Vilém Z. Břevnovský vidí 41. sjezd ČSSD jako poslední sjezd této strany, která podle něj už zcela ztratila levicovou politickou orientaci.
Tak máme po sjezdu kdysi silné levicové strany, tedy ČSSD. Strany, která za předsednictví Miloše Zemana vstoupila do „Strakovky hlavním vchodem“, aby po 20 letech odešla vchodem pro personál za předsednictví Bohuslava Sobotky. Po volebním výprasku v roce 2017 zůstala strana v šoku, ze kterého ji začala až svými návrhy probouzet platforma Zachraňme ČSSD. Díky této iniciativě se podařilo uskutečnit sjezd počátkem roku 2018 a vypadalo to, že dojde k obnově názorové pestrosti uvnitř strany při zachování společného postupu vně strany. Z počátku to vypadalo tak, že se nové vedení, složené ze zástupců levice (Zimola, Foldyna a Fialová) a liberálního středu (Hamáček, Netolický, Onderka) budou schopni domluvit a postaví tak sociální demokracii zpět na obě nohy. Tato dočasná idylka však vydržela jen do léta a do rozdělení ministerských postů, a to především díky předsednictvu, kde si většinu udrželi pohrobci předsedy Sobotky. Levice z 5 ministerských pozic má pouze ministra zemědělství Tomana, zatím co liberálové (Hamáček, Staněk, Maláčová a Petříček) ovládli další čtyři. Po této akci, kdy se navíc kvůli šedé eminence soc. dem. s podivnými vazbami Pochemu, dlouhodobě nedařilo obsadit ministerstvo zahraničí, začal návrat ke starým pořádkům. V nich Sobotkovo vedení ČSSD od roku 2013 systematicky likvidovalo členy s levicovým myšlením a spíše naslouchalo TOP 09, Zeleným či Pirátům než svým voličům. Názorným příkladem bylo jednání ÚVV ČSSD po dalším volebním výprasku, kdy strana ztratila řadu zastupitelů a obhájila jen jeden senátní mandát. Většina diskutérů na ÚVV neřešila příčiny propadu, ale pořádala hon na tehdejšího místopředsedu Zimolu a přes něj na celou platformu Zachraňme ČSSD. Není tedy divu, že po této masáži, včetně masáže mediální, místopředseda Zimola odstoupil, protože nechtěl nechat dále špinit sebe ani členy ČSSD hlásící se k platformě. Tím byla levice téměř vytlačena z vedení ČSSD.
Nastal čas konferencí a od konferencí okresních přes krajské až po volbu delegátů na sjezd upevňovalo své pozice především spojenectví „neschopných a všehoschopných“. Nikdo nediskutoval o programu, nikdo neřešil důvody propadu ČSSD, nikoho nezajímaly nové stanovy, které omezují demokracii ve straně. Každý řešil jen funkce a to, aby byli zvoleni ti správní delegáti, kteří budou poddajní a neohrozí tzv. sjednocovací proces v ČSSD. Tento vyvrcholil téměř přesně 90 let po sjednocovacím procesu jiné levicové strany KSČ, která na svém sjezdu v roce 1929 provedla tzv. bolševizaci strany, tedy potlačení jiných než oficiálních názorů. Jak symbolické! Rozdíl je pouze v tom, že zatím co KSČ se bolševizovala na základě tlaku KSSS a Kominterny, tak ČSSD se sjednocuje pod tlakem nové EUrolevice, která má blíž k liberální pravici než k levici jako takové.
Jaký je tedy výsledek posledního (?) 41. sjezdu ČSSD? Levice jako taková, byla ve vedení ČSSD eliminována. Nahradila ji hegemonie městských liberálů, kteří raději řeší menšinová témata, než zájmy většinových zaměstnanců, důchodců a živnostníků. Ve vedení usedl ministr Petříček mající blízko k EU, NATO a neobanderovské Ukrajině, řízený nechvalně známým Pochem. Usedla zde ministryně Maláčová, zakladatelka feministických Oranžových klubů, pro kterou jsou ženy ze SDŽ málo feministické. Zasedl zde poslanec Veselý, který se stal poslancem díky tomu, že šel na ruku bývalému vedení Sobotky a spol. a který prodal za tento post svého krajského předsedu Zimolu. Zasedl zde Onderka, který původně koketoval s platformou, aby následně za svůj post své kolegy prodal. No a ještě nepříliš známý starosta Šmarda, který ani za ČSSD nekandidoval, aby tak aspoň trochu navodil dojem „názorové pestrosti“. Pokud se podíváme na nové vedení pohledem podpory jejich komunálních kandidátek ve volbách jsou fakta následující: Petříček, Maláčová – Praha – 2,87 %, Hamáček – Mladá Boleslav – 7,79 %, Onderka – Brno – 6,28 %, Šmarda – Nové Město na Moravě – 38,05 % (ovšem pozor nebyl lídrem kandidátky ČSSD, ale Lepší Nové město), Veselý – Písek – 11,31 %.
Suma sumárum, pečlivě vybraní delegáti sjezdu dokončili proces, který započal předseda Sobotka se svojí skvadrou v roce 2013, a přesměrovali, kdysi silnou levicovou stranu, která dokázala absorbovat levicové i středolevicové názory a témata na light verzi TOP 09, Pirátů a Zelených. Na stranu, která bude, jak vtipně poznamenal prezident Miloš Zeman, spolupořádat Prague Pride a já dodávám ještě hájit menšinové požadavky menšin, ale nebude již schopná srozumitelně oslovit své někdejší voliče, kteří mezitím utekli k ANO, SPD a Pirátům. Pro tyto voliče je ČSSD už prázdnou skořápkou. Bohužel.
Dovolím si na závěr trochu prognózy. Proces odlivu členů i voličů bude pokračovat. Odliv bude dle zaměření, voliči hledající nějaké jistoty a hlásící se k většině zaměstnanců, živnostníků a důchodců se přidají k nelevicovému hnutí ANO hlásajícímu sociálně demokratickou politiku, národně orientovaní voliči přejdou k SPD a ti městští liberálové budou raději volit kováře tedy Piráty, než ČSSD. Strana tak směřuje k nicotnosti, tak jak už se to stalo v 90. letech národním socialistům, když se spojily s liberálním Občanským hnutím a opustili tak své tradiční voliče. Smutný konec, kdysi silné a 140 let staré strany ČSSD se dá očekávat v krajských volbách 2020 a poslední tečkou budou sněmovní volby 2021.