Zvýšená poptávka po zlatě vede v Amazonii k nárůstu ilegální těžby zlata, která ničí prales, otravuje vodu a devastuje indiánské komunity.
Díky vysokým cenám zlata na světových trzích a spekulacím ohledně možnosti nové hospodářské recese zažívá brazilská Amazonie novou zlatou horečku. Zlato se těží (a to často ilegálně) ve velkém. Ilegální těžaři zlata ničí prales, otravují zdejší vody a zasahují do oblastí, kde žije původní obyvatelstvo Brazílie. Jedná se vesměs o chudé muže bez vzdělání, kteří se tak snaží zbohatnout.
Těžařské firmy i ilegální horníci mají dnes spojence v prezidentu Jairu Bolsonarovi, který slibuje legalizaci těžby zlata, včetně otevření půdy původních obyvatel pro další těžbu. Podle brazilských zákonů je těžba na půdě původních brazilských obyvatel zcela zakázána.
Jak Bolsonaro nedávno sdělil: „Pokud vím, tak pokud chce původní obyvatel těžit na své půdě, tak může.“ V Amazonii má být na 450 nelegálních těžebních míst a desítky z nich jsou na půdě domorodců. Prezidentova rétorika podle názoru představitelky domorodců Allessandry Korapové další těžbu v oblasti povzbuzuje a ta zasahuje stále více domorodé půdy. Podle záznamů BBC Brasil už dnes těžba zasahuje do území hned tří indiánských teritorií.
Sociální dopady těžby zlata jsou pro domorodce velké. Přinášejí s sebou malárii, prostituci, obchod s lidmi, drogy a násilí. Podle slov antropologa Glenna Sheparda někteří náčelníci s těžaři napřed spolupracují výměnou za podíl, ovšem záhy ztratí nad situací kontrolu.
Epicentrem krize spojené se zlatou horečnou je oblast řeky Tapajos. Letecké pohled ukazují už míru ničení – lesy a břehy řeky jsou otevřené díky těžbě a stávají se z nich velké bahnité prostory. Problémem je otrava vody rtutí, která se k těžbě využívá. Část těžby je legální, ovšem ročně se tu ilegálně obchoduje se zlatem v hodnotě 30 tun, což dělá 4,5 miliard reálů (asi 1,1 miliard dolarů). Je to šestkrát více než vydělává legální těžba.
Články zveřejněné v rubrice Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.