Topas – vyzvědač v NATO

Rainer Wolfgang Rupp (*1945) bývalý agent NDR s krycím jménem Topas byl pro Varšavský pakt aktivní v letech 1977–1989. V roce 1994 byl za vlastizradu odsouzen k dvanácti letům vězení. Od propuštění v roce 2000 pracuje jako novinář a publicista. Topas dodával po dobu 12 let interní informace nejvyšší úrovně utajení (Cosmic Top Secret) zahraniční zpravodajské službě NDR. Asi nejdůležitější dokument byl „MC 161“, ve kterém NATO shrnulo a vyhodnotilo všechny eventuální znalosti Varšavského paktu o vlastní organizaci. Bylo to významné v tom, že sovětské zpravodajské služby byly schopné interpretovat podrobnosti strategií NATO a mohly tak vyvinout vlastní protiopatření. Tento dokument bylo možné číst pouze ve zvláštní místnosti a nešlo ho kopírovat. Rupp nikdy neprozradil, jak se mu podařilo nafotit „MC 161“.

Špioni studené války: Nebezpečný dvojí život

V návaznosti na odvysílání filmu „Wendezeit“ přinesl diskusní pořad Sandry Maischbergerové zajímavé téma: Špioni studené války – Nebezpečný dvojí život.

Jak ohrožující byl život špiona ve studené válce, zejména pro dvojité agenty? Jak úspěšní agenti byli? Podporovala špionáž studenou válku mezi Východem a Západem nebo zajistila mír? A jakou roli dnes hrají tajné služby?

Na to odpovídali tito hosté:

Lilli Pöttrichová (bývalá agentka NDR na ministerstvu zahraničí)

Po dobu 14 let špehovala tato diplomatka Spolkové republiky pro zahraniční zpravodajskou službu NDR. Jako 22letá studentka práv byla v roce 1976 naverbována Stasi, tj. Ministerstvem pro státní bezpečnost (MfS – Ministerium für Staatssicherheit). Lilli Pöttrichová udělala kariéru na ministerstvu zahraničí, což ji přivedlo mimo jiné na velvyslanectví v Paříži. V roce 1993 byla odhalena v rámci tzv. „Spisů Rosenholz“ a byla odsouzena k dvouletému podmíněnému trestu. Po několikaletém zákazu výkonu povolání pracovala jako právnička v Düsseldorfu.

Gerhart Baum, FDP (bývalý spolkový ministr)

Jako bývalý spolkový ministr vnitra a ministr zahraničí byl zblízka svědkem studené války a využívání zpravodajských služeb. „Guillaumova aféra je politicky nejvýznamnějším případem špionáže německo-německých dějin,“ říká dnes. Gerhart Baum byl u toho jako státní tajemník, když byl ministr vnitra Hans-Dietrich Genscher v roce 1973 informován, že Stasi zřejmě umístila špiona do kancléřství Willyho Brandta. „Případ Guillaume byl tak bolestný, protože se Brandt cítil ponížen – právě on, který se zasazoval o novou východní politiku (Ostpolitik), byl přiveden Německou demokratickou republikou do takové situace a velmi ho to zasáhlo,“ shrnul politik FDP.

Eberhard Fätkenheuer (bývalý špion CIA v NDR)

11. června 1985 se na „mostě špionů“ (Glienicker Brücke) uskutečnila největší výměna agentů ve studené válce. Čtyři východní agenti proti 23 západním špionům z vazby NDR – mezi nimi byl Eberhard Fätkenheuer. Pro CIA vyhledával sovětské vojenské transporty a objekty Národní lidové armády NDR a byl zadržen. V roce 1979 byl tehdy jako 35letý odsouzen za špionáž na 13 let vězení. „Všechny moje věci byly v brašně přes rameno: několik východních marek a dokumenty o propuštění,“ vzpomíná bývalý špion.

John Kornblum (bývalý americký velvyslanec)

Jako zástupce velitele amerického zastoupení v západním Berlíně zosnoval historickou špionážní dohodu na mostě Glienicker. „Trvalo to dva roky, ale bylo naší morální odpovědností získat naše špiony z NDR,“ říká John Kornblum. Pozdější americký velvyslanec v Bonnu byl sám špehován. „V naší kanceláři jsme po pádu berlínské zdi odhalili tři osoby, které pracovaly pro Stasi a Rusy, z nichž jedna byla asistentkou protokolu v mé soukromé kanceláři.“

Bodo Hechelhammer (vedoucí historik Spolkové zpravodajské služby – BND)

Jako hlavní historik Spolkové zpravodajské služby je Bodo Hechelhammer jedním z mála zaměstnanců, který má povoleno mluvit veřejně. Vědec se intenzivně zabývá dobou studené války. V Berlíně, „hlavním městě špiónů“, se agenti všech spojenců sešli na malém prostoru. „Pro druhou stranu bylo mnohem snazší proniknout s agenty do demokracie, jakou je NSR, na rozdíl od systému NDR,“ říká zpravodajský expert.

Publikace k tématu:

Stasi: Tajná policie NDR v letech 1945–1990

Velké špionážní operace vrcholu, konce a dozvuků studené války (1968–2001)

Der letzte Mann: Countdown fürs MfS

Der Deutsche Bundestag 1949 bis 1989 in den Akten des  Ministeriums für Staatssicherheit (MfS) der DDR

Deckname Topas: Der Spion Rainer Rupp in Selbstzeugnissen

Die Spionageabwehr der DDR: Mittel und Methoden gegen Angriffe westlicher Geheimdienste

Die Spionageabwehr der DDR II: Von der Armee bis in die zentralen Staatsorgane


Články zveřejněné v rubrice Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.

Ilustrační foto: Autor – ARD

Dočetli jste jeden z našich článků? Nezapomínejte, prosíme, na dobrovolné předplatné, které je příspěvkem k další nezávislosti a na fungování !Argumentu a také investicí do jeho budoucnosti. Více o financování zdola se dozvíte zde.