Martin Kadrman (ASORKD) komentuje okolnosti a možné dopady kauzy ministra kultury Antonína Staňka.
Ještě donedávna byl označován za nevýrazného a neviditelného ministra. Stačila odvolání dvou ředitelů organizací, nůž do zad od vlastních stranickými kolegů, čehož jako obvykle brilantně využil prezident Miloš Zeman a z Antonína Staňka, tedy těchto dvou mužů, jsou jazýčky na vahách, které určují osud stávající vlády, aniž by je to samotné oslabilo. Ba naopak! Politika je prostě geniální řemeslo!
Ani prezident Zeman, ani ministr Staněk, dovolím si říci, nečekali, co jinak nezajímavé ministrovo rozhodnutí na politické scéně způsobí.
Pojďme si zaspekulovat. Co když na počátku všeho nebyla Zemanova pomsta Fajtovi, jak se opoziční strany a obecně řečeno „kavárna“ domnívají? Co když důvodem bylo něco prozaičtějšího – peníze? Co když jeden ze Staňkových náměstků tlačil na Jiřího Fajta, aby plánovanou rekonstrukci Veletržního paláce za více než tři miliardy korun začal přizpůsobovat tak, aby z akce také něco zbylo?
V kuloárech se říká, že již před mnoha měsíci jeden z bývalých blízkých spolupracovníků Jiřího Fajta začal některé vysoké úředníky ministerstva kultury zásobovat tipy, na čem Fajta „uvařit“. A mezi nimi byly dnes všeobecně známé Fajtovy milionové odměny. Vědělo se, že Staněk marně hledá téma, kterým by pronikl do širšího veřejného povědomí, přičemž jediný, kdo mohl Fajta odvolat, byl právě on. A ministr se nenechal dlouho přemlouvat. Odvolání ředitele, jehož projekty realizované mimo Národní galerii Praha, mnohdy končily obrovskou ekonomickou ztrátou bylo nabíledni.
Co však Staňkovi zřejmě nedošlo a bylo mu zřejmě při rozhodování taktně zamlčeno, byly dvě skutečnosti. Stejné odměny Fajtovi v minulosti podepisoval Staňkův předchůdce Daniel Herman. A pokud ministerstvo tehdy na vyplácení těchto odměn nevidělo nic špatného a trestného, proč by to po Staňkově nástupu najednou trestné být mělo? Navíc, když tato mzdová „přilepšení“ si podepisují snad všichni ředitelé kulturních institucí v celé zemi již více jak dvě desítky let? O tom, že by odměny mohly být Fajtovi osudné, vědělo vedení ministerstva řadu měsíců a čekalo se jen na to, až na konci roku Fajt vystaví fakturu a pak spadla klec.
Fajt však není hlupák, a tak odměny zdůvodnil odborným autorským dohledem pro osm výstavních projektů. A v sousloví „odborný autorský dohled“ tkví jádro pudla!
Pokud spor skončí u soudu, jakože tam bezesporu skončí, těžko bude ministerstvo či přímo Antonín Staněk dokazovat, že odborný autorský dohled Fajt nevykonával. Pod tento všeobecný a nic neříkající termín schováte vše. Například i cestu do zahraničí, abyste dohlédl na osvětlení obrazů, protože pokud by byly nasvíceny jinak, z jiného úhlu, jejich vnímání návštěvníky by mohlo být jiné a obrazy by dostaly zcela jiný význam, než který malíř zamýšlel. Nebo hodiny času strávené výběrem vhodných obrazů pro výstavu, protože pokud by nebyly vhodně zvoleny, výstava by dostala zcela jiný smysl a návštěvník by odcházel se zcela jinými dojmy a pocity, než jak autor plánoval.
Tedy stručně, tuto bitvu ministerstvo vyhrát nemůže a Staněk zřejmě posloužil jen jako vhodný nástroj k odstranění ředitele, který překážel ekonomickému rejdění starých ministerských kádrů. Až mu to dojde, pokud mu to tedy již nedošlo, neudělá nic. Chrání je zákon o státní službě.
Povyku, který Fajt spustil a jehož se ochotně kavárna včetně opozice chytila, se zaleklo vedení ČSSD. Jinak než vražení kudly do zad rozhodnutí předsednictva nazvat nelze. Ne, že by takové jednání bylo v této nejstarší politické straně ojedinělé. Ale kudly do zad se dosud vrážely spíše proto, že se dotyčný nechtěl dělit. Ale vrazit kudlu do zad ministrovi jen ze strachu… Existuje něco více ponižujícího? Ponižujícího jak pro ministra, tak pro předsedu strany?
Ze Staňka, který dosud rétorickými schopnostmi neoplýval, ba dokonce nebyl díky nulovému charisma zapamatovatelný, se přes noc stal hráč, který k překvapení všech sehrává a ještě bude sehrávat velmi zajímavou roli.
Diváci, kteří sledovali sněmovní jednání o nedůvěře vládě, mohli na vlastní oči vidět ministra Staňka obhajujícího svou dosavadní činnost. Už to nebyl ten vysmívaný Staněk, který neumí mluvit a když mluví, tak nejistě. Za řečnickým pultem stál sebevědomý ministr, který si za svými personálními rozhodnutími stojí, ví, proč je udělal a nehodlá na nich nic měnit. A přiznává, že není dokonalý a že udělal spoustu chyb. A této řeči konečně volič rozumí!
Vedení ČSSD přivedlo doslova k šoku usnesení kulturní komise ČSSD, která na svém posledním zasedání plně podpořila Staňka ve funkci a vyjádřila nesouhlas s požadavkem na jeho odvolání. Vedení udělalo vše proto, aby se toto usnesení určené grémiu strany nedostalo na krajské či okresní sekretariáty. Vnitrostranický obraz Staňka by se mohl nebezpečně změnit. V obdobném duchu se nedávno vyjádřila stranická krajská organizace Jihočeského kraje.
Předseda Jan Hamáček tak dostává jednu facku za druhou. Naposledy od samotného Staňka, který řekl, že pokud podají členové vlády za ČSSD demisi, on ji podávat nebude, protože ji již jednou podal a prezident ji odmítl.
Je zřejmé, že ať dnešní jednání s prezidentem dopadne jakkoliv, Staněk i dál zůstane ve funkci. Jediné, co by ho mohlo ohrozit, jak naznačil prezident Zeman, by bylo odložení trestního oznámení, které na Fajta ministerstvo podalo. Ale to může trvat několik měsíců a pak? Pak už to nikoho nebude zajímat. A Zeman vytáhne sto jiných důvodů, proč Staňka ve funkci ponechat. A že to budou důvody bezesporu oprávněné, na to můžete vzít jed!
Vidíte? Mnohdy velké věci, jako je odchod strany z vlády a zesměšnění již tak směšného předsedy vládní strany může způsobit nenápadná, leč v českých luzích a hájích obvyklá maličkost…