Brexit destabilizoval francouzsko-německou spolupráci

Berlín dnes neirituje Boris Johnson, ale francouzský prezident Emmanuel Macron. Proč?

Komentátor Financial Times Gideon Rachman píše, že Německo se spoléhalo na Velkou Británii, nemuselo díky ní platit víc ze svého rozpočtu.

Osoba, která dnes nejvíc irituje německou vládu, není Boris Johnson, je to francouzský prezident Emmanuel Macron, tvrdí Rachman.

Není to ovšem tak, že by němečtí úředníci najednou viděli Brexit jako skvělý nápad a Johnsona jako „bezva chlápka“. Spíš už jsou z toho všeho dost unavení, a navíc jsou v sevření nefunkčního svazku s Francií. Rozvést se nelze a partner je rozčiluje čím dál víc.

Němci se zkrátka už připravili na to, že Brexit je nevyhnutelný a že Johnson je svým způsobem čitelnější než Theresa Mayová. Německo již nepohoršuje, že Johnson chce Británii, pokud ve volbách vyhraje, hodně odchýlit od pravidel EU, ani že si Britové neuvědomují, kolik námahy si touto divergencí přidělávají pro další fázi – jednání o obchodní dohodě.

Rachman píše, že berlínská elita už Brexit přijala a orientuje se nyní na EU bez Británie, i když vše bude pro Německo komplikovanější, nikoliv naopak. Velká Británie je velkým přispěvovatelem do rozpočtu a pokud skutečně odejde, budou se muset zvýšit německé příspěvky. Německo má už nyní spory s jižními zeměmi, které chtějí rozpočet navýšit, tvrdě však trvá na příspěvku 1 % HND. I tak to ale bude znamenat, že německé příspěvky musejí vzrůst o asi 10 mld. euro za rok.

Rachman cituje německého diplomata, který lituje odchodu Britů, neboť právě oni blokovali jakoukoliv šílenost, která vzešla z Francie. Německo nemuselo říct ani slovo, a bylo – to se nyní změní.

Poslední výroky francouzského prezidenta o mozkové smrti NATO vyvolaly v Berlíně zděšení. Ne snad, že by se hádali ohledně podstaty, třeba o turecké invazi do Sýrie, jen si myslí, že je velmi nevhodné takhle pomlouvat alianci na veřejnosti.

Určitá větší citlivost Francie vůči Rusku zase děsí Poláky. Ti jsou pro Francii hodně daleko, ale Němci je mají hned za hranicemi, píše Rachman. Macronovy poznámky vyjadřují francouzskou frustraci, že Německo reaguje tak neochotně na ambiciózní francouzské plány, od obrany po eurozónu. Francie chce využít vhodného okamžiku a jednat, Německo je pro ni velice pomalé, zahleděné do svých politických her.

Němci zase nenechají nit suchou na francouzském prezidentovi. Tvrdí, že se libuje v „intelektuálním trumpismu“ a že jeho ambiciózní nápady překvapují i jeho vlastní úředníky. Němcům je vlastní dosáhnout pokroku spíše jednáním a trpělivými kroky než módními prohlášeními.

Britové se dekády cítili vyřazeni z hrátek tohoto „francouzsko-německého páru“. A je zvláštní, že nyní, když odcházejí, to má na tento pár destabilizující vliv. Nicméně obě strany chápou, že si jsou souzeny.

Články zveřejněné v rubrice Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.

Dočetli jste jeden z našich článků? Nezapomínejte, prosíme, na dobrovolné předplatné, které je příspěvkem k další nezávislosti a na fungování !Argumentu a také investicí do jeho budoucnosti. Více o financování zdola se dozvíte zde.