Koronavirus zlepšuje reputaci Číny

K úspěchu PR kampaně Číny přispělo hlavně jednání Evropské unie a USA tváří tvář zdravotnické krizi.

Článek ruských novin Gazeta.ru autorky Anny Juraněcové si všímá toho, jak pandemie koronaviru pomohla reputaci Číny, která se s virovým onemocněním utkala jako první.

Epicentrem pandemie je nyní Evropa. V Itálii už je kolem 26 tisíc nemocných lidí, zatímco Čína hlásí malý počet nových případů. Většina z těchto nových případů je se týká lidí, kteří do Číny přicestovali. V Číně se tak obnovuje ekonomická aktivita.

Situace v Itálii je kritická, vláda vyčlenila na pomoc 350 miliard eur. V italských nemocnicích ale stále chybí vybavení i specialisté. Jak informovala zahraniční média, italští lékaři jsou postaveni před volbu, komu pomoci a komu ne. Podporu Řím nedostal od sousedů, ale z Číny.

Čína přitom pomáhá celé řadě dalších zemí. Posílá do zahraničí respirátory, dýchací přístroje, ochranné oděvy i personál. Pomoc je doprovázena, upozorňuje článek, veřejnými gesty a PR kampaní.

Na druhou stranu článek upozorňuje na to, že se Pekingu nepodařilo vyhnout negativním reakcím. Například USA obvinily Čínu z nedostatečného informování o šíření viru. Podobná kritika zazněla i v Evropě, jak článek ukazuje.

Nicméně hlavním prvkem úspěchu PR kampaně Číny bylo jednání Evropské unie a USA tváří tvář zdravotnické krizi.

Podle článku platí, že v době pandemie je na prvním místě starost vlád o vlastní občany. EU, která je založena na solidaritě, si svůj obraz značně poškodila. Členské země zůstaly na boj s nemocí samy.

Hranice mezi celou řadou členských zemí se uzavřely. To vše vede k nové evropské krizi, kterou tentokrát  způsobil koronavirus.

Aspoň tak vidí situaci na Západě jeden z oslovených expertů, německý politolog a vědecký ředitel Německo-ruského fóra Alexander Rahr, který hovoří o „rozpadání Západu“ v souvislosti s touto krizí. Upozornil na uzavření hranic mezi Francií a Německem, což se stalo poprvé v novodobých dějinách.

Text také upozorňuje na to, že zavírání hranic způsobilo v některých případech napětí mezi členskými státy, například mezi Polskem a pobaltskými zeměmi.

Symbolem evropské krize je Itálie. Ta požadovala zaktivovat mechanismus civilní obrany EU k dodávkám lékařského vybavení. Jenže bohužel ani jedna země EU na výzvu neodpověděla – reakce přišla jenom z Číny na dvojstranném základě.

Kritická slova zazněla také ze Srbska od prezidenta Alexandara Vučiće, který řekl, že „žádná evropská solidarita neexistuje. Ukázala se být pohádkou.“ Srbsko se přitom nachází uprostřed složitého procesu přistoupení do EU a je kritizováno za vztahy s Ruskem a Čínou. S ohledem na situaci v Itálii se také Bělehrad obrátil s žádostí o pomoc na Čínu.

Nejlépe ale pozitivnímu obrazu Číny pomohl Washington. Nedávno se v médiích hovořilo o tom, jak se prezident USA Donald Trump snažil získat německou společnost CureVac, která vyvinula experimentální lék na koronavirus. Trump chtěl převést vývoj léku do USA, nebo zaručit USA exkluzivní přístup k léku.

Pandemie koronaviru se pak stala také tématem výměny názorů mezi USA a Čínou. Trump nazval nemoc jako „čínský virus“, což podráždilo Peking, který slova považoval za rasistická a xenofobní. Čínští představitelé pak s ohledem na zdravotní krizi doma veřejně zdůrazňovali, že „přátele poznáš v bídě“.

Nyní ovšem Čína změnila komunikační taktiku, a dokonce obvinila americké vojáky z toho, že mohli virus do Číny zanést. Trump tato obvinění odmítá, nicméně důvěryhodnost USA se vyčerpává stejně rychle jako roste reputace Číny, končí článek.


Články zveřejněné v rubrice Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.

Dočetli jste jeden z našich článků? Nezapomínejte, prosíme, na dobrovolné předplatné, které je příspěvkem k další nezávislosti a na fungování !Argumentu a také investicí do jeho budoucnosti. Více o financování zdola se dozvíte zde.