Experti se obávají možnosti jaderné eskalace prostřednictvím kybernetického útoku na satelitní a počítačové sítě.
Existenciální hrozba jaderných zbraní není něco, co je dnes považováno za bezprostřední ohrožení, píše Jeremy Hsu pro The Newsweek (vydání 07/09/2018). Je jednoduché zapomenout, že USA a Rusko na sebe míří tisíci jadernými zbraněmi, nynější kybernetické války ale vnášejí nový stav nejistoty i do této oblasti. Rusko, USA, Čína i další země se spoléhají na satelity a počítačové sítě, s jejichž pomocí kontrolují své jaderné arzenály. Satelity také pomáhají monitorovat aktivity rivalů, počítačové sítě přenášejí updaty statusů jaderných zbraní a koordinují cíle.
V době studené války se USA a SSSR držely od jaderných satelitů a počítačových systémů protivníka co nejdál. Takové gesto slušnosti je ale dnes spíš výjimkou.
Na tytéž počítače a satelity obsluhující jaderné zbraně se spoléhají i další konvenční zbraně a součástí moderního válčení se stávají kybernetické útoky. Je stále obtížnější rozpoznat kyberútok na konvenční zbraně od přípravy prvního jaderného útoku, píše se v článku.
Vojenští plánovači mají proto obavy, že by mohlo dojít k chybám, při kterých bude konvenční útok zaměněn za jaderný.
Příkladem může být napětí kolem Tchaj-wanu a Jihočínského moře – Čína by se mohla pokusit „oslepit“ region monitorující americké satelity, ale americké velení by mohlo dojít k závěru, že se Čína chystá k jadernému útoku na USA.
Aby došlo k riziku eskalace, kybernetické útoky nemusí být namířeny přímo na jaderné zbraňové systémy. Při zakončení Zimních olympijských her v roce 2018 americké velení uvažovalo o zahájení kybernetického útoku na severokorejskou armádu. Analytici se však obávali, že by to mohlo vést ke vzniku širšího konfliktu, včetně toho, že by Severní Korea svými jadernými zbraněmi zaútočila na Jižní Koreu nebo Japonsko.
Ví se jen málo o tom, jak by Spojené státy reagovaly v případě přímého kybernetického útoku na jaderné systémy. Vojenští plánovači musejí na takovou situaci najít odpověď během vojenských cvičení, doposud se ale jejich zájem koncentroval na konvenční zbraně.
Podle expertky na jadernou strategii Jacqueline Schneiderové jsou podobnosti s kybernetickými útoky na jaderné zbraňové systémy spojeny se snahou ukázat politikům, že kybernetické útoky jsou vážný problém.
Případné mezinárodní dohody o zákazu kybernetických útoků na kontrolní systémy jaderných zbraní bude v praxi těžké vynucovat, zatím ani neexistují. Státy se místo toho zaměřují na vlastní kybernetickou bezpečnost, na rychlé zjištění napadení důležitých počítačových systémů a jsou opatrnější ohledně zdrojů softwarových a hardwarových komponentů. Podle Schneiderové by se vedle digitalizace měly jako pojistky stále udržovat staré analogové systémy. Pružnost je podle ní asi tím nejlepším nástrojem k odstrašení kybernetické eskalace.
Články zveřejněné v rubrice Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.