Má Afrika přednost před Ruskem?

Rusko odpustilo africkým zemím 20 miliard dolarů dluhů. Uvítají zahraničněpolitickou velkorysost vlády i ruští občané, když se zvyšují ceny a nerostou příjmy?

Vladimir Ruvinskij pro deník Vědomosti píše o výsledcích summitu Rusko-Afrika, který se konal ve třetím říjnovém týdnu v ruském Soči. Ruvinskij si všímá především toho, že Rusko odpustilo řadě afrických zemí dluhy v hodnotě 20 miliard dolarů. Podle autorova mínění je odpuštění dluhů sice zahraničněpoliticky efektivní nástroj, ale v domácí ruské politice tento krok podle něj potlesk nesklidí. (Vybrali jsme jako jednu z kritických reflexí summitu doma – pozn.red.)

Společnost v Rusku je unavena stagnací příjmů obyvatel a odepsání tak velkého dluhu by mohlo být vnímáno jako příliš vysoká cena za velmocenský statut, míní Ruvinskij.

Podle slov Vladimir Putina na summitu v Soči, kam přijelo celkem 43 představitelů afrických zemí, Rusko odpustilo africkým partnerům dluh 20 miliard dolarů. Nejde o nejvyšší částku odpuštěného dluhu, v roce 2014 Moskva odepsala dluh Kuby v hodnotě 31,7 miliard dolarů, předtím tak postupovalo v případě Severní Koreje (11 miliard), Iráku (12 miliard), Afghánistánu (11,3 miliard) a Sýrie (9,8 miliard). Většina dluhů má původ ještě v dobách SSSR.

Celkově, připomíná Ruvinskij, Moskva odpustila spřáteleným státům dluhy v rozsahu astronomických 140 miliard dolarů.

Jinou věcí je, odkud se dluhy vzaly. Podobné půjčky mají politický i ekonomický aspekt. V době SSSR dominovaly politické cíle. Dnes chce Rusko upevnit svoje vztahy s Afrikou, což je odrazem politických zájmů. Ovšem bez významu nejsou ani ekonomické zájmy Ruska v Africe – mnohé země v Africe mají nyní šanci rychle růst a stát se perspektivními trhy.

Odpuštění dluhů Africe by mohlo být za jiných okolností chápáno jako demonstrace kontinuity mezi Ruskem a SSSR; dnes to ale neplatí – společnost je unavena geopolitickými „vítězstvími“, podrážděna růstem cen, stagnací příjmů a zvýšením penzijního věku, myslí si Ruvinskij. Mezi mnoha lidmi v Rusku dozrává směrem k vládě otázka: není už na čase dávat peníze našim, a ne na zahraniční politiku? Tyto nálady jsou stále patrnější především v ruských regionech, jak ukazují výzkumy ve fokus skupinách centra Levada, upozorňuje autor. Odpuštění 20 miliard dolarů dluhů sice k protestům nepovede, ale ratingy vlády nezvýší.

Články zveřejněné v rubrice Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.

Dočetli jste jeden z našich článků? Nezapomínejte, prosíme, na dobrovolné předplatné, které je příspěvkem k další nezávislosti a na fungování !Argumentu a také investicí do jeho budoucnosti. Více o financování zdola se dozvíte zde.