Migrace je politizována a medializována, ale není příčinou pravicového populismu. Stala se jen katalyzátorem dalších problémů.
Die Welt píše o tom, že v celé Evropě jsou na vzestupu pravicově populistické strany, jako důvod se udává příliv uprchlíků. Ale výzkumníci z univerzity v Drážďanech došli k jinému výsledku a doporučují změnu politiky.
Uprchlická krize ukázala latentní konfliktní linie mezi evropskými společnostmi, případně je zostřila, začíná ředitel výzkumného centra Mercator Hans Vorländer. Ano, ačkoliv je to častý argument, příliv uprchlíků není hlavní příčinou rostoucího úspěchu pravicových populistů, byl to jen spouštěč, tvrdí průzkum drážďanské univerzity. Kromě Německa byly do průzkumu zahrnuty další země, Itálie, Británie, Rakousko, Polsko i ČR.
Konfliktních linií je hodně a nelze je redukovat jen na jednu konkrétní příčinu. Jde o konflikty buď kulturní, nebo socio-ekonomické, anebo politické. Kvůli migraci jsou regionální a národní specifika viditelnější, mezi východem i západem v Německu, mezi severem a jihem Itálie, mezi centrem a periferií Británie. Uprchlická krize tedy není příčinou, je jen katalyzátorem populismu.
Roli prý hrají také předsudky vůči islámu. Kulturní konfliktní linie mezi etnocentricky národními a liberálně kosmopolitními hodnotami se projevuje i ve formě ekonomického strachu ze ztrát. Konflikty už tu byly před migrační krizí, ale nebyly artikulovány, vysvětluje Vorländer.
Dnes pravicoví populisté žijí především z tématu migrace, na veřejnosti i v médiích. Podstata problému ale ve skutečnosti není v počtu uchazečů o azyl, nýbrž v silné medializaci a politizaci tématu. Migrace je důležitá, ale „není to matka všech problémů“ (reakce na vyjádření Seehofera, pozn. redakce).
Výzkumníci se obzvláště zaměřili na Sasko. Není prý možné spojovat pravicový populismus v této spolkové zemi jen s ekonomickými strachy ze ztráty, souvisí i se silně pociťovaným útokem na etnokulturní hodnoty. Důležitou roli hraje osobní zkušenost deklasace, která je důsledkem změn po znovusjednocení. To by mělo vysvětlovat sílu AfD, která je v Sasku druhou nejsilnější stranou s 27 %.
Zastánci Alternativy pro Německo hovoří o „strachu ze znehodnocení vlastního života, vlastní kultury a společné identity jako základu kolektivní solidarity“, což se ovšem zdaleka netýká jen Saska. A AfD dokáže tyto obavy jasně pojmenovat a nahlas vyslovit. Například 39 % dotazovaných v Sasku souhlasilo s výrokem „muslimům by mělo být přistěhování do Saska zakázáno“.
Obecně vzato se postoj k přistěhovalectví ze zemí mimo EU nezhoršil. Výjimkou jsou země střední a východní Evropy. Pravicoví populisté prý přispěli k negativnímu vykreslení uchazečů o azyl a téma migrace jim skvěle slouží k mobilizaci obyvatel.
Výzkumníci dali i doporučení. Říkají, že populismus využívá strachů a obav, které vyplývají buď ze skutečné, nebo domnělé ztráty kontroly nad migračními pohyby. Což znamená, že strany by neměly sedat populistům na lep, ale měly by téma migrace pojímat chladně a věcně.
Články zveřejněné v sekci Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.