Čína a Rusko plánují posílení vědecké spolupráce

Moskva a Peking se sbližují díky stále rostoucímu tlaku Západu a zaměřují se na technologickou spolupráci.

Vladimir Putin označil rok 2020 za rok rusko-čínské vědecké spolupráce se zaměřením na komunikaci, umělou inteligenci a internet věcí. Vzhledem k tomu, že Moskva stále podléhá americkým a evropským hospodářským sankcím uvaleným po anexi Krymu v roce 2014 a Peking čelí rostoucímu západnímu znepokojení nad jeho technologickým průmyslem, obě země si slíbily, že se příští rok zaměří na vědu a inovace.

Zaměření na technickou spolupráci bylo dohodnuto Putinem a čínským prezidentem Si Ťin-pchingem, když zdůraznili, že vztahy mezi Čínou a Ruskem vstoupily do „nové éry komplexního a strategického partnerství“, což je jedinečný upgrade lexikonu zahraniční politiky Pekingu. Zaměření na vědu a techniku následuje za dlouhodobou vojenskou spoluprací obou zemí. Rusko dodalo Číně řadu vybavení – včetně pokročilého systému protivzdušné obrany S-400 a pomáhá jí také při vývoji výstražného systému protiraketové obrany.

Analytici uvedli, že Peking pociťoval potřebu dalšího rozšiřování tohoto partnerství kvůli pokračujícímu úsilí USA a Evropy o blokování čínských technologických firem a výzkumu, což považuje za klíčové pro svůj ekonomický rozvoj kvůli bezpečnostním obavám. „Současný tlak Západu na Rusko a Čínu není bezpochyby hlavním důvodem, proč jsou Moskva a Peking nyní ochotnější pokročit v bilaterální spolupráci ve výzkumu a vývoji,“ řekl Arťjom Lukin, zástupce ředitele pro výzkum na School of Regional and International Studies na Univerzitě ve Vladivostoku.

Pozorovatelé věří, že komunikace příští generace bude jedním ze zaměření vědecké spolupráce. Čínský telekomunikační gigant Huawei zahájil výzkumný program v Rusku a podepsal smlouvy na výstavbu 5G sítí s největším ruským mobilním operátorem MTS.

Mezi další oblasti mohou patřit roboty, rozpoznávání obličeje a umělá inteligence, včetně technologií dvojího užití, které lze použít pro vojenské účely. Technologičtí obři, jako je Alibaba (firma vlastní noviny South China Morning Post) a Tencent, spolupracovali s ruskými společnostmi na vývoji elektronického obchodování. Podle ruské tiskové agentury TASS se příští rok uskuteční asi 800 akcí na posílení spolupráce mezi Čínou a Ruskem.

Li Lifan, profesor pro mezinárodní záležitosti na Šanghajské akademii sociálních věd, řekl, že rostoucí západní tlak znamenal, že obě strany měly „společný zájem“ na vývoji komunikační technologie nové generace. Pan Dawei, specialista na ruské záležitosti ve stejné instituci, uvedl, že „nová éra“ technické spolupráce následovala po desetiletích závislosti Číny na ruských technologických dovozech.

„Nyní není Rusko jen zdrojem technologie, ale máme skutečnou vzájemnou výměnu ve vědeckém rozvoji,“ řekl Pan a dodal, že Čína také potřebuje ruské znalosti v matematice, materiálových vědách a ve výrobních schopnostech, jako jsou raketové motory. „Kromě toho větší technologická spolupráce nevyhnutelně ještě více prohloubí hospodářské vztahy,“ uvedl Pan. Někteří ruští představitelé jsou však frustrováni tím, že si Čína přisvojuje ruské technologie a obviňují svého souseda z porušování duševního vlastnictví.

Jevgenij Livadnij, vedoucí projektů v oblasti duševního vlastnictví ruského obranného konglomerátu, uvedl začátkem tohoto měsíce, že s Čínou je „obrovský problém“ kvůli kopírování ruských leteckých motorů, letadel a dalších obranných systémů. Pozorovatelé se však domnívají, že takové frustrace nebudou bránit budoucí technické spolupráci mezi Čínou a Ruskem.

„Až donedávna byly Rusko i Čína zvyklé na hi-tech spolupráci spíše se Západem, než mezi sebou,“ řekl Lukin. Dalším komplikujícím faktorem je podle Lukina vznikající „technologická domýšlivost“ v Číně. Zatímco Čína ve vědě a technice zaostávala za Ruskem, nyní v řadě oblastí Rusko předstihla. „Tyto překážky jsou přesto zvládnutelné a jejich negativní účinky lze zmírnit, ne-li zcela neutralizovat, zejména s ohledem na pokračující posilování rusko-čínské strategické dohody. Myslím, že trend rozšiřování a prohlubování vědecko-technické spolupráce mezi Ruskem a Čínou bude pokračovat a pravděpodobně se zrychlí,“ cituje list SCMP ruského experta.

Články zveřejněné v rubrice Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.

Dočetli jste jeden z našich článků? Nezapomínejte, prosíme, na dobrovolné předplatné, které je příspěvkem k další nezávislosti a na fungování !Argumentu a také investicí do jeho budoucnosti. Více o financování zdola se dozvíte zde.