Čína dramaticky uzavírá „inovační mezeru“ a američtí technologičtí experti varují před tím, že brzy předežene USA.
Během pár let se dramaticky změnil pohled na inovační schopnosti Číny, píše Christopher Scott pro Asia Times. Zatímco dříve padala otázka, zda Čína něco takového vůbec dokáže. Nyní padá jiná: jak to dělá?
Jenže pozice USA se mění jen pomalu, varuje Scott, experti tvrdí, že Čína za pár let tímto tempem USA předežene v inovační kapacitě. Scott se odvolává na novou zprávu, která pomocí 36 různých měření uvádí, že Čína buď rychle dohání, nebo prostě ohromně skočila dopředu.
ITIF (Information Technology and Innovation Foundation) se dívá například na procenta HDP, která jdou do výzkumu a vývoje, ale i na podíl high-tech výrobků v exportu. V jedné kategorii za druhou Čína dělá nesmírné pokroky, předhání USA a získává tržní podíl ve vysoce technologicky náročných odvětvích. Dokonce i v polovodičích – což je pro USA velké téma, neboť tam měla Čína zaostávat za USA nejvíce.
Právě asociace odvětví polovodičů vyzvala americkou vládu, aby zdvojnásobila své výdaje na investice do mikročipů. Také zdůrazňuje nutnost lákat talenty z celého světa, aby USA mohly zůstat konkurenceschopné. Nevypadá to ovšem, že americká vláda by nějak reagovala.
Americká administrativa nechce žádné dodatečné výdaje na inovace, naopak v řadě programů škrtá. Cíle obecně podporují, říká předseda ITIF, ale nechtějí tam dávat vládní zdroje. Očividně se jedná o nový ideologický přístup, který je v rozporu s minulým vývojem. V 60. letech to byla americká vláda, která se pevně rozhodla, že bude investovat více do výzkumu a vývoje než zbytek světa – a taky se to vyplatilo.
Vládní podpora samozřejmě není vše. I Čína musí řešit řadu problémů, které jsou spojeny s jejím přístupem „shora dolů“. Viceprezident pro odvětví polovodičů se domnívá, že největší úspěch měly čínské firmy, které neměly takový prospěch z vládních dotací.
Například nejúspěšnější čipová firma je bezesporu HiSilicon, což je pobočka Huawei, a ty podporu nemají. Jenže i Goodrich, předseda asociace polovodičů, musí přiznat, že inovace polovodičů, díky kterým USA v 80. letech získaly náskok, byla spoluprací soukromého a veřejného sektoru.
Tehdy byl motivací velký pokrok, kterého dosáhlo Japonsko.
Přístupy, jak řešit čínskou inovační vlnu, se liší. Jedni chtějí podporu domácích inovací, druzí ovšem chtějí zakázat Huawei.
Jenže zástupci průmyslu se ze zákazu Huawei a ZTE neradují. Nakonec by to poškodilo americké výrobce čipů a ne Huawei. Jestliže chtějí zvýšit tržní podíl, není větší trh než čínský. Čína by si rychle mohla obstarat čipy v Jižní Koreji či Japonsku, ale americké polovodiče by už tržní podíl v Číně nikdy nezískaly.
Co také dělá starosti zástupcům těchto moderních odvětví je, že USA nechce lákat talenty do USA. Trumpova administrativa jede dle „buy American“ nad „hire American“, a nechce rozšířit víza typu HB-1, které nabízejí zahraničním vysokoškolákům možnost zůstat v USA.
Články zveřejněné v rubrice Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.