Během 13 let bude 70 % voličů v belgickém městě jiného etnického původu než původní Belgičané. Je možné, že se tak vyřeší vlámsko-valonská otázka v Belgii.
Belgický deník La Libre ve čtvrtečním vydání (La Libre, 15/06/2018, tištěná verze) věnuje pozornost rostoucímu počtu obyvatel velkých belgických měst, kteří jsou jiného původu než původní národy Belgie, především tedy Vlámové a Valoni.
Deník v článku věnovaném (mimo jiné) tomuto tématu cituje profesora Hermana de Croo[1], otce belgického místopředsedy vlády Alexandra De Croo, který konkrétně Antverpám předpovídá, že během třinácti let bude jen v tomto velkém belgickém přístavu 70 procent voličů jiného etnického původu, než jsou původní Belgičané. Opírá se o statistiku, podle které je už dnes v Antverpách jiného než belgického původu 70 procent dětí mladších pěti let. Za oněch třináct let by tato etnicky „nebelgická“ populace měla mít v Antverpách zřetelnou početní převahu.
Herman De Croo k tomuto výsledku připojuje slova: „Bye bye, Monsieur De Wever!“, čímž nejspíš naznačuje, že vlámsko-valonské národnostní spory trvající v podstatě od založení belgického království v roce 1830 mohou být paradoxně vyřešeny někým „třetím“. Tedy někým, kdo se necítí být ani Vlámem ani frankofonním Valonem a postupně dosáhne v Belgii majoritní podíl na populaci.
Článek v deníku La Libre nese titulek sestavený z dalšího prohlášení profesora De Croo: „H. De Croo: Během následujících dvou generací bude starostou Antverp Turek, Marokánec nebo černoch“. Pokud jde o samotný Brusel, odhaduje De Croo, že v nejbližší době bude dobrá polovina z 19 starostů jednotlivých částí „regionu hlavního města“ tureckého nebo marockého původu. V té souvislosti deník připomíná několik osob, které skutečně v nedávné době dosedly do starostovského křesla ve významných městech evropského Západu. Jsou to například Turek Emir Kir, který od roku 2012 starostoval v bruselské části Saint-Josse. Dále Ahmed Aboutaleb, Marokánec v křesle starosty Rotterdamu. A konečně Sadiq Khan, Pakistánec, který obsadil post starosty Londýna.
+++
Rychle se zvyšující podíl obyvatel původem především z Blízkého východu nebo z Afriky (severní i subsaharské) je v Belgii dobře patrný. V zemi postupně roste počet obyvatel, který v současné době dosahuje jedenácti a půl miliónu. Přitom celá Belgie má rozlohu jen o málo větší než Morava s českou částí Slezska na severu, tedy něco málo přes 30 tisíc kilometrů čtverečních. Ještě před přibližně deseti lety měla Belgie o milión obyvatel méně. (Poznámka redakce)
[1] Herman De Croo, je profesorem práva na bruselské univerzitě a zároveň členem strany Open VLD a nejdéle působícím poslancem belgického parlamentu. Narodil se v roce 1937.
Články zveřejněné v sekci Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.