Dossier: Masový cestovní ruch, nadměrný rybolov, znečištění, těžba ropy a boom výletních lodí ohrožují oblíbenou prázdninovou destinaci mnoha Evropanů.

Středozemní moře v nás často evokuje nejkrásnější pocity z dovolené. Ale to je jen jedna strana mince: investigativní dokument odhaluje odvrácenou stranu a upozorňuje na současná nebezpečí, která vážně ohrožují Středomoří. Filmový dokument TV ARTE z roku 2017 se ptá, zda může být zabráněno katastrofě obklopující největší vnitrozemské moře na světě.

Vnitrozemské moře v současné době zažívá skutečný boom. Představuje jen 1 % světových vod, ale přitahuje každý rok 300 miliónů návštěvníků. A čísla explodují: odhaduje se, že do roku 2030 to může být přibližně 500 milionů hostů. Počet obyvatel na pobřeží se stále zvyšuje: ze současných 150 milionů se očekává, že za 20 let dojde k nárůstu na 250 milionů.

Středomoří se také stalo druhým nejoblíbenějším výletním cílem po Karibiku. 27 milionů cestujících z celého světa se plaví po Středozemním moři. Pak jsou zde kontejnerové lodě, jejichž počet se od rozšíření Suezského průplavu více než zdvojnásobil. Znečištění ovzduší prudce vzrostlo. (Hustotu provozu ve Středozemním moři lze sledovat online na webu Marine Traffic).

Stále větším problémem se stává i těžba ropy. Pokud budou realizovány připravované projekty, bude 40 % mořského dna vydáno ropným firmám.

Autoři poukazují na hrozící kolaps pobřeží ve středomořských zemích, jako je Španělsko, Francie, Itálie a Řecko, ale také v Černé Hoře. Hovoří s odborníky i zúčastněnými stranami a hledají řešení, jak zachránit oblíbenou prázdninovou destinaci Evropanů.

Dokument lze zhlédnout na webu TV ARTE do 6. září 2019 (k dispozici německá a francouzská verze s titulky) nebo na YouTube.

Okružní plavby

Ze zprávy „Cruise Activities in MedCruise Ports: Statistics 2018“ (ke stažení na webu) vyplývá, že v roce 2018 dosáhl celkový počet cestujících na výletních lodích v přístavech MedCruise 28,04 milionů, což představuje rekord v historii sdružení. Jak vidíme v grafu na str. 14, v roce 2000 to bylo jen 8,62 milionů.

Boom v sektoru okružních plaveb zažívá zejména Španělsko. V roce 2018 zaznamenalo rekord 10,1 milionů cestujících, zatímco v roce 1992 to bylo pouze 480 tisíc.

TOP 10 nejdůležitějších přístavů pro výletní lodě v letech 2013–2014: Barcelona (Španělsko), Civitavecchia (Itálie), Benátky (Itálie), Southampton (Velká Británie), Baleárské ostrovy (Španělsko), Marseille (Francie), Neapol (Itálie), Las Palmas (Španělsko), Pireus (Řecko), Savona (Itálie).

Benátky: Záplava turistů a obří výletní lodě

Na světě je pravděpodobně jen málo měst, která jsou krásnější – ale také málo těch, která jsou tak ohrožena cestovním ruchem. Každý rok přijíždí do Benátek asi 30 milionů turistů. Až 130 000 jich je denně ve špičkách v laguně, téměř třikrát více než obyvatel. Každou hodinu výletní lodě přivážejí tisíce lidí přímo na ostrov. Město je zaplaveno turisty. Původní obyvatelé opouštějí hromadně centrum. Během jedné generace se počet obyvatel snížil téměř o třetinu.

Obyvatelé Benátek dlouhodobě proti vjezdu obřích výletních lodí protestují. Dne 2. června došlo ke kolizi velké výletní lodi MSC Opera s menším plavidlem. Několik tisíc lidí následně vyšlo do ulic a požadovalo zákaz vjezdu pro velké výletní lodě do kanálu Giudecca, který vede k náměstí sv. Marka. K další nebezpečné situaci došlo v červenci za špatného počasí, tentokrát se jednalo o loď Costa Deliziosa. Hrozilo, že narazí do břehu.

Není to ovšem jen masová turistika, co ohrožuje Středomoří, další riziko představuje znečištění z průmyslových oblastí podél pobřeží.

Průmyslové znečištění

Jak zazní ve videu (od 1:05:30) znečištění Středozemního moře není ničím novým. Prázdninoví hosté si chtějí ale svoji dovolenou užít a nechtějí nic vědět o tom, že škodlivé látky ze zemědělství a továren končí v moři. K nejvíce znečištěným oblastem v Evropě patří záliv Étang de Berre ve Francii, kde se nacházejí ropné rafinérie, chemický průmysl a kovoprůmysl.

V pobřežních státech v severních oblastech Středomoří jsou stará průmyslová zařízení lépe kontrolovaná, ale ne vždy jsou předpisy dodržovány. Tak se i nadále dostávají do řek, jako je Rhôna nebo Pád, škodlivé látky a pokračují dále do moře.

Tunisko: Továrna na fosfáty a ekologický skandál jen 80 km od Djerby

V jižní části Středomoří se tlak na životní prostředí dramaticky zvýšil a to kvůli hospodářsky rozvíjejícím se zemím. Nové (pro životní prostředí škodlivé) průmyslové oblasti vznikají v Tunisku, Alžírsku a Libyi. Důsledky jsou katastrofální.

Na jihu Tuniska, pouhých 80 km od pláží Djerby, se nachází ve městě Gabès průmyslová oblast, kde se zpracovává nejdůležitější surovina Tuniska: fosfát. Z fosfátu se vyrábí umělé hnojivo a vyváží se do Evropy a celého světa. Odpadní látky z produkce jsou odváděny do vypouštěcího kanálu a končí v moři, kde jsou zdrojem znečištění.

Tzv. fosforová sádra (Phosphorgips) je odpadním produktem při výrobě fosfátů a obsahuje např. zbytky těžkých kovů či malá množství radioaktivních prvků jako je uran nebo radium. Jak uvedly v únoru noviny Neue Zürcher Zeitung, končí denně až 14 000 tun jedovaté fosforové sádry ve Středozemním moři, ročně to dělá 5 milionů tun.

Gabèský záliv je již klinicky mrtvý, říká expert z ekologického projektu financovaného EU. V okruhu asi dvaceti kilometrů už nic neroste. Rybáři v regionu musí jet daleko, aby měli vůbec něco v síti. Mrtvé ryby a želvy jsou vyplavovány na pláž.

Když byla v roce 1972 státem vlastněná továrna na fosfáty (Groupe Chimique Tunisien, GCT) v Gabèsu otevřena, tehdejší prezident Habib Bourguiba slíbil obyvatelům prosperující krajinu a ekonomický zázrak na jihu Tuniska. Dnes je město pod mrakem průmyslových výparů. Ve vzduchu je cítit kousavý čpavek, pláž jediné oázy u moře Chatt Essalam je černá. Některé palmy u cesty jsou vyschlé. Mnozí obyvatelé to považují za největší ekologický skandál ve Středomoří.

„Zemře“ Středozemní moře za 30 až 40 let?

Jak upozornili vědci již v roce 2012, průběh znečištění je tak extrémní, že Středozemní moře by mohlo být za 30 až 40 let mrtvé. Znečištění je obzvlášť silné v blízkosti větších měst nebo poblíž ústí řek. Proudy také hrály velkou roli. Odpadky jsou tedy smeteny a postupem času se rozpustí v malé částice. Ty přistály v potravinovém řetězci – a tedy skrze ryby na našich talířích. Nakonec jíme vlastní pytle na odpadky.

Články zveřejněné v rubrice Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.