Přečetli jsme: Uznání Jeruzaléma jako hlavního města státu Izrael je strategická chyba, která významně posílí Turecko, Írán a nakonec i Rusko v regionu Blízkého východu. Proč?
Bývalý indický kariérní diplomat M. K. Bhadrakumar okomentoval pro noviny Asia Times rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa uznat Jerusalém za hlavní města státu Izrael. Podle něj tento krok hraje do not Íránu, Turecku a…Rusku. Proč?
Írán podle očekávání, píše Bhadrakumar, zaujal vůči Trumpově rozhodnutí tvrdou linii. V zemi proběhlo několik demonstrací proti rozhodnutí, prezident Rúhání a další vysocí představitelé rozhodnutí kritizovali. Nechyběla ani silná slova od velitele Islámských revolučních gard Alí Džafárího.
Nicméně byla to turecká reakce, která ukazuje na to, že se nám mění půda pod nohama. Prezident Erdogan použil nezvykle ostrý jazyk, když označil Izrael za „teroristický stát“. Erdoganova pozice je významná z několika příčin, míní autor.
Erdogan za volantem, Saúdi v defenzívě
Turecko nyní předsedá Organizaci islámské spolupráce (OIS) a ve středu zrušilo summit v Istanbulu. Což posazuje Erdogana za volant. Tradičně měla v organizaci silné slovo Saúdská Arábie, ale ta je nyní v defenzívě. Král Salmán a korunní princ Mohamed přitom pomohli Trumpovi a Kushnerovi. Je tu tedy možnost, že OIK přizná Jeruzalém za hlavní město Palestiny.
Turecko a Írán odmítají, že by město bylo hlavním městem Izraele. Írán mluví o „odporu“, Turecko ústy Erdogana o tom, že bude dál bojovat v rámci práva a demokracie. Rozdíl mezi oběma postoji je třeba vidět, ale stejně tak i stupeň jejich shody.
Obě země chtějí už dlouho, aby Saúdská Arábie přestala mít hlavní slovo na muslimském Blízkém východě. Nyní, s jeruzalémskou otázkou, musí mít Rijád obavy z toho, že spolupracuje s Izraelci či že tancoval dle not Trumpa.
Saudská Arábie zapadla do jemenské „bažiny“, kde prolévá „muslimskou krev“, takže naroste tlak, aby válku ukončila. Íránský prezident Ruhání v neděli sdělil dvě podmínky normalizace vztahů s Rijádem – první byl konec „klanění“ se Izraeli a druhou pak ukončení války v Jemenu.
Turecký Erdogan bude mít jeruzalémskou otázku jako platformu pro další strategický vzdor USA. Může jít tak daleko, že znovu přeruší vztahy s Izraelem.
Rozhodnutí s následky pro Sýrii
Je také jisté, že poškození prestiže a důvěryhodnosti USA na Blízkém východě bude mít důsledky pro situaci v Sýrii. Není tak překvapení, že byl Vladimir Putin v pondělí na návštěvě v Ankaře, kde mluvil z očí do očí s Erdoganem.
Erdogan je přitom, dodává Bhadrakumar, rozzuřený kvůli americké podpoře kurdských milic v Sýrii. Turečtí představitelé otevřeně hrozili, že uštědří USA lekci. Ani Turecko, ani Rusko (a ani Írán) nechtějí, aby americké armádní jednotky zůstaly v Sýrii s otevřeným koncem. Budou se snažit držet USA mimo prostřednictvím rozhovorů v Astaně.
Ministr zahraničí Ruska Sergej Lavrov vyloučil možnost, že by pod jakoukoliv záminkou, mohly Spojené státy získat přístup na syrské pobřeží Středozemního moře. Sdělil, že „Nejsou zde plány se Spojenými státy o tomto zvláštním regionu Sýrie (Idlib). Myslím, že je to totálně kontraproduktivní.“ Jinak řečeno, Rusko, Turecko a Írán nakonec rozhodnou, jak dlouho se bude americká přítomnost v Sýrii tolerovat.
Změna mocenské dynamiky v regionu
Mocenská dynamika se tak nejspíš bude měnit víc, než se dalo očekávat, míní Bhadrakumar, jelikož kauza Jeruzalém oslabí dál Saúdy. Ironicky, dává větší šanci na úspěch pro syrský mírový proces podle not Turecka, Ruska a Íránu. Erdogan v neděli řekl, že vidí americké rozhodnutí o Jeruzalému v kontextu dalších konfliktů na Blízkém východu.
Podle Bhadrakumara se ale mění i palestinská otázka, která se posouvá z arabského problému na muslimský, a to díky změně taktovky, kterou mocensky přebírá Ankara a Teherán. Je to něco, co si vždycky přál právě Írán. Tato skutečnost rámuje úpadek saúdského vlivu v regionální politice. A dá se tvrdit, že sektářská karta nemá nyní smysl jako pokus o to izolovat Írán.
Konečně, je třeba se ptát, komu vlastně prospělo Trumpovo rozhodnutí uznat Jeruzalém za hlavní město státu Izrael? Izrael je v pozici, kdy má jenom slova, pokusit se intervenovat v Sýrii je pro Izraelce sebevražda a jeho snahy o zatlačení Íránu neuspěly, hodnotí situaci Bhadrakumar.
Erdogan už slíbil, že summit Organizace islámské spolupráce (OIS) připraví cestovní mapu, která ukáže, že rozhodnutí přesunout ambasádu USA do Jeruzaléma se nebude realizovat lehce. Myslí to vážně. Jestli bylo americkým plánem dostat Saúdy na vedlejší kolej a prosadit mírový plán Jareda Kushmera, tak ho Erdogan „sestřelí“. Turecko, Írán a Katar jsou připraveny prosadit Hamás jako autentický hlas Palestinců.
Trump nesnáší prohrávat. A turecký prezident Erdogan si myslí, že Trump se snaží zavděčit svým evangelickým voličům. Pomůže to Trumpovi ve výhře? Prezidentské volby v USA v roce 2020 budou za dveřmi za pár let.
Články zveřejněné v sekci Přečetli jsme nemusejí vyjadřovat názor redakce.
Ilustrační obrázek: Autor – www.kremlin.ru (Oficiální webové stránky prezidenta Ruské federace), http://www.kremlin.ru/events/president/news/56152/photos/51380