Přítomnost francouzské armády v Mali přinesla zemi jen nepořádek a rozdělení. Paříž totiž zajímá hlavně zlato a další nerostné bohatství.
Západoafrické Mali se rozpadá a vláda nyní ztrácí kontrolu nad Timbuktu. Již dříve ji ztratila v severovýchodním regionu země Kidalu, kde francouzské jednotky nedokázaly čelit mafii, která se zde zajímala o těžbu zlata. Oba regiony Mali oplývají nerostným bohatstvím, uvádí článek novináře a politického analytika Pape Samba Kaneho.
Francie tvrdí, že brání územní integritu a jednotu Mali v rámci vojenské operace Barkhane pod hlavičkou OSN, ale ta se rozpadá. A Francie to ignoruje, zatímco africké organizace zůstávají nečinné, protože je francouzské úřady vidí jako nevhodné k řízení konfliktu a krize ve francouzsky mluvící Africe.
Proč v Mali dochází k tomuto kolapsu státu? Je to díky hluboce zakořeněným místním problémům? Nebo konflikt vědomě sytí bývalá koloniální velmoc, která čelí velkým ekonomickým a finančním problémům?
Mali je v chaosu od roku 2012, kdy došlo k puči Tuaregů na severu země. Ty ale od moci brzy vystrnadily skupiny spojené s Al-Káidou a deset měsíců zde kontrolovaly území, dokud je nevyhnala Francií vedená vojenská ofenzíva.
Francie v Mali „bojuje proti terorismu“ a má pomoci vládě znovu získat kontrolu nad územími na severu země. Na papíře. Ovšem tím skutečným důvodem, proč Francie i nadále riskuje životy svých vojáků ve vzdálené zemi, jsou její ekonomické a geostrategické zájmy. Konkrétně – zlato a uran.
Je dobře známo, že Francie podporovala separatistickou organizaci Tuaregů MNLA, a to dlouho. Francie a její média je líčí jako „bojovníky za svobodu“. Francie totiž viděla MNLA jako aktéra, který pomůže ochránit její geostrategické zájmy proti Al-Káidě.
Tuaregští separatisté se s podporou Francie spojili s dalšími skupinami a Koordinačním hnutím Azavadu (KDA). To podepsalo v roce 2014 s malijskou vládou dohodu o míru. Skutečným architektem dohody, která dala Tuaregům více autonomie, byla Francie (nikoliv Alžírsko, na jehož roli se média orientovala).
Ovšem od analytiků v Mali i ve Francie zněla jasná kritika: tato dohoda zničí Mali v jeho dosavadní podobě. A po pěti letech jsou varování skutečností, dohoda otevřela cestu k dezintegraci Mali. Region Kidal, který se odtrhl od Mali, je pod vládou KDA, ale skutečnou moc tu má francouzská armáda. Kidal je epicentrem bezpráví a násilí, které je zcela mimo dosah státu Mali.
Nyní se objevil dokument KDA, který počítá s reorganizací Timbuktu, které s Kidalem sousedí. A tento krok, varuje Kane, bude krokem k rozpadu Mali.
Je to Francie a jenom Francie, která může tento vývoj zastavit. Jenže se jí to nehodí, míní dále autor, protože jejím zájmem je udržet si pomocí KDA vliv a přítomnost v zemi. Média hlavního proudu ve Francii situaci v Mali zkreslují. Místo aby se zaměřovala na nestabilitu, násilí a hrozbu rozpadu Mali, líčí zlatou horečku v Kidalu.
V malijské společnosti si uvědomují neokoloniální plán na rozdělení země ve snaze získat přístup k nerostnému bohatství regionu. Už v roce 2015 zde proběhly protesty. Protifrancouzské nálady nepanují jen v Mali, ale i v sousedním Senegalu.
Článek dále míní, že přítomnost francouzské armády v Mali přinesla zemi jen nepořádek a rozdělení. Tuaregská KDA se nyní chystá na převzetí moci v Timbuktu, což je druhou částí těchto plánů Francie. Přinese to nejspíš další násilí a krveprolití v zemi, což, jak se zdá, Francii nevzrušuje. Ostatně historicky ukázala jen pramalý zájem o blahobyt Afričanů.
Články zveřejněné v rubrice Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.