Jádrem evropského rozpočtu nejsou jen počty

Je potřeba lépe vysvětlovat přínosy EU pro všechny členy. Pozice „čistý plátce, čistý příjemce“ jen hrozí výbuchem emocí v některých severských zemích, varuje premiér Polska.

Noviny Financial Times přinášejí v souvislosti se sumitem EU článek polského premiéra Mateusze Morawieckého.

Diskuse nad rozpočtem EU není jen otázkou počtů, jedná se o jednu z nejzávažnějších otázek, začíná polský premiér. Jde totiž o stanovení priorit, a zejména o to, jak se tyto priority odrazí ve fiskálním rámci.

Ano, EU čelí stále více výzvám. Ale mezi členy přetrvávají velké rozdíly, na to je potřeba myslet. I proto si řada členů myslí, že finanční rámec na roky 2021-2027 musí být ambiciózní. Současný limit ve výši 1,16 % hrubého národního důchodu zemí EU je jen výchozím bodem. Snížení výdajů by evropský projekt oslabilo.

Data nám ukazují, že existuje silný vztah mezi platbami jednotlivých zemí do rozpočtu a benefity, které mají z jednotného trhu. Postoj „čistý plátce, čistý příjemce“ lze považovat za zavádějící, neboť nebere v úvahu přínosy z jednotného trhu.

Polský premiér uvádí příklad V4. V letech 2010-2016 tyto čtyři země dostaly z EU 1,5-4 % HDP (netto), ale odliv zisků a dividend z těchto čtyř zemí k investorům z původních členských zemí EU dosáhl 4-8 % HDP.

Je potřeba lépe vysvětlovat přínosy EU pro všechny země. Zdůrazňování pozice „čistý plátce, čistý příjemce“ jen hrozí výbuchem emocí v některých severských zemích. Je potřeba ukazovat, píše dále Morawiecki, že příspěvky z kohezních fondů prospívají i těm, kteří jsou čistými plátci, neboť díky této politice mohli do zemí V4 vyvézt více zboží a měli prospěch i z kapitálových toků.

Rozpočet EU nelze považovat za nějaké finanční břemeno. Je to investiční nástroj, který má velmi silnou stabilizační funkci během krize. Náklady spojené s Brexitem musejí být spravedlivě rozděleny.

Není možné přijmout velké škrty ve společné zemědělské či kohezní politice, takové břemeno by více poškodilo chudé země východní Evropy. Stejná odměna za stejnou práci, to by se mělo projevovat ve společné zemědělské politice. Přímé platby by měly konvergovat, tvrdí polský premiér.

Kromě konvergence může kohezní politika i společná zemědělská politika výrazně přispět k prioritě snížení emisí uhlíku. Liberální obchodní agenda je některým trnem v oku a je třeba myslet na ochranu našich spotřebitelů a zemědělců.

Nelze přenášet náklady na občany chudších zemí. Naopak, náklady mají nést sektory, které nejvíce profitují z jednotného trhu. Nabízejí se následující nástroje: daň z finančních transakcí, digitální daň, poplatek za jednotný trh nebo letecká daň, která je z podstaty progresivní.

Morawiecki kritizuje ostatní země za malý výběr DPH a ukazuje na zkušenostech Polska, že zlepšení je možné. Zde je podle něj možnost hledat dodatečné zdroje, v lepším výběru DPH.

Silná a prosperující Evropa nemůže mít menší rozpočet, nemůže si dovolit vydávat méně.

Články zveřejněné v rubrice Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.

Dočetli jste jeden z našich článků? Nezapomínejte, prosíme, na dobrovolné předplatné, které je příspěvkem k další nezávislosti a na fungování !Argumentu a také investicí do jeho budoucnosti. Více o financování zdola se dozvíte zde.