Špionská válka Ruska na Balkáně

Ruská GRU má na Balkáně provádět speciální operace ve snaze snížit vliv Západu v tomto regionu.

Dimitar Bečev napsal na stránkách televize Al Jazeera o tom, co považuje za probíhající špionskou válku Ruska na Balkáně.

Článek uvádí případ záhadné otravy bulharského obchodníka se zbraněmi Emiliana Gebreva. Jeho případ z roku 2015 prý vykazuje podobné symptomy jako případ Sergeje Skripala.

Gebrevova otrava nebyla nikdy vyšetřena, bulharské orgány případ v roce 2016 uzavřely pro nedostatek důkazů. Gebrev se ale na bulharské orgány obrátil znovu s podezřením, že za jeho otravou stála ruská GRU. Důvodem měla být jeho snaha o nákup podílu v bulharské zbrojovce. GRU měla podle Gebreva pracovat pro konkurenci.

Případ stále není dořešen. Autor vidí spojitost s tím, že tehdejší generální prokurátor Bulharska Sotir Cacarov měl úzké vztahy s ruským kolegou Jurijem Čajkou.

Na rozdíl od jiných zemí EU i zemí západního Balkánu Bulharsko odmítlo vyhoštění ruských diplomatů v souvislosti s případem Skripal.

Nyní ale Bulharsko mění postoj. Nový generální prokurátor Ivan Gešev v lednu obvinil tři ruské občany, údajné agenty GRU, z pokusu o vraždu. Následně Bulharsko vyhostilo ze země dva ruské diplomaty (a jednoho už v říjnu 2019).

Investigativní stránky Bellingcat a The Insider v listopadu zveřejnily jména oněch údajných agentů GRU zapletených do Gebrevovy otravy.

Nejedná se zřejmě o první případ, píše Bečev dále. V posledních pěti letech došlo k řadě skandálů, v nichž mají figurovat ruští špioni. Ruská přítomnost na Balkáně není tajemstvím. Rusko vede válku proti západnímu vlivu v tomto regionu – propagandou, dezinformacemi, pomocí nacionalistům a krajní pravici a také cílenými vraždami.

Autor uvádí příklady těchto ruských aktivit: v roce 2016 došlo v Černé Hoře k pokusu o svržení vlády. Ruští agenti se snažili torpédovat dohodu mezi Řeckem a Makedonií o názvu Severní Makedonie. Dělají také problémy svému spojenci Srbsku. Prezident Aleksandar Vučić obvinil v listopadu 2019 ruskou ambasádu z podplácení za účelem získání tajných informací.

Tyto špionské skandály ale těžko něco změní na blízkých vztazích Ruska s balkánskými zeměmi. Celkově totiž místní vlády věří ve spolupráci s Ruskem a poslední měsíce ukázaly, že vztahy s Moskvou si chtějí udržet navzdory špionážním aférám.

O rozvoj bilaterárních vztahů s Ruskem projevili v poslední době zájem řecký premiér Kyriakos Mitsotakis, severomakedonský premiér Zoran Zajev i bulharský premiér a srbský prezident, uvádí dále Bečev.

Proti Moskvě zase probíhají akce ze strany bezpečnostních agentur a justice řady balkánských zemí s podporou Západu. Rusko zašlo příliš daleko. Agenti GRU tak budou ve svých aktivitách určitě pokračovat, ale budou při tom pozorně sledováni.

Články zveřejněné v rubrice Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.

Dočetli jste jeden z našich článků? Nezapomínejte, prosíme, na dobrovolné předplatné, které je příspěvkem k další nezávislosti a na fungování !Argumentu a také investicí do jeho budoucnosti. Více o financování zdola se dozvíte zde.