Obě země jsou nekompatibilní a budou spíše soutěžit než spolupracovat.
Skutečnost, že Rusko a Čína společně cvičily na manévrech Vostok 2018, z nich nedělá spojence, píše pro magazín Time Ian Bremmer (vydání týden 24/09/2018). Bremmer se na začátku článku věnuje obecným charakteristikám ruského vojenského cvičení Vostok 2018 i tomu, že jde o největší cvičení od konce studené války. Jak míní, jednalo se o ruské cvičení s čínskou účastí, kam bylo také přizváno Mongolsko a Turecko. (Pozn.red.: Názor, který Bremmer prezentuje, patří k současnému západnímu mainstreamu. Podobný se objevil ale i na stránkách názorové sekce Al Jazeery.)
Ovšem bylo to také poprvé, kdy se čínská armáda účastnila ruského cvičení tohoto typu.
Obě země nesdílejí jen 2600 mil dlouhou hranici. Také spolupracují v rámci Šanghajské organizace spolupráce a naznačují tak připravenost čelit americkému vlivu ve střední Asii. Cvičení Vostok mělo vyslat stejný signál obou zemí, míní Bremmer.
Rusko a Čína mají celkem přirozené obchodní zájmy, hlavně v oblasti energií. V danou chvíli se Moskva ocitá pod sankcemi USA, Čína čelí clům ze strany USA, takže cvičení Vostok také vyslalo signál do Washingtonu: čím více budou obě země tlačeny do kouta, tím spíše budou společně spolupracovat.
I tak ale obě země zůstávají nekompatibilní pro spojenectví, míní Bremmer. Naopak jejich osudem je soutěž a ne kooperace. Každá z obou zemí chce mít hlavní slovo ve střední Asii. Čína zde značně investuje do infrastruktury, zatímco Rusko nemá podobnou ekonomickou atraktivitu v tomto regionu. Tím pádem Čína dominuje ekonomicky regionu, který je klíčový pro Rusko bezpečnostně.
I když chce Čína nakupovat energetické zdroje od Ruska, má více možností pro dodávky, než má Rusko zájemců. To znamená, že Peking drží silnější karty ve vyjednávání o cenách. Tyto nerovnováhy vedou k odlišnostem v zahraniční politice. Například s ohledem na spory mezi Íránem a USA bude mít Čína užitek z nižších cen energií, ale Rusko chce naopak vyšší ceny.
Čína má omezený zájem o spolupráci s Ruskem. Svůj vzestup spojuje totiž ne s vojenskou, ale hlavně ekonomickou silou. Rusko je jen 11. obchodní partner Číny. Takže je to oblast obchodních zájmů, která omezuje význam Ruska pro Čínu, míní Bremmer. I když se tedy Čína zúčastnila poslední ruské vojenské choreografie, která měla ukázat na sílu, tak čínská budoucnost záleží na vztazích s USA a se zeměmi EU. Na tom se nic nezměnilo, uzavírá článek.
Články zveřejněné v rubrice Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.