Diplomatické pokusy Číny najít řešení konfliktu v Myanmaru zatím úspěch neslaví

Peking se snaží zprostředkovat dohodu mezi Bangladéšem a Myanmarem ohledně návratu stovek tisíc uprchlíků. Stále bez úspěchu.

Čína poznala, podobně jako i jiní sprostředkovatelé v myanmarském konfliktu, úskalí diplomacie, uvádí článek agentury Reuters o čínském angažmá v Myanmaru. Zprostředkovatelská role, které se Peking v konfliktu ujal, je přitom v ostrém rozporu s dosavadní oficiální politikou Číny – nevměšovat se do vnitřních věcí jiných zemí.

V Myanmaru došlo v roce 2017 k vojenskému zásahu proti Rohingyům, muslimským obyvatelům Arakanského státu. Podle OSN byl tento vojenský zásah spojený se záměrnou genocidou a vedl k útěku stovek tisíc lidí do sousedního Bangladéše.

Nynější problém se točí kolem možnosti jejich návratu do Myanmaru. Místní vláda tvrdí, že pro uprchlíky vytvořila odpovídající podmínky. Ovšem Bangladéš i OSN považují situaci v Arakanském státě (Rakhine) za neodpovídající a nebezpečnou. Rohingyové tvrdí, že se domů nevrátí, pokud nebudou mít zajištěna práva, která jsou jim odpírána – občanství a svoboda pohybu.

V posledních třech letech se Čína snažila zprostředkovat celkem tři jednání mezi představiteli obou zemí. K zásadnímu pokroku ale nedošlo.

Problém se dostal do centra pozornosti v souvislosti s víkendovou návštěvou čínského prezidenta Si Ťin-pchinga v Myanmaru. Čína po jejím skončení znovu potvrdila ochotu v diplomatické mediaci pokračovat.

Hlavním cílem návštěvy však byly velké infrastrukturní projekty Číny v Myanmaru. Patří k nim kontroverzní projekt hydroelektrárny s vodní přehradou či hlubokovodní přístav právě v Arakanském státě, který je součástí iniciativy Jedno pásmo, jedna stezka.

Obě země podepsaly o víkendu desítky dohod, které se týkají obchodu a infrastruktury, a Myanmar, jehož západní část je vzhledem k zeměpisné poloze pro Čínu strategicky důležitá, souhlasil s rychlou realizací dohod.

Kritici, mezi něž patří představitelé Bangladéše, západní diplomaté a bezpečnostní analytici, tvrdí, že Číně jde jenom o zajištění vlastních zájmů v Arakanském státě Myanmaru. Z Bangladéše zní kritika, že Čína se sice snaží konflikt vyřešit a umožnit návrat Rohingyů, ale nedělá dost pro to, aby vláda Myanmaru začala dodržovat lidská práva.

Poslední pokus Číny o zprostředkování návratu rohingyských uprchlíků z Bangladéše skončil v srpnu 2019 neúspěchem. Do Myanmaru se mělo vrátit 3000 vybraných lidí, mnozí z nich ale před návratem zmizeli neznámo kam. Od té doby se z Bangladéše do Myanmaru dobrovolně vrátilo asi 400 lidí.

Dočetli jste jeden z našich článků? Nezapomínejte, prosíme, na dobrovolné předplatné, které je příspěvkem k další nezávislosti a na fungování !Argumentu a také investicí do jeho budoucnosti. Více o financování zdola se dozvíte zde.