WWF se vyhýbá slovu kapitalismus, a tak svaluje odpovědnost na symptomy a ne na příčiny. Těžko se tak něco změní.
Nově zveřejněné zprávě WWF o stavu přírody se věnuje v kritickém článku Anna Pigottová ze Swansea University. Upozorňuje na to, jak se zpráva vyhýbá pojmu kapitalismus. O zprávě WWF jsme vás informovali.
Zpráva viní z vymírání divokých zvířat lidskou spotřebu, zatímco novináři udělali dost proto, aby tento vzkaz dál šířili. A není divu, když zpráva opakuje slovo „lidstvo“ celkem 14x a slovo spotřeba pak 54x. Jedno slovo ale ve zprávě chybí: kapitalismus. Jistě, že se to může zdát v situaci, kdy je 83 % ekosystému sladké vody na světě v kolapsu, sémantikou. Jenže autorka vidí schopnost pojmenovat problém jako podmínku pro to, věci skutečně vidět (a změnit).
Zpráva mluví o „kultuře“, „ekonomice“ či neudržitelném výrobním modelu, ale slovu kapitalismus, který je klíčový, se vyhýbá. Tím pádem ale nevidíme příčiny problému.
Hovoří se v ní o lidské spotřebě jako o příčině masového vymírání divokých zvířat, ale neukazuje prstem jasně na kapitalismus, který ke spotřebě evidentně přispívá. Kapitalismus, zvláště ten neoliberální, je ideologie nekonečného hospodářského růstu, který žene spotřeba.
Zpráva uvedla, že průmyslové zemědělství je jedním z největších příčin pro vymírání druhů. Je to ale, jak autorka dodává, praxe vytvořená kapitalismem. Biodiverzita a znečištění tento hospodářský model nezajímá, jeho hlavním zájmem je zisk a růst. Navíc samotná zpráva, jak si autorka všimla, dál reprodukuje kapitalistickou logiku mluvením o přírodě jako o „přírodních majetcích“ nebo „službách ekosystému“ (slovníku jsme si všimli také při informování o zprávě – pozn. red.).
Ovšem mluvení o spotřebě znamená také, že zpráva mluví o symptomech jako o příčinách. Může to také vést k tomu, že dojde ke svalení viny na „jednotlivé životní styly“ a nikoliv na mnohem složitější systém a instituce.
Pigottová dále upozorňuje na totalizující jazyk zprávy WWF, kde se mluví o lidstvu jako analytické jednotce. Média se toho hned chytla, ale je to velmi hrubé zkreslení. Samotná zpráva ukazuje, že odpovědnost nenese lidstvo jako takové, ale výše spotřeby faktické menšiny lidí na planetě, kteří ale způsobují nejhorší škody.
Počínaje uhlíkovými emisemi a konče ekologickým stopami má největší dopad 10 % nejbohatších lidí. Zpráva také nesleduje to, že důsledky této devastace přírody dopadají nejvíce na ty nejchudší lidi, tedy na ty, kteří sami nejméně přispívají k tomuto problému. Je zde nerovnost, která je typická pro kapitalismus a kterou zpráva zamlčuje jako endemickou součást kapitalismu. Použití slova „lidstvo“ vede pak k tomu, že nevidíme situaci tak, jak je. Zároveň vede k tomu, že se o lidech mluví jako o „zlu“, které má v nátuře konzumovat až do konce. Vede to k veřejné apatii, varuje Pigottová.
Slova dokáží o dost víc, než že by jenom připisovala vinu. Dokáží vytvářet a měnit příběhy, které pak pomáhají k tomu, abychom lépe rozuměli environmentálním otázkám. Slova jako „spotřeba“ a „lidstvo“ ale nabízejí zkreslený pohled na to, kdo jsme a kým bychom mohli být, míní dále.
Pojmenování viníka v podobě kapitalismu, tj. celé řady praxí a myšlenek, vede k tomu, že pochopíme, že nejde o permanentní nebo nevyhnutelnou podmínku pro to být člověkem. Dává možnost vidět, že věci by mohly být také jinak. Zpráva WWF volá po potřebě „kolektivního hlasu“ ke změně, ale ten nemá smysl v případě, že nedokáže najít ta správná slova. Dokud se budou vlivné organizace i lidé vyhýbat slovu kapitalismus jako příčiny masového vymírání, pak nebude možné změnit tragický příběh dneška.
Články zveřejněné v rubrice Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.