Suezský průplav dramaticky narušuje ekosystém Středozemního moře

Nedávno rozšířený kanál umožnil šíření invazivních mořských druhů do Středozemního moře. Část biologů varuje před potenciálně fatálními důsledky pro zdejší ekosystém.

Suezský průplav slaví svoje 150. narozeniny. Tento kanál propojil Rudé moře se Středomořím a vedl k revolucionalizaci námořní dopravy, která umožnila obchod mezi Západem a Východem. Mořští biologové se ale přou o jeho poněkud méně známé dědictví, píše reportáž agentury Associated Press. Kanál totiž umožnil šíření invazivních mořských druhů, například toxických medúz nebo agresivních perutýnů, do oblasti Středozemního moře, což má negativní důsledky pro místní ekosystém.

Jedná se celkem o stovky pro Středozemní moře cizích druhů, které narušily velmi jemnou biologickou rovnováhu Středozemního moře. Potenciální důsledky mohou být devastující, varuje jedna skupina biologů.

Příliv invazivních druhů se zvýšil po roce 2015, kdy Egypt Suezský průplav značně rozšířil – v podstatě jeho kapacitu zdvojnásobil o Nový Suezský kanál. Kritiku si za to Egypt zasloužil od řady zemí, ale především od Izraele.

Nyní zní kritika také ze strany izraelských mořských biologů. Nový kanál podle Belly Galilové vedl ke vzniku „pohyblivého akvária“, které v případě, že se nebude regulovat může vést k tomu, že se pobřežní vody Středozemního moře stanou postupně pro lidi nehostinné.

Izraelská bioložka také upozornila, že v posledních třiceti letech došlo k zdvojnásobení počtu invazních živočišných druhů, nyní se jedná o celkem 400 druhů a tento jev nazvala jako „historický příklad nebezpečí nezamýšlených důsledků“. Podle bioložky tvoří už polovinu ryb v izraelských vodách Středozemního moře invazivní druhy.

Izrael nyní bojuje s populacemi toxických medúz, které například poškozují pobřežní elektrárny a místní turismus. Dále jsou tu doma i kolonie agresivních a jedovatých ryb perutýnů, které vytváří potenciální zdravotní rizika v případě, že skončí na talíři.

Podobná varování ohledně ekologických dopadů Suezského průplavu zaznívají ale i od libanonských biologů, kteří varují před nečinností ve vztahů k dopadům kanálu. Nečinnost bude znamenat riskování celého ekosystému Středozemního moře.

Existuje ale relativně jednoduché řešení. Egyptská strana buduje za katarské peníze odsolovací stanice, které by se měly otevřít ve letošním roce. V případě, že budou dobře využity, tak by odsolená voda, kterou by se napustil kanál, mohla vytvořit bariéru, která by zastavila volný pohyb kanálem ze západu na východ. Dříve tuto roli překážky sehrávala Velká hořká jezera asi 45 km od Suezu. Jenže ta výstavba průplavu a znečistění z egyptských měst a zemědělství zničila.

Egyptská strana ovšem kritiku izraelských i libanonských biologů odmítá. Egyptští vědci vidí zvyšování cizích a invazivních druhů ve Středozemním moři jako důsledek globálního oteplování. Egyptský biolog Tarek Temraz k tomu říká: „Invaze jsou globálním trendem díky znečistění a klimatické změně, jejímž přirozeným důsledkem je, že každý druh, který bojuje o přežití, hledá optimální prostředí.“

Správa Suezského průplavu je toho názoru, že kritika rozšíření kanálu je přehnaná. Tvrdí, že nový kanál má jen 4 % dopad na tok vody a pohyb planktonu.

Články zveřejněné v rubrice Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.

Dočetli jste jeden z našich článků? Nezapomínejte, prosíme, na dobrovolné předplatné, které je příspěvkem k další nezávislosti a na fungování !Argumentu a také investicí do jeho budoucnosti. Více o financování zdola se dozvíte zde.