Zákon byl přijat po týdnech masových protestů. Argentinou zmítá další ekonomická krize a za poslední čtyři roky se počet lidí v „těžké potravinové nejistotě“ zdvojnásobil.
Argentinský Senát, horní komora parlamentu jihoamerické země, přijal minulý týden (18. září) zákon o potravinové nouzi, informuje Natalie Alcobová pro Al Jazeeru. Přijetí zákona je odpovědí na týdny masových demonstrací sociálních hnutí, katolických lídrů a také odborářů v kontextu zhoršující se ekonomické krize v zemi. Zákon má čelit rostoucí chudobě, nezaměstnanosti a beznaději.
Nový zákon má zvýšit finanční podporu určenou pro potravinové a výživné programy alespoň o 50 % do prosince roku 2022. Vládnoucí strana prezidenta Mauricia Macriho zákon podpořila, i když z počátku návrh zákona odmítala.
Senátorka Maria Cristina Fiore Viñualesová ukázala při středečním jednání Senátu na statistiky a odmítla vládní argumentaci proti protestům, která tvrdila, že se jedná jen o slogany kampaně a ne realitu. Podle informací OSN se v Argentině zvýšil počet lidí, kteří zažívají „těžkou“ potravinovou nejistotu (tj. jedí jednou denně nebo vůbec) na 5 milionů v roce 2018. V roce 2014 šlo o 2,5 milionů. A pokud se k číslu přidají i lidé, kteří tuto situaci nezažívají stále, ale jen občasně, jedná se už o 14 milionů lidí, což je 32 % argentinské populace. Odborníci určili, že v Argentině je pod hranicí chudoby 35 % lidí, zatímco v případě dětí se jedná o 51,7 %. Senátorka dodala, že tato situace není politickým sloganem a nelze ji zamést pod koberec.
Senátor Fernando Piño Solanas při rozpravě řekl, že národní politikou dneška je dehumanizace. O podvyživených se podle něj mluví jako o číslech.
Sociální hnutí a odbory už dlouho volaly po tom, aby vláda zvýšila potravinovou pomoc v zemi. Volání zesílilo v souvislosti se srpnovými prezidentskými primárkami. V nich současný prezident Maurico Macri ztratil o 15 % v soutěži s levicovým duem Alberta Fernándeze a Cristiny Fernándezové de Kirchnerové, bývalé prezidentky Argentiny v letech 2007–2015.
Druhý zářijový týden se masové protesty v hlavním městě Buenos Aires neobešly bez násilných střetů mezi demonstranty a policii. Den po násilí v ulicích Macriho vláda souhlasila s tím, že zákon o potravinové pomoci podpoří.
Vůči vládě zní kritika, že kdyby nebylo svépomoci a družstev či sociálních hnutí, která poskytují pomoc chudým, tak by dnešní vláda zkolabovala díky ekonomické krizi už před dvěma lety, jak řekla jedna z protestujících Elvira Villacortová. Ta se odvolala na dědictví Evity a Juana Peronových. „Jestli je tu něco, co nás naučili, je to, že máme právo na důstojný život, takže když přijde oligarchie a toto právo nám bere, jdeme do ulic. Nemáme to rádi, ale nemáme na výběr, musíme to udělat,“ cituje aktivistku Al Jazeera.
Ne všichni jsou o závažnosti problémů v zemi přesvědčeni. Například Macriho kandidát na viceprezidenta země Miguel Angel Pichetto řekl, že problém s hladem v Argentině je přehnaný a že nový zákon není řešením. „Pokud je cílem dosáhnout sociálního klidu, tak OK. Ale oni ulice neopustí. Už řekli, že ulice jsou jejich,“ řekl Pichetto.