Euroskupina se na podpoře ekonomiky a pomoci Itálii nedohodla

Hlavním kamenem úrazu má být pokračující spor mezi Nizozemskem a Itálií v otázce podmínek vydávání dluhopisů.

Je to prý Itálie a Nizozemsko, které by měly opustit své vyhraněné postoje tak, aby v rámci euroskupiny mohlo dojít k dohodě. Shoda prozatím není ani na tzv. korona-bondech (tj. společných dluhopisech), ani na tom, jak by se čerpala pomoc z fondu Evropského stabilizačního fondu.

Další jednání bez výstupu znamená, že nedošlo k pokroku v případě nástrojů určených k boji proti následkům pandemie.

Německý ministr Olaf Scholz naléhá na Itálii a Nizozemsko, aby přistoupily na kompromis. Podobně se vyjádřil i Bruno Le Maire, francouzský ministr financí, který chce, aby občané viděli reakci.

Neshoda vyjadřuje dlouhodobé rozpory mezi jižním a severním křídlem v EU. Italský ministr financí požaduje ve společném prohlášení odkaz na „koronabondy.“ To ovšem Nizozemsko tvrdošíjně odmítá, nechce jít cestou vydávání společného dluhu. Tvrdí, že dostupných nástrojů k řešení současné krize je dost.

Itálie také chce, aby se odstranily podmínky spojené s úvěry z Evropského stabilizačního mechanismu, což severní země odmítají.

Nizozemský ministr financí uvedl, že jeho země je „zcela absolutně proti vydávání společného dluhu“ a že chce, aby země, které využijí fond ESM, musely provést ekonomické reformy.

Další jednání má pokračovat ve čtvrtek 9 dubna.

Předseda euroskupiny a portugalský ministr financí Mário Centeno dále informoval o tom, že jednání probíhalo 16 hodin, ale konkrétní dohodu nepřineslo. Podle Centena „se k dohodě přiblížilo“.

Italský premiér Giuseppe Conti na konci března v souvislosti se sporem o dluhopisy (tzv. korona-bondy) řekl, že v případě, že EU nedovede dát odpověď na pandemii a na krizi, kterou pandemie přináší, přestává být smysluplnou.

Proti společným koronavirovým dluhopisům se staví a v minulosti stavěly například právě Nizozemsko, ale také Německo, Rakousko, Finsko nebo Estonsko. Nicméně nejde o nový spor, protože podobné téma eurozónu rozdělovalo už před deseti lety v souvislosti s finanční krizí a dluhovou krizí v Řecku. Náhražkou se stal tzv. Evropský stabilizační mechanismus, který vznikl v roce 2012.

Dočetli jste jeden z našich článků? Nezapomínejte, prosíme, na dobrovolné předplatné, které je příspěvkem k další nezávislosti a na fungování !Argumentu a také investicí do jeho budoucnosti. Více o financování zdola se dozvíte zde.