Dossier: Google prohledává všechny e-maily svých uživatelů, aby vytvořil seznam všech jejich nákupů, rezervací a předplatného. Amazon sbírá velké množství dat a jeho virtuální asistentka Alexa špehuje uživatele.
Google shromažďuje mnoho údajů o tom, co kupují jeho uživatelé. To se děje bez ohledu na to, kde nakupujete. Pokud obdržíte potvrzení o nákupu na svůj Gmail, Google to ví.
Když navštívíte stránku <myaccount.google.com/purchases>, můžete vidět seznam svých nákupů, které jdou i několik let nazpět. Zde najdete všechny nákupy provedené na Amazonu a u mnoha dalších online prodejců, stejně jako cestovní rezervace a předplatné.
Google řekl CNBC, že seznam online platebních transakcí je viditelný pouze uživateli. „Tyto informace můžete kdykoli smazat. K zobrazování reklam nepoužíváme informace ze zpráv ve službě Gmail,“ řekl mluvčí. Způsob, jak zabránit Googlu sbírat data zřejmě není. Společnost říká, že nepoužívá Gmail k personalizaci reklam a nepředává data inzerentům. Většina uživatelů Gmailu neví nic o seznamu všech svých nákupů. A i když to tedy není využíváno pro reklamy, je znepokojující, že aniž by se Google ptal, shromažďuje záznamy o nákupech svých uživatelů po celá léta.
Aby mohla společnost Google sestavit seznam nákupů, musí analyzovat všechny e-maily uživatele. Google bude prohledávat každý jednotlivý e-mail dle určitých znaků, aby se ujistil, že jde o platební proces. Pokud má Google k dispozici technologii pro vyhledávání všech e-mailů týkající se nákupů, může společnost Google také vyhledávat e-maily pro jakákoli další témata a vytvářet odpovídající seznamy dat. Mechanismus, infrastruktura a metodika pro skenování a analýzu všech příchozích e-mailů jsou samozřejmě ve společnosti Google používány. Přidání dalších kritérií je jen otázkou úpravy parametrů.
A jak je na tom se sběrem dat a ochranou soukromí Amazon?
Alexa od Amazonu lže a špehuje uživatele
Není divu, že Amazon používá Alexu k poslechu konverzací lidí. To je jen další signál, že se posouváme do éry, ve které není naše soukromí již chráněno, napsal v dubnu Martin Muno pro Deutsche Welle.
Pokud se zeptáte virtuální (hlasem aktivované) asistentky od společnosti Amazon, Alexy, zda vás špehuje, zařízení odpoví, že ne a dodává, že vaše osobní údaje jsou pro něj velmi důležité. Ale pak jsme se dozvěděli pravdu: Amazon nechává své zaměstnance poslouchat a přepisovat každý den tisíce rozhovorů z Alexy, aniž by to uživatelé věděli. Podle společnosti Amazon to pomáhá zlepšovat spokojenost zákazníků.
Je zřejmé, že Amazon si myslí, že zkušenosti zákazníků jsou důležitější než jejich soukromí, protože nejenže zaznamenávají „oficiální“ požadavky Alexy, ale podle agentury Bloomberg také lidi, kteří zpívají ve sprše, děti volající o pomoc a dokonce i to, co znělo jako sexuální útok.
Vedoucí pracovníci Amazonu neukázali žádné výčitky svědomí při porušení německého zákona o důvěrnosti telekomunikací, který je kodifikován v ústavě. A nezdá se ani, že by je obtěžovalo masivně porušovat právo na informační sebeurčení, které potvrdil německý Nejvyšší soud. To je jedna strana skandálu.
Uživatelé se také zdají být lhostejní. Vypadá to, že mnoho lidí je tak líných a spoléhajících se na hlasem aktivovaného internetového asistenta, že se nestarají o to, že by se do veřejné sféry mohly dostat soukromé nebo dokonce intimní konverzace.
Příklad Číny ukazuje, jak ztráta soukromí lidí v kombinaci s velkými daty (big data) může vytvořit celkový systém dohledu. Země nedávno začala zavádět tzv. sociální kreditový systém, který umožňuje komunistickým vládcům určit, kdo je a kdo není vzorovým občanem, a potrestat jej.
Příklad: čínským občanům, kteří půjdou přes silnici na červenou nebo budou kritizovat komunistickou stranu, může být zakázáno používat určité druhy dopravy nebo posílat své děti do určitých škol.
I když se zdá nepravděpodobné, že by státy EU někdy přijaly takové orwellovské systémy, měli bychom být opatrnější, co se týká našich soukromých údajů. Protože, jak nás poučil skandál s Alexou, nevíme, kdo by mohl naslouchat. Jediná věc, kterou víme: Alexa nám celou dobu lhala, na našem soukromí jí vůbec nezáleží.
Všemohoucí Amazon
Žádná společnost neukládá více dat než Amazon, bývalý online prodejce knih. Šéf Amazonu Jeff Bezos se stal nejbohatším mužem na světě. Každé druhé euro v online obchodování se utratí u Amazonu. Chystá se IT gigant s jeho nezmenšeným růstem obrátit náš ekonomický systém vzhůru nohama?
Amazon je stroj, který dokáže současně pozorovat, porovnávat a analyzovat více než 300 milionů lidí po celém světě. Společnost není jen tržištěm, supervizorem trhu a poskytovatelem stále více služeb a spotřebních předmětů – kontroluje také všechny datové toky na tomto trhu a využívá je ve svůj prospěch.
Kdo má podezření, že jediné kliknutí na stránku Amazonu předá informace společnosti, které zaplní vytištěnou stránku A4? Rozhovor s Alexou, sledování streamingové nabídky na Amazon-Prime, objednání zeleniny přes Amazon-Fresh – to vše dohromady vytváří celou knihovnu informací o každém zákazníkovi.
Skupina sbírá vše, ale už prostě neuvádí, jaké závěry z ní čerpá. Co by bylo možné, kdyby byly přidány údaje z jiných nových obchodních oblastí? V USA působí Amazon také ve zdravotnictví a pojišťovnictví a policisté používají software pro rozpoznávání obličeje k vyhledávání hledaných osob.
Pozn.: Ve filmovém dokumentu z dílny Deutsche Welle vystupuje mimo jiné eurokomisařka pro hospodářskou soutěž Margrethe Vestagerová, Viktor Mayer-Schönberger (spoluautor knihy Big Data: Revoluce, která změní způsob, jak žijeme, pracujeme a myslíme; vydalo nakl. Kosmas v roce 2014) a internetová aktivistka Katharina Nocunová, která o svých zkušenostech s nakupováním na Amazonu napsala knihu.
Jak prodáváme naši svobodu velkým koncernům
Pamatujete si, co jste hledali na Amazonu před rokem? Internetová aktivistka Katharina Nocunová požádala o svá uživatelská data a zjistila, jak moc toho ví koncern o svých zákaznících.
Při rešerších pro svoji novou knihu „Die Daten, die ich rief: Wie wir unsere Freiheit an Großkonzerne verkaufen” chtěla vědět, jaká uživatelská data nahromadila jako zákaznice Amazonu. Tak požádala společnost o informace ohledně osobních dat (koneckonců má na to podle Spolkového zákona o ochraně osobních údajů právo).
Ze zaslaných záznamů se Katharina dozvěděla nejen datum svého prvního nákupu (21. srpna 2008 ve 2:32 hod) a přehled všech objednávek za posledních devět let, ale zjistila také, že byla zaznamenána veškerá kliknutí: tzv. „Clickstream“ zabral tabulku s 15 365 řádky.
Každý řádek má 50 sloupců. Zaznamenán byl čas, kategorie produktu, číslo položky; webové stránky, které byly vyvolány před a po Amazonu; jestli něco vložila do nákupního košíku; webovou adresu, ze které vyvolala Amazon, za kolik milisekund prohlížeč načetl potřebnou stránku, nastavení jazyka, zda jbyla připojena přes PC nebo mobilní telefon, ve které zemi pravděpodobně byla – dle její IP adresy a využívaném poskytovateli internetových služeb.
Amazon je jedním z největších online tržišť na světě, můžete si tam koupit téměř všechno. Namísto namáhavého porovnávání produktů u spousty jednotlivých poskytovatelů, směřuje mnoho lidí přímo do Amazonu. Informace, které byly dříve rozptýleny mezi více dodavateli, se nyní sbíhají do jednoho profilu zákazníka.
K tomu se mohou přidat data z domácí videoslužby, Kindle a hlasem ovládané asistentky Alexy. Čím více necháme pronikat společnost do našich životů, tím důležitější je získat přehled o tom, co o sobě odhalujeme.
Knižní tipy k tématu:
Katharina Nocun: Die Daten, die ich rief – Wie wir unsere Freiheit an Großkonzerne verkaufen, 2018
Soshana Zuboff: The Age of Surveillance Capitalism – The Fight for a Human Future at the New Frontier of Power, 2019
Thomas Ammann, Stefan Aust: Digitale Diktatur, 2016
Glenn Greenwald: Die globale Überwachung, 2015
Články zveřejněné v rubrice Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.