Pošramocené vztahy mezi Tbilisi a Moskvou se prudce zhoršily díky pouličním protestům opozice s protiruským obalem a domácími příčinami.
Od 20. června proběhla v Gruzii série protestů, které měly zjevně protiruský charakter, píše pro ruský deník Gazeta.ru Alexander Bratěrskij. Prezidentka země Salomé Zurabišviliová považuje právě Moskvu za toho, kdo ze zostření vnitrostátní situace v Gruzii bude těžit. Přesto si ale Zurabišviliová myslí, že daná situace by neměla ovlivnit ruský turismus do Gruzie.
Hned po začátku konfliktu Zurabišviliová zaujala postoj, který odpovídal protiruským náladám. Rusko nazvala „nepřítelem a okupantem“ a obvinila Rusko, že nese odpovědnost za nepořádek v zemi.
Vstřícná slova o ruském turismu přišla až poté, co ruský prezident Vladimir Putin podepsal dekret, kterým od 8. července zakázal ruským leteckým společnostem lety do Gruzie. Jde o dočasné opatření, které ale naznačuje, že Kreml je naladěn na tvrdá opatření, míní Bratěrskij.
Příčinou protestů v Tbilisi se stal příjezd ruských poslanců do země při příležitosti Meziparlamentního shromáždění pravoslaví. Jde o organizaci, která v roce 1993 vznikla z řecké iniciativy a sjednocuje členy parlamentů z celkem 25 zemí. Členy delegací přijímali v Gruzii na parlamentní úrovni, což se týkalo i ruské delegace a poslance Dumy Sergeje Gavrilova. Gruzínskou opozici rozčílilo, že Gavrilov se při jednání posadil do křesla předsedy gruzínského parlamentu. Gavrilov sám sdělil, že mu místo bylo přiděleno gruzínskými organizátory.
Podle expertů se tato událost stala záminkou pro eskalaci domácích politických sporů mezi stranou Gruzínský sen oligarchy Bidziny Ivanišviliho a opozicí, kterou představuje strana Jednotné národní hnutí spojovaná s exprezidentem Michailem Saakašvilim, exponentem konfliktu s Ruskem v roce 2008.
Právě vzpomínky na krátkou válku s Ruskem v roce 2008 budí podle amerického politologa Thomase de Waala negativní reakce – především vůči lidem spojovaným s politickou elitou Ruska. Ovšem vedle toho de Waal považuje incident s Gavrilovem za pouhou opoziční záminku ke změně politického režimu v Gruzii. Politolog dodal, že mezi Zurabišviliovou a Saakašvilim panují antagonistické vztahy a obě politické síly jsou hluboce polarizovány. Opozice viní vládnoucí stranu ze špatné ekonomické situace v zemi a rozehrává přitom protiruskou notu, míní politolog.
Oslovený gruzínský expert Georgi Kanašvili s tímto názorem souhlasí, píše dále článek. Jednotné národní hnutí se podle něj snaží využít příležitosti. V roce 2003, připomíná se dále v textu, se Michail Saakašvili také dostal k moci „útokem“ na parlament, kde zrovna vystupoval tehdejší prezident země Eduard Ševarnadze.
Nynějších protestů se Saakašvili aktivně neúčastní, je na Ukrajině, kde se chystá na parlamentní volby. Nicméně jeho bývalý poradce Nikoloz Melia patří k lídrům protestujících, kteří se snažili vpadnout do gruzínského parlamentu. Policie proti protestujícím použila vodní děla a slzný plyn, obdobně jednala i dříve při rozhánění protestů vláda Michaila Saakašviliho.
Taktická výhoda je na straně opozice, předseda parlamentu za Gruzínský sen Irakli Kobachidze v reakci na dění rezignoval. (Kromě toho vládnoucí strana ustoupila opozici ohledně úprav volebního zákona v Gruzii. Pozn. redakce) Jsou tu ale obavy, že se protesty, které začaly i v Batumi, turistické „Mekce“ Gruzie, dostanou mimo kontrolu.
Události vyvolaly negativní reakci v Kremlu, který jednal tvrdě. Zdá se, že stačilo pár dní, aby se pozitivní kroky v rusko-gruzínských vztazích narušily. Přestože obě země ještě neobnovily diplomatické vztahy, vedly velmi intenzivní dialog o normalizaci vztahů a o humanitárních a ekonomických otázkách, nejednalo se pouze o problému Abcházie a Jižní Osetije. Rusko jejich nezávislost uznalo, Gruzie obě území vidí jako „okupovaná Ruskem“.
S normalizací vztahů byl spojen nárůst ruského turismu do Gruzie. V roce 2018 se jednalo o 1,7 milion Rusů.
60 milionů dolarů v roce 2018 z celkem 1,2 miliardy dolarů činily v Gruzii ruské investice. Není to vysoká částka, ale je mimořádná s ohledem na to, že obě země nemají diplomatické vztahy. Ovšem právě ekonomická aktivita Ruska vadí současné politické pozici.
Velkou odpovědnost má nyní prezidentka Zurabišviliová, která se musí snažit udržet situaci v Gruzii stabilní. Současná prezidentka má diplomatické zkušenosti, většinu života prožila ve Francii. Při setkání se zahraničními diplomaty a představiteli EU však Zurabišviliová prohlásila, že „není těžké uhodnout, kdo destabilizuje situaci v Gruzii“.
Bratěrskij v článku píše, že taková vyjádření těžko mohou být základem pro obnovení dialogu mezi Tbilisi a Moskvou, spíš povedou ke zhoršení situace. Obě země mají své „jestřáby“ stále žijící rokem 2008.
Gruzínští diplomaté nyní začali v Evropě kampaň, která má přilákat místní turisty k pobytu v Gruzii – náhradou za Rusy. V Dánsku dokonce Gruzii prezentují jako zemi, kterou „Putin nenávidí nejvíc“.
Články zveřejněné v rubrice Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.