Umění není třešničkou na dortu

Historička umění Věra Beranová píše o významu umění pro dnešní společnost a pro veřejný prostor, kterému se věnoval poslední kulatý stůl ministerstva kultury.

Tato slova by mohla být závěrečným motem kulatého stolu, který se uskutečnil  6. února letošního roku v prostorách Parlamentu České republiky. Referující i diskutující svými příspěvky jen potvrdili, co věděli už staří Řekové a s velkou razancí prosazoval jeden z největších českých estetiků začátku 20. století, Otakar Hostinský. Umění není a nesmí být pouhým doplňkem, není tedy jen okrasou, není třešničkou na dortu. Je nositelem řady funkcí, tedy nejen té okrašlující. Je nositelem ducha své doby, jejich ideálů a hodnot. Je notoricky potřebné, nezastupitelné a zvlášť to je pravda pro umění, jež  je uplatňováno v celospolečenském kontextu, ve veřejném prostoru.

Kulatý stůl tedy v podstatě řešil jednu z kardinálních otázek vztahu umění a společnosti a zařadil se do jednoho z mnoha setkání  z cyklu Budoucnost kultury v ČR. Otázky společnosti jsou zde konkretizovány v rámci veřejném prostoru. Kulatý stůl uvedl ministr kultury PhDr. Lubomír Zaorálek krátkým vstupem, kde ubezpečil auditorium o naléhavosti řešení tohoto dlouho opomíjeného problému. O významu setkání také svědčila přeplněná konferenční místnost, kde řada účastníků sledovala jednání vstoje. Publikum v podstatě představovalo široké spektrum od vlastních tvůrců uměleckých děl, kteří svými realizacemi spoluvytváří veřejný prostor, přes teoretiky, kteří o umění uvažují, píší, až k těm, kteří o tom rozhodují, a to nejen v rámci velkých center, ale i menších sídel.

Úvodní slova referentů byla velmi fundovaná a, jak se ukázalo, otevřela někdy až bouřlivou diskusi. Vlastní smysl setkání, podstatu významu umění ve veřejném prostoru, ve svém vystoupení zdůraznil umělec Petr Dub. Upozornil na to, že veřejný prostor ovlivňuje naše vnímání světa, trávíme v něm mnoho času, je to místo setkávání, proto bychom se o něj měli starat i z hlediska jeho kultivace, ve smyslu  uplatňování umění, uměleckých děl, tak jak tomu bylo ve všech historických epochách. Bohužel naše současnost na to nepamatuje a umělecká díla, která vznikla v posledních 30 letech jsou početně, někdy i kvalitativně v nepoměru s předcházející dobou. Tento kulatý stůl, tak jako řada dalších iniciativ, apeluje na to, aby bylo alespoň 1% z celkového rozpočtu nově vznikajících staveb věnováno na uměleckou tvorbu. Což je ve většině evropských zemí naprostou samozřejmostí. Petr Dub tak načrtl šíři problematiky, která se pak z mnoha hledisek, diskutovala v plénu. Za Galerii hlavního města Prahy  vystoupila Marie Foltýnová. Pro mnohé rozkryla  nelehkou, složitou situaci  kulturních zařízení. Poukázala na možná řešení,  týkající se dramaturgie a konkrétní praxe Galerie hlavního města Prahy. Publikum zvlášť zaujalo vystoupení  sochaře Pavla Karouse, autora projektu Vetřelce a volavky. Jeho prezentace byla doplněna obrazovou dokumentací, zaměřenou na domácí i zahraniční produkci uměleckých děl, estetických objektů ve veřejném prostoru. Zvlášť si zasloužila pozornost ta část, ve které Pavel Karous věnoval svou pozornost domácím plastikám, které vznikly do roku 1989/90, tedy v období, kdy platil zákon, který ukládal povinnost věnovat z celkového rozpočtu nově vznikající státní stavby 1-4 % na výzdobu, tedy uplatnění uměleckých děl. Tehdy, a to zvlášť v 60. letech,  vznikla řada vynikajících uměleckých děl, z nichž však mnohé byly po roce 1989 odstraněny, zničeny. Tato situace podnítila řadu umělců, teoretiků a také aktivistů k hlasitému protestu. Poslední kulatý stůl pořádaný ministerstvem kultury představoval jen jednu z mnoha akcí.

Přítomnost ministra PhDr. Lubomíra Zaorálka a jeho vyjádření vzbudilo v přítomných naději, že tyto snahy budou vyslyšeny a realizovány. Snad se tak zase umění, estetické zásahy ve veřejným prostoru stanou  logickou a samozřejmou součástí našich měst, sídlišť, sídel.

Ilustrační foto: Autor: Archiv Věry Beranové

Dočetli jste jeden z našich článků? Nezapomínejte, prosíme, na dobrovolné předplatné, které je příspěvkem k další nezávislosti a na fungování !Argumentu a také investicí do jeho budoucnosti. Více o financování zdola se dozvíte zde.