Naděžda Bonaventurová sledovala rychlý vývoj v Itálii, kde nastal během čtvrtečního dne další obrat v politické situaci kolem nové vlády.
Poslední zprávy o obratu, který nastal ve středu v odpoledních hodinách, zatímco Matteo Salvini rozbouřil ovacemi dalších několik italských náměstí – v Sieně, v Pise, v Masse Carraře, a zatímco designovaný Cottarelli sháněl ministry do své vlády.
Cottarelli to při sestavování vlády zcela evidentně nemá snadné. Situace vázne na mrtvém bodě. Napadá mne otázka, který italský politik, který hodlá v politice strávit několik dalších let, vezme křeslo v dané situaci? Tedy, v situaci, kdy je celá Itálie na nohou na náměstích, proti sestavované vládě stojí naprostá většina parlamentu i senátu a prezidentovi hrozí zleva požadavek na obvinění (messa nello stato d’accusa) z porušení ústavy (tedy zahájení procesu, vedoucího k impeachmentu) a zprava sbírka podpisů pro uspořádání referenda o přímé volbě prezidenta, které by za současných okolností prošlo oběma komorami jako po másle?
Chápu to tak, že si prostě Di Maio a Salvini vzali prezidenta mezi sebe a očekávají, že ze situace vyvodí jediné možné důsledky, pokud si chce zachovat alespoň zbytek tváře.
Zatím Salvini hovořil a mimo jiné sdělil menší skupince mládeže kdesi vzadu na narvaném náměstí v Pise, že v roce 2018 jsme tady všichni antifašisté. Podle jeho slov jsou jediní fašisté, které v Itálii vidí, proklamovaní antifašisté. Pokud ho někdo uráží, ať to dělá dostatečně nahlas, aby mu bylo rozumět. Přitom má taková kritika slušně respektovat muže a ženy v pořádkových silách. V Římě se mezitím situace znovu otevřela: lídr Hnutí pěti hvězd Di Maio je zřejmě ochoten neobvinit prezidenta výměnou za návrat před nedělní odpoledne s tím, že za ministra ekonomiky bude navržen jiný důvěryhodný člověk z prostředí sympatizujícího s oběma vítěznými stranami. V tom okamžiku bylo z komentářů jasné, že drtivá většina voličů Salviniho ho vyzývá k návratu do Říma, aby společně s Di Maiem vládu prosadili a uskutečnili, protože už jednou hlasovali a v situaci, kdy se vítr zřejmě obrací, nemá smysl pokračovat ve volební kampani. A Salvini rozjetou kampaň přerušil, odřekl prozatím další náměstí a ve čtvrtek byl v Římě s Di Maiem.
Pokud má mít antiglobalistická politika úspěch, je třeba, aby se ke společnému postupu sjednotila antiglobalistická levice a antiglobalistická pravice, hovořící v zájmu drobných a středních domácích podnikatelů, jimž záleží na obrodě národní ekonomiky a její ochraně před totalitárními manýrami nadnárodních srostlic a propletenců globálních finančních a ekonomických zájmů.