Jazzové okénko Jana Schneidera: El Noche Sol, Modern Man a Svěcení jara

Jan Schneider i dnešní  neděli pokračuje ve svém průvodci jazzovou hudbou. Tentokrát čtenářům a posluchačům přiblíží například styl „latin“.

Jazzový styl „latin“ je od prvních tónů úchvatný. Nevěříte? Zkuste si poslechnout skladbu „El Noche Sol“. Skladatelem je kontrabasista Ron Carter, „majitel“ neuvěřitelně nádherných, na konci pěkně zakroucených tónů, které vynikají právě ve skladbách tohoto typu. Skvělou flétnu hraje Hubert Laws, kytaru Jay Berliner, piano Rolland Hanna. Na buben hraje Billy Cobham a dokazuje, že když hrál ještě jazz, byl skvělý (jak se pak dal na jazz-rock, stala se z něj mlátička, technicky precizní, ale mlátička). Ralph MacDonald doprovází na perkuse.

Jeden z nejosobitějších bubeníků jazzové historie se jmenoval Ed Blackwell. Možná nebyl až tak technicky precizní, ale měl jedinečný styl: Miluji ladění Blackwellových bubnů, znějí vysloveně léčivě, cítíte to, jak nádherné vysílaly frekvence, byl to prostě mág. Tady si dal duo s Joe Lovanem: Modern Man. Blackwellovo bubnování má rytmus dětských říkánek, má prostě pointu, je to doslova bubenická báseň.

Roni Porat, syn paní Hermanové z Jihlavy, je izraelským hudebníkem s mnoha zkušenostmi – začínal i jako pouliční umělec, má jazzové kombo, které hraje šansony, připomínající meziválečný Berlín, komponuje a diriguje a dává vzdělávací koncerty. Zde jdou dvě ukázky, jak vysvětluje Stravinského Svěcení jara – a ta první je velmi unikátní, kdy ilustruje Stravinského rytmus boxem, v té druhé vykládá svou teorii hudebních vrstev). Rossiniho ovšem Porat vykládá z hlediska umění kulinářského. Netřeba asi dodávat, že jeho výchovné koncerty byly velmi oblíbené…. ano, mnohým připomínaly něco z dětství – a řekněte, bylo to špatně?

Dočetli jste jeden z našich článků? Nezapomínejte, prosíme, na dobrovolné předplatné, které je příspěvkem k další nezávislosti a na fungování !Argumentu a také investicí do jeho budoucnosti. Více o financování zdola se dozvíte zde.